Asi málokterá upoutávka nás v uplynulých měsících překvapila a odrovnala tolik, jako ta na výtečně vypadající akčňák Nikdo. Doteď spíše seriálový a komediální herec Bob Odenkirk se zde proměnil v nekompromisní mašinu na zabití a do parády si ho vzal režisér Hardcore Henryho Ilya Naishuller. A už v ukázkách to asi nejméně pravděpodobnému filmovému drsňákovi lidi žrali i s navijákem. Je ale výsledek opravdu parádní akční šlehou, nebo trailery zase jednou spíš kecaly? V redakci už máme jasno.

Jak to vidí Mr. Hlad:

Osmdesátková jednoduchost a přímočarost, audiovizuální dravost akčních pecek jednadvacátého století a nejnepravděpodobnější akční hrdina vůbec. A především obrovské nadšení, které z filmu doslova stříká. Ilya Naishuller tentokrát natočil přeci jenom klasičtěji pojatý akčňák, ale jeho Nobody je podívaná, u níž jsem se od začátku do konce spokojeně usmíval. Odenkirk září, ať už v loserovské, nebo zabijácké poloze a dává do toho všechno, příběh se za svou jednoduchost nestydí a díky krátké stopáži o něm člověk ani moc nepřemýšlí a režisér se nebojí opepřit to o sympaticky černý humor nebo lehce bizarní momenty. A i ten nevkusný záporák umí být stejně děsivý, jako srandovní. 

No a pak je tu nápaditá, dokonale přehledná, krvavá a chytře vymyšlená akce. Malinko jsem se bál, že Nobody bude chtít jít ve stopách Johna Wicka, ovšem režisér, produkující David Leitch a jeho tým se nakonec vydali trošku jiným směrem a vsadili na akci, která je víc krvavá, bolavá a nehezká. Co se nápaditosti týče, Nobody s Wickem, drží krok, jde však trošku jiným směrem a já mám radost z toho, že to není jen vykrádačka s nečekanou hereckou hvězdou, ale sebevědomá a po všech stránkách skvěle fungující akční jízda. Užil jsem si jí strašně.

Jak to vidí Cival:

Jednička Johna Wicka v civilnější verzi se vším všudy. Akční hrdina z předměstí, který by rád obyčejný život smrtelníka, co vám umí potřást rukou i bez trojnásobné fraktury, jede po žánrových klišé i obvyklých fanouškovských touhách. A jde mu to náramně. Šikovný režisér, sebejistí producenti, ostřílený štáb a kurevsky charismatický hlavní hrdina, to je kombinace, která nemůže minout... a taky nemine. Jen je výsledek až příliš přímočarý a jednoduchý, občas v těch efektních momentech až zbytečně zkratkovitý a málo machrující, takže mi to jako hodinu a půl krátká jednohubka přeci jen uteklo moc rychle. A zcela nezasytilo. A nadchlo míň, než na kolik tu bylo našlápnuto. Všechno skvěle sedí, ale je to předkrm. Takový cool předvoj před dvojkou, která by se opravdu mohla stát legendou, jako třeba sequely Johna Wicka. 

Jak to vidí Imf:

Mám rád všechny Wicky, ale tenhle je nejlepší. :) Iljovi se povedl návrat ke komornosti prvního Johna Wicka, ale už úvodní koláž z každodenní rutiny má v sobě něco víc, než byli Stahelski a Leitch schopni ve svém debutu nabídnout. Comeback k jednoduchosti ruské mafie, neonovým tanečním klubům zbroceným krví a choreografii bez kung-fu tanečků je o to příjemnější, že v hlavní roli exceluje tentokrát už plně přiznaný senior Odenkirk, jemuž věříte utajovanou kariéru vrchního řezníka, ale i patinu otce, kterému nemůže přijít na jméno jen syn-teenager. Zkrátka to vedle sebe všechno hezky funguje a občas to vybuchne v epický akční ohňostroj. Takže víc Ilji do současného žánrového Hollywoodu, víc podobně dospělých hrdinů do zabijáckého univerza, co Stahelski s Leitchem potichu budují. A hlavně, a to především, ať tenhle film nemá sequel. Místo něj bych prosil oprášit další nečekanou persónu a jednou, snad jednou v daleké budoucnosti můžete všem těm pánům a dámám s nervózními ukazováčky udělat crossover á la Postradatelní.

Jak to vidí Rimsy:

Z výsledku nejsem nikterak na větvi, ale musím přiznat, že to lépe asi dopadnout nemohlo. Přiznaná variace na Johna Wicka staví na hrdinovi s nepravděpodobnou tváří Boba Odenkirka, dobře vybraných vedlejších postavách (Christopher Lloyd a Alexej Serebrjakov si své role náramně užívají) a opakování fungujících wickovských vzorců. Scénář tedy za moc nestojí, postavy jsou načrtnuté vcelku ledabyle, zároveň však docela funkčně. Pečlivá choreografie akce zase jednou připomene, jak rád by člověk takový film viděl v kině. Přisypte k tomu pár úsměvných odkazů na Kmotra či Mafiány a špetku bizarního humoru a… to je vlastně všechno. Ve filmu je jen minimum scén, u nichž bych si říkal „wow,“ a které by výsledek posouvaly do nečekaných výšin. Na druhou stranu v něm také není (v rámci žánru) nic moc špatně, a i přes pár vyprávěcích zaškobrtnutí tahle brutální hodina a půl příjemně uteče. Žádnou revoluci rozhodně nečekejte, ale sympaticky odvázaného akčního výplachu jsme se dočkali.

Jak to vidí Spooner:

Vlastně stejně příjemné a stylové akční zjevení jako v případě prvního Johna Wicka. Ostatně, ještě aby ne, když zde Derek Kolstad v podstatě jen variuje jeho scénář. Jenže díky zcela odlišnému hrdinovi a tvůrčímu stylu dostáváme naštěstí trochu jiný zážitek. A hlavně Naishullerovy neskutečně našlapané krvavé hody, v nichž režisér ani na chvíli nesundá nohu z plynu a srší nápady od začátku až do úplného konce. Zdejší akce je nejen krvavější a přepálenější, ale dokáže být v některých scénách i nádherně fyzická. To vše ale i s pořádnou dávkou nadhledu, skvěle fungujícího humoru i vděčných vedlejších postaviček. Ano, Bob Odenkirk svou proměnu akčního borce dotáhl do dokonalosti a zároveň umí dát postavě díky svým hereckým kvalitám i lidskou tvář, rozhodně zde ale neválí sám. Pořád je tu totiž ještě lahůdkový Christopher Lloyd a výtečný záporák Alexej Serebrjakov, který by si zasloužil i více prostoru. Nikdo je zkrátka ten typ filmu, u něhož bude mít každý akční fanda spokojený úsměv od začátku do konce. A pak si to bude chtít pustit celé co nejdřív znova.

Jak to vidí do_Od:

Ryzí akční hody, kde kromě příběhu gradují i jednotlivé killy a to až do hezky krvavého finále. Naishuller umí, navíc se řídí pravidlem, že v jednoduchosti je krása, takže těch 90 minut uteklo jako nic, Odenkirk si to celou dobu strašně dával a Christopher Lloyd si v 82 letech zařídil extrémně cool konec kariéry. Každopádně kdybych měl mít jednu výtku, jakože si nemůžu pomoct, tak Derek Kolstad už by vážně mohl přestat recyklovat ten jeden scénář pořád dokolečka. Vzhledem k tomu, že nikdo další už zjevně v Hollywoodu akční filmy nepíše, tak bych docela ocenil, kdyby se třeba snažil vykrádat sám sebe aspoň o maličko míň nápadně. Nicméně natočené je to fenomenálně a soundtrack to má boží, takže si přestávám stěžovat, a jdu si pár scén pustit ještě jednou. Což se zase tak často nestává.

Jak to vidí TedGeorge:

Všechno důležité už napsali redakční kolegové (především Mr. Hlad mi mluví z duše), takže já to vezmu jenom v krátkosti. Akční nářez Nikdo mě normálně rozněžnil a čerstvě teď moc nejsem schopný být kritický. Nějaké chybky tam sice jsou, ale mně je to v tomhle případě prostě šumák. Režírující šikula Naishuller se s tím nepárá. Rodinným životem „vyklidněnému“ hlavnímu hrdinovi po chvíli velmi vděčně rupne v bedně a začne mlátit/zabíjet zlé lidi mluvící především rusky. Trvá to hodinu a půl včetně závěrečných titulků, film táhne úžasný Bob Odenkirk a pokud se vám aspoň trochu líbil trailer, nemáte co řešit. Nikdo chci vidět velmi brzy znovu. A pak znovu. Chci také sequel a do budoucna mnohem více rolí pro Boba Odenkirka. Marně teď přemýšlím, jestli mi nějaký nový biják vzniknuvší v době covidové udělal větší radost. Spíš ne.

Recenzi čekejte v nejbližších dnech.