Chata (2019)
Možná už jste to při čtení nějakých předchozích hororových topek poznali, ale v žánru jsem schopný odpustit absenci originality a nějaký ten scenáristický nesmysl. Hlavně když na jedničku funguje atmosféra a biják nabízí kvalitní řemeslo. Právě proto vám připomenu i Chatu, kterou minulý rok na stránkách MovieZone opatrně doporučoval už Rimsy. Svojské rakouské režisérské duo Fiala a Franz natočilo sněhem provoněný „psychothrillerohoror“, ve kterém sledujeme životem řádné profackovanou Grace (Riley Keough je pokaždé skvělá), která se snaží znovu začít v rodině vedené snad až příliš často absentujícím tatínkem (Richard Armitage). Ocitá se na samotě u lesa v zasněžených horách a společnost jí kromě vzpomínek na temnou minulost dělají tak trochu zlé děti.

Škoda, že jsem to celé prohlédl snad až příliš brzy. Jinak bych řval nadšením o level výše. Ari Aster se o svůj titul nejzajímavějšího současného hororového tvůrce operujícího v továrně na sny sice prozatím bát nemusí, ale to nic nemění na tom, že z filmové Chaty je cítit na míle daleko, že ji má na svědomí duo velkých talentů, které se do budoucna vyplatí sledovat. Na jejich prvotinu Dobrou, mámo jsem sice doposud nenašel odvahu, ale článek jistě čte i někdo, kdo jejich domácí debut již viděl a v diskuzi nejenom mně napíše, proč bych měl rest urychleně dohnat. (TedGeorge)

Nicota (2016)
Když vám poctivý lovecraftovský horor nenatočí Hollywood, musíte se toho chopit sami. A věřit, že vám fandové budou krýt záda. Nicota vznikla s pomocí crowdfundingu, takže i když se svou kampaní tvůrci uspěli, nebylo by fér čekat, že to celé bude vypadat bůhvíjak skvěle. Ale na v podstatě fanouškovský projekt to dopadlo pořád sakra dobře. Režiséři Jeremy Gillespie a Steven Kostanski dojí rozpočet na maximum a spíš než na CGI spoléhají na rukodělnou práci. A všechny ty jejich humusárny působí fakt dobře.

Jejich Nicota byla však možná až příliš ambiciózní a ke konci trošku ztrácí, přesto je radost na ni koukat. Jako kdyby se John Carpenter na stará kolena vrátil za kameru a rozhodl se natočit něco, co by se určitě líbilo H.P. Lovecraftovi. V malé kanadské nemocnici se tak setkávají obyčejní lidé, neobyčejní hrdinové, kteří zpočátku jako hrdinové vůbec nevypadají, monstra z jiných světů a nádherně mrazivá atmosféra smíchaná s hodně povedeným gore. Dalo by se z toho vymáčknout víc? Dalo. O hodně víc. Ale máte pocit, že si můžeme vybírat? Já tedy ne, když s Lovecraftem pohořel i Guillermo del Toro. Takže berte! (Mr. Hlad)

Haunt (2019)
Jsou Dušičky, stmívá se. Parta znuděných teenagerů neví coby a nechá se překecat k návštěvě extrémního domu hrůzy. Po chvilce hledání najdou tu správnou odbočku a přijedou k opuštěnému domu, kde už před vchodem čeká mlčenlivý klaun s lejstrem na podpis. V něm se mladí a neklidní sebevrazi dočítají, že musejí počítat fakticky se vším a před vchodem je nutné odevzdat mobily. Tak učiní, vstoupí do baráku a po chvíli jsou svědky něčeho škaredého, co působí velmi reálně. Je snad možné, že nesledují jenom pečlivě připravené představení maskovaných postav a jde jim o život?

Nechápu, že se Haunt nedočkal mnohem většího úspěchu. Jako čerstvý zástupce hororového teenage/slasher subžánru totiž funguje na jedničku s hvězdičkou a vy si budete smrtící cestu kluků a holek skrz různé pastičky a sadistické postavy v maskách užívat. Kdyby to natočil Christopher Landon (Všechno nejhorší, Slečna bestie), do hlavních rolí obsadil aspoň dvě známé tváře a trochu ubral na brutalitě (čekejte pár velmi výživných scén), tak už si čtete zprávy o připravované dvojce a film půjde po celém světě na HBO Max, respektive do zbytku kin. (TedGeorge)

---

Pro dnes je to vše. Napište nám do diskuze, který z výše doporučovaných bijáků vás nejvíce zaujal a vy se na něj brzy podíváte. A nezapomeňte dodat i svůj tip na zajímavý horor, jenž jsme doposud dost možná neviděli. Díky za pozornost.