10 nenápadných thrillerů, které miluje Quentin Tarantino
16:20 | 10.08.2020 |
Quentin Tarantino je velký filmař, ale ještě větší filmový fanoušek. A vůbec se nestydí za to, že ve svých kouscích cituje nebo někdy vyloženě vykrádá starší filmy, o kterých spousta lidí stejně v životě neslyšela. Má je prostě rád a má sakra nakoukáno a o svou lásku k filmu se s fanoušky rád dělí tím, že jim čas od času přihraje nějakou svou osobní topku. Ale někdy je třeba trošku tomu pomoci. Na webu Taste of Cinema se rozhodli prohrabat se spoustou rozhovorů a dokumentů o Tarantinovi a zjistit, o jakých méně známých thrillerech rád mluví a rád je cituje. A sestavili jejich TOP 10.
Bez slitování, 1977
Víte, jak poznáte, že Tarantino nějaký film opravdu miluje? Pojmenuje po něm svou distribuční společnost. Rolling Thunder Pictures sice nefungovala moc dlouho, ale alespoň se díky ní pár fandů dostalo i k téhle brutální klasice ze sedmdesátých let, ve které září William Devane a mladý Tommy Lee Jones. A vzhledem k tomu, že původní verzi scénáře napsal autor Taxikáře Paul Schrader, asi nikoho nepřekvapí, že jde o hodně drsnou podívanou.
Jejím hrdinou je veterán z Vietnamu Charles Rane, který se vrací domů jako hrdina. Jenže jeho rodinu jednoho dne přepadne parta zlodějů a všechny zabijí. Jenže Charles přežije a i když přišel o ruku nezabrání mu to v pomstě. Pořídí si stylový hák a zjistí, že s dvouhlavňovou brokovnicí se dá střílet i jednou rukou. A pak vyráží srovnat účty.
Bullittův případ, 1968
OK, tenhle film úplně nesedí do kategorie „thrillery, které asi neznáte“, protože jde o dost možná nejslavnější kousek Stevea McQueena a pokud jste ho neviděli, měli byste to co nejrychleji dohnat. Není to tak strhující, jak by člověk po tom hypu čekal, ale pravdou je, že honička po San Franciscu je dodnes jednou z nejlepších scén, ve kterých hrají hlavní roli auta. Příběh tvrdého poldy Franka Bullitta, který jde po krku lidem zodpovědným za smrt důležitého svědka, je dnes považovaný za absolutní klasiku.
Odkazovat se nějak očividně přímo na Bullitta by ale asi Tarantina moc neuspokojilo. Jasně, honička v Autu zabiják je podobně dlouhá a opravdová jako u McQueena, ale jedním z mála přímých odkazů v ní je značka, kterou má na svém autě kaskadér Mike. Ta je stejná jako u Bullittova Fordu Mustang.
Pěst plná hněvu, 1972
Bruce Lee je Tarantinův hodně oblíbený herec, to je celkem zřejmé a ukázal to nejenom v Tenkrát v Hollywoodu, kde se tahle legenda objevila a dala si dost vyrovnaný zápas s Bradem Pittem (i když ve finále bychom si vsadili asi spíš na něj), ale samozřejmě i v Kill Bill, kde Uma Thurman nosí stejnou žlutou kombinézu, do jaké se Bruce Lee oblékl ve Hře smrti, svém dost možná nejambicióznějším filmu, který ale nestihl dotočit.
Pěst plná hněvu je další Leeho klasika, ale i v tomhle případě možná znáte spíš remake Fist of Legend, kde zazářil Jet Li. V každém případě oba si zahráli hrdinu Chen Zhena, jenž se vrací do Číny a zjišťuje, že kdosi zavraždil jeho mistra. A ten kdosi byli Japonci, kteří musí dostat strašlivě po tlamě. Scéna, ve které Bruce/Jet vykydlí celé dojo karatistů, posloužila jako částečná inspirace pro řežbu v prvním Kill Billovi, kde Nevěsta vykosí sekyrkový gang Crazy 88.
Útěk, 1972
Kultovní drsná podívaná Sama Peckinpaha Tarantina baví nejen kvůli své stylovosti, ale samozřejmě opět i kvůli McQueenovi. To je očividně jeden z jeho nejoblíbenějších herců, protože se přímo objevil v Tenkrát v Hollywoodu a v Autu zabiják na jeden z jeho nejslavnějších filmů odkazuje hned několikrát. Ať už způsobem, jakým je veden jeden z jeho dialogů, nebo honičkou, při které se zlikviduje loď. Ale ono je dost těžké nemít tenhle film rád.
Sam Peckinpah natočil spolu s McQueenem nekompromisní a amorální podívanou, ve které je profesionální lupič Doc McCoy propuštěný z vězení jen proto, aby pro mocného mafiána vykradl banku, což se moc nepovede a dojde na mrtvoly. Doc a jeho žena, která musela dělat pro jeho propuštění dost ošklivé věci, se tak vydávají na útěk před policií, mafií i psychotickým vraždícím zlodějem. A Mexiko je zatraceně daleko. Ještě že jde v Americe koupit brokovnici na každém rohu.
Amer, 2009
Tarantino se snaží udržovat si přehled o zajímavých filmech i evropské provenience, což potvrdil, když thriller Amer zařadil do své každoroční TOP 20. A přitom jde o film z Belgie, který natočila celovečerně debutující režisérská dvojice a rozhodně nejde o extra diváckou podívanou. V Amer se téměř nemluví.
Jde o trojici povídek, které ve kterých podle režisérů Hélène Cattet a Bruna Forzaniho jde o objevování sexuality, touhy a těla ženy ve třech fázích jejího života. Zároveň je však jejich film řazen do žánru giallo, takže ona sexualita je tu kombinovaná s hrůzou a děsem. Malá holčička navštíví dům, kde najde mrtvolu, dospívající dívka si krátí čas v kadeřnictví s neznámým klukem a mladá žena je v tajemném domě pronásledovaná podivnými vizemi a halucinacemi. Psychedelická a krvavá podívaná rozhodně stojí za pozornost. I když je možná trochu umělecky náročnější, než bychom u Tarantina čekali.
Tak si udělejte pár volných večerů a nakoukejte tyhle pecky.
Registrace
- Komentovat a hodnotit filmy a trailery
- Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
- Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
- Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry
Zapomenuté heslo
Přihlášení
Registrace
- Komentovat a hodnotit filmy a trailery
- Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
- Vytvářet filmové blogy
- Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
- Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry