50x a stále poprvé, 2004
Adam Sandler se v posledních letech přesunul z kin na Netflix, kde jeho jednoduché komedie slaví úspěchy, v kinech už jsme ho ovšem dlouho neviděli. A není divu, jeho poslední kousky, které to zkusily na stříbrném plátně, se moc nepovedly. Byla ale doba, kdy patřil k největším filmovým hvězdám na světě a točil fajn komedie jako 50x a stále poprvé. Tam si zahrál chlapíka, co spíš než lásku hledá povyražení, nakonec se však zamiluje i on. A bohužel do Lucy s tváří Drew Barrymore, která kvůli bizarnímu úrazu přišla o krátkodobou paměť a každé ráno zapomene na to, co se dělo v předchozích dnech. A i na to, že ji zkouší balit jeden sympaťák. 

50x a stále poprvé není samozřejmě klasický film o časové smyčce. Alespoň ne pro diváky. Pro Lucy a její nejbližší však ano. Její hrdinka prožívá jeden a ten samý den opakovaně už několik let a všichni okolo ní se snaží, aby její „rutinu“ nic nenarušovalo, protože by to mohlo mít nedozírné následky. Takže její nápadník, ale i její otec a bratr musí každý den nachystat přesně tak, aby vypadal pro Lucy co nejvíc přirozeně a normálně. A tu časovou smyčku jí vlastně vytvářejí. Jo, tahle romantická skoroklasika je trošku jiná… A i kvůli tomu je zatraceně fajn. (Mr. Hlad)

Uvězněni v čase, 2007
Mr. Hlad mi Uvězněni v čase doporučil už někdy před pěti lety. Následně jsem jeho tip ukradnul do své thrillerové topky a dnes tu doporučení máte znovu. Španělský thriller, který je, ehm, o uvěznění v čase, je totiž kvalitka, jež se nám nesmírně hodí do krámu, a pořád máme neodbytný pocit, že film mnoho z vás ještě nevidělo. To je škoda, napravte to a teď už něco k příběhu. Vše se točí kolem Hectora. Ten se jednoho dne zakouká do dalekohledu a uvidí nahou dívku. Udělá zásadní chybu, protože jde prozkoumat situaci odehrávající se kousek od jeho domu. Místo setkání s bezprizorní nudistkou ho napadne ofačovaný a zakrvácený muž. Něco se stane a před divákem se rozehraje jeden z nejlépe vymyšlených filmů s časovou smyčkou vůbec.

Moc mě mrzí, že režisér Nacho Vigalondo svoje dvě hollywoodské šance promarnil. Film Ten, co tě sleduje z roku 2014 s Elijah Woodem a Sashou Grey je prý skoro nekoukatelná kravina a čtyři roky starý Kolos, ve kterém Anne Hathaway ovládá příšeru trochu připomínající jedno z monster útočících na Godzillu v Godzille 2, propadl u kritiků i většiny diváků (včetně mě). Uvěznění v čase jsou tak jakýmsi zjevením, vzedmutím jednoho talentovaného Španěla, který musel nad svým vymakaným scénářem přemýšlet opravdu hodně dlouho a jeho realizací se pravděpodobně do konce života vyčerpal. Dnes už Nacha najdete jenom v zatuchlých televizních vodách a něco mi říká, že další TimeCrimes alias Uvěznění v čase už v sobě prostě nemá. Víc už vás „vyhypeovat“ k jeho sledování asi neumím. (TedGeorge)

Déjà Vu, 2006
„Je to fenomén známý jako Déjà Vu.“ Těmito slovy trailerového vypravěče začíná upoutávka na stejnojmenný biják z produkce Jerryho Bruckheimera, načež se úvod opakuje, aby i těm méně bystrým divákům hned došlo, o co tu běží. Dvě slavná francouzská slovíčka označují něco již viděného a Trinity by vám k tomu řekla, že se jedná o chybu v Matrixu. Zatímco černá kočka z Matrixu se jenom dvakrát totožně shrbila a následně vyklidila pozice útočícím agentům, afroamerická kočka Claire (Paula Patton) má v Déjà Vu mnohem důležitější roli. Ale pojďme to vzít od začátku. Agent Carlin (jako vždy výborný Denzel Washington) má za úkol vyšetřit tragický výbuch trajektu zosnovaný teroristy. Brzy se dozví o existenci tajného programu Snow White, jenž umožňuje nahlédnout do minulosti. Vyšetřovatel zjistí, že již dříve zmíněná (schválně se opakuji) Claire je klíčem ke všemu.

Tony Scott po roce 2000 sypal z rukávu jeden akční film za druhým a vždy platilo, že pokud obsadil do hlavní role Denzela (Muž v ohni, Déjà Vu, Nezastavitelný), diváci se dočkali kvalitky. To bezesporu platí i o Scottově adrenalinové antitezi na Minority Report, ve které se sice nedočkáme brilantního a logického scénáře se silnou katarzí a pomalu filozofickým přesahem, ale to vůbec nevadí. Washington vládne, akce je tučná, Scottova režie na steroidech neumožní divákovi vydechnout a James Caviezel zahrál šílence s plánem lépe než Ježíše. Pokud jste doposud předpředposlední flák slavného režiséra neviděli, nenechte se pobízet. (TedGeorge)