Největší televizní hvězda Kazachstánu Borat Sagdiyev je po 14 letech zpátky. Zase míří do Spojených států, kde opět dělá bordel a spousta lidí z toho nebude mít radost. A trailer i zahraniční ohlasy naznačovaly, že by to mohla být stejně nekompromisní jízda jako tenkrát poprvé. My jsme s dvojkou Borata strávili hezký páteční večer. Naše dojmy ovšem nejsou tak jednohlasně pozitivní, jak jste možná doufali. 

Jak to vidí Mr. Hlad:

Prvního Borata jsem si svého času užil. Bylo to moje první setkání se Sachou Baronem Cohenem a já u něj řval smíchy, protože jeho schopnost schovávat za extrémně vulgární vtipy chytrou satiru mě jednoduše bavila. O to víc mě fascinuje, že v Boratovi 2 tohle prakticky ne nefunguje, ale vyloženě chybí. Místo další jízlivé divočiny natočil Cohen vcelku OK, i když vlastně ne moc zajímavou komedii o tom, jak se jeden dutohlav ze Střední Asie sbližuje se svou dcerou. Není to extra zajímavé, protože Borat jako takový vlastně nikdy nebyl klasický charakter a teď by Cohen chtěl, abych k němu takhle jako divák přistupoval. Jenže to nejde, když tam nejsou ani základy pro něco, co by rádo bylo třeba i dojemnou komedií a je to z velké části normální hraný film. 

A pak tu máme ty „boratovské scény“. Michael Pence byl asi hodně rozhozený a Robert Giuliani a jeho PR oddělení teď asi budou mít hodně těžké spaní, ale jinak? Borat se pokouší šokovat, napálit nebo zblbnout cukrářku, prodejce telefonů, prodavače tiskáren a faxů a pár dobromyslných (i když trošku tupých) buranů a všem je to víceméně jedno. A mně vlastně taky. Jako boratovská komedie je to prakticky celé úplně mimo. A když přistoupím na myšlenku, že Cohen vlastně chtěl natočit trošku jiný film s trošku jiným tématem, musím se ptát, proč to tedy sakra dělal zrovna s Boratem.

Jak to vidí Cival:

Hodně fajn sequel. Odvaha a chuť překračovat hranice zůstala, stejně tak trefnost všech těch Boratových komentářů. To, že se kvůli popularitě kazašského reportéra musela změnit forma, mi vlastně vůbec nevadilo. Je tam spousta vtipných momentů, která z téhle už vlastně dost klasické bláznivé komedie, jen točené jiným způsobem, dělají stále komedii dostatečně výlučnou. Sacha je pořád génius, co baví svým jedinečným způsobem, a i když to není takový přelom a tak vypilovaná pecka, pořád jsem mu aplaudoval. A závěrečný twist tomu všemu dává nejen dokonalý smysl, ale i přesah a vpravdě globální hloubku. 

Jak to vidí Imf:

Takové vlažné wawawiwa tentokrát. Ale ono to vlastně dává smysl. Sacha Baron Cohen vcelku chytře uhnul k filmovějšímu podtextu s dcerou, který se snaží zakrýt, že jde - tak jako v případě prvního Borata - jen o slepenec více či méně dobrých nápadů a skečů, jež jsou bolestně závislé na tom, jak budou jejich často nic netušící aktéři reagovat. A je fakt, že Američany už zjevně v roce 2020 nic nepřekvapí, z jejich odezvy na řádění pomateného Kazacha je cítit dokonce jakási rezignovanost. Přesto Sašovi musím nechat, že coby dramaturg a dohled střižny odvedl dobrou práci, protože těch pár komediálních nugetů tam skutečně je. 

Asi o nich nebudeme mluvit po letech jako o scénách z jedničky, ale to je také tím, že tehdy jsme byli mladí, neklidní a nenároční. Nezměnili jsme se ale jenom my, změnil se i svět kolem nás. Klauni a komici se stali z politiků, stačí sledovat tragický stand-up posledních let, když už ne na české, tak právě na americké scéně a každému srandistovi rázem začne téct do bot, jak ostatně vidíme v late night shows. Přešlapy a hlášky, které na denní bázi generuje americká vláda se svým vrchním velitelem, dovede vymyslet jen zlomyslná matka příroda a sebelepší scenárista ji trumfuje jen těžko. I to vzalo druhému Boratovi vítr z plachet. Díky internetu a Trumpovi totiž už všichni dávno víme, že je to v US a A momentálně úplně na palici.

Jak to vidí Spooner:

Sacha Baron Cohen věděl, že podruhé s Boratem už do téže řeky úplně vkročit nemůže, a tak se tentokrát snažil opřít o filmovější řeč a příběh. Jenže právě to ve snímku bolestivě nefunguje. Zápletka o sbližování s dcerou se mi do tohoto formátu vůbec nehodí a s Cohenovými reálnýmí nachytávkami tento styl moc nedrží pohromadě. Což je problém, když tato linie zabírá podstatnou část filmu a mně byla vlastně úplně ukradená. Známý provokatér pak tentokrát v interakcích s Američany zase tolik neryje, není příliš šokující a jen v málo momentech se mu daří nastavit zrcadlo. Prostě jen dělá bordel a čeká, jak na to jeho oběti zareagují. A oni často nezareagují vůbec. 

Chápu, že někoho nachytat a pořádně vytočit je vzhledem k současné situaci dost těžké. I přesto se mi zdá, že se do druhé Borata dostaly scénky, jež by v případě jedničky zůstaly na podlaze střižny. Na druhou stranu, Cohen jde do své role zase naplno, v Marii Bakalove našel solidní parťáčku a jeho nekorektní sprostý humor, v němž si dělá srandu ze všech, mě bude svým způsobem bavit asi vždycky. A když už se komik trefí do černého, jako v případě country výstupu či závěrečné šlehy, stojí to rozhodně za to. Jen jsou tyto vrcholy rozmělněny ne zrovna fungující zápletkou a častými hluchými místy. A kvůli zaměření se na aktuální covidovou a politickou situaci nebude navíc druhý Borat rozhodně tak nadčasový a univerzální jako nedostižná jednička.

Jak to vidí do_Od:

Mám rád, když se moje filmy tváří a chovají jako filmy. Což tak úplně nebyl případ prvního Borata, který byl v zásadě jen slepencem šokujících scének z reálu, které ve své době sice byly nečekané a nastavovaly brutální zrcadlo, v zásadě na mě ale neměly větší dopad. Což naštěstí není případ dvojky, ta už je totiž regulérním filmovým příběhem doplněným o pořád stejně šokující scény ze skutečného světa, jimž už se akorát v dnešní době nikdo nestačí divit, protože realita - zejména v USA - už ten bizár dávno překonala. To ale není chyba Borata, protože ten to všechno jenom zábavně podtrhává. Díky závěrečným minutám se pro mě navíc jednalo o vyloženě dojemné dílo s nečekanou hvězdou v podání Marie Bakalove s přesahem a vším, co ke správnému filmovému zážitku patří. Klidně bych si dal za dalších 14 let pokračování, pokud tedy bude vůbec zbyde co dokumentovat.

Recenzi čekejte v nejbližších dnech.