Ano, už je to konečně tady. Zack Snyder a jeho uctívači, kteří léta volali na internetu po té pravé verzi Justice League se konečně dočkali. Superman, Batman a spol. ve čtvrtek konečně dorazili na na HBO Max i tuzemské HBO GO a komiksoví fandové od té doby neřeší nic jiného. A ještě asi několik dní nebudou. Na Snyderovu verzi Ligy spravedlnosti jsou po vší té mediální masáži, silných slovech režiséra a natěšených fandech zvědaví zkrátka tak nějak všichni. Dlouhý a náročný čtyrhodinový maratón si pak už stihla dát i část naší redakce, jež pro vás ihned sepsala své bezprostřední dojmy. 

Jak to vidí Cival:

Čekal jsem to mnohem horší. Celé čtyři hodiny jsem absolvoval vlastně úplně v klidu. Ale že bych cítil nějakou diváckou rozkoš, to úplně ne. Už před čtyřmi lety byl snyderovský audiovizuál mimo a za ty roky se na tom moc nezměnilo. Jeho instantní temnota není cool, jak přepálenou sázkou na černou barvu, tak přihnusnělým výtvarným rozpracováním. Ale co se týče vyprávění a práce s postavami, obstojí nová Liga spravedlnosti určitě výrazně líp než Whedonova verze.

I Flash se Cyborgem dávají v nové verzi větší smysl, byť Ezra Miller prostě nemá charisma a Cyborg obnažuje myšlenkovou infantilitu celé Snyderovy vize, která se odehrává v nějakém alternativním vesmíru bez reálných lidí i technologických zákonitostí, zato s permanentně digitálně zataženou oblohou. Chápu, co si Snyder chtěl dokázat a asi to i zvládl – a kdyby to bylo před dvaceti lety, mohl tím i svět dostat do kolen, protože by vyrukoval s takovým komiksovým Pánem prstenů, jen s mnohem ošklivějšími triky a srandovními herci z ranku Gal Gadot. Svoje fandy si to ale nepochybně našlo i najde a neuráží mě to – ovšem vyloženě vynikající film tu nevidím, tuplem ne věčnou srdcovku jako třeba dvojfinále Avengers nebo trilogii s Temným rytířem. To není jen jinej level, ale furt jinej sport.

Jak to vidí Mr. Hlad:

Snyderova verze je stoprocentní lepší než to, co poslal do kin Joss Whedon. Ale určitě ne o tolik, aby to obhájilo tu absurdní a zbytečnou délku. Navíc ty zásadní chyby původního filmu zůstávají i tady. Snyderovská akce je pěkná a nadšeně vítám i snahu věnovat se víc postavám, jenomže právě u nich se ukazují limity Snydera-režiséra, který umí posouvat děj a budovat charaktery víceméně jen s pomocí flashbacků. Navíc i tentokrát se všechno točí jen kolem ústřední party superhrdinů, a i když navštívíme říše Amazonek a Atlanťanů, normální svět plný lidí, o něž by se člověk bál, a které by mohl příchod Steppenwolfa nějak ohrozit, jako by tu neexistoval (jsou tu asi tři lidské nesuperhrdinské postavy), takže jsem i tentokrát měl nepříjemný pocit, že se vlastně o nic nehraje a jde jen o to, aby se jeden digitální panďulák rval s druhým.

Krom toho ty snyderovské „písničky“, tedy scény, kdy se něco extrémně zpomalí, začne do toho hrát ideálně nějaký jakoby nehodící se song a člověk se má kochat, se sakra rychle okoukají a osobně mi přišlo, že Snyder snad ani nechce točit film, ale chce točit hezké klipy a má jich tu snad hodinu. Po velmi fajn úvodní hodině jsem se do konce víceméně pronudil. Protože ať už se Liga spravedlnosti tváří jakkoliv epicky a velkolepě, pořád jde jen o naleštěnou a zářící prázdnotu. Od Whedonovy ostudy jsme se posunuli ke Snyderově opulentní nudě, což je sice úspěch, ovšem určitě ne takový, kterému bych nadšeně tleskal. I když čekal jsem větší egotrip, to zas jo. Jo a kdokoliv se pokouší srovnávat tu bitvu s Pánem prstenů, měl by si vymýt oči savem.

Jak to vidí do_Od:

Pardon, ale není to tam. Klidně se tu dál budu bít za kvality Muže z oceli a vůbec mi nevadí stát si za tím, že Batman vs. Superman je fantastické superhrdinské drama, ale v Lize to Zackovi prostě neklaplo. Jeho ultimátní příšerně roztáhlá čtyřhodinová verze napravuje mnohé chyby Whedonova sestřihu, jako například odstranění dementního humoru, lepší prokreslení postav a především zápletky (krabice, Anti-hmota i Darkseid to fakt potřebovali), nové finále pak funguje desetkrát lépe jak to původní, jenže k čemu to všechno je, když mezitím režisér za každou spravenou věc vyrobil jednu novou chybu. Tak například písničkový soundtrack je totálně mimo, nehledě na to, že si vlastní song plno sekvencí ani nezasloužilo. U některých zpomalovaček si člověk klepe na čelo a rozdělení do kapitol tady byla taky naprostá zbytečnost, vlastně se tím ta stopáž jen rozbíjí a vy marně přemýšlíte, co tím chtěl Snyder vůbec říct.

Stejně tak nepochopím, jak režisér, jemuž jdou nejlépe akční scény, může považovat čtyřhodinový komiksový film s minimem superhrdinské akce za dobrý. Něco jiného by to bylo, kdyby se tahle verze rozdělila na dva filmy, jako Infinity War a Endgame, nebo první a druhá část finále Harryho Pottera. S klidem bych prozíval první část a pak si dosyta užil tu druhou. A kdyby z toho byla rovnou trilogie ještě s tím, na co film teasuje v závěru, možná by všechno to budování a nastiňování za to na konci stálo. Jenže takhle je to příliš dlouhé, příliš prázdné a příliš nezajímavé na to, aby vyšly na povrch jakékoli emoce, nehledě na to, že veškeré ty dobré momenty jsou okamžitě zastíněné tím, jak matným dojmem ten celek působí. Ano, Zackova verze je o fous lepší jak ten omyl, co šel do kin před tím. To z toho ale pro mě bohužel pořád nedělá dobrý film. Velká škoda.