Wachowsky paradox je zmineny hned v uvodu

Zrovna u Giny Prince-Bythewood je to složitější. Ona se motala už okolo zrušeného spin-offu Spider-Mana Silver and Black, evidentně akční film točit chtěla, respektive si někdo myslel, že na něj má. Není to případ jako Cathy Yan, která po pár krátkých filmech a jednom průměrně hodnoceném rodinném dramatu dostala Birds o Prey. Jasně, Marvel to dělá podobně, ale je tam Feige, který si ty lidi pohlídá. 

Ty režisérky v seznamu fakt nejsou filmařky, od kterých se apriory čekají silná ženská témata. To, že je točí a zajímají je, je logické, ale žádná z nich na tom nestaví svou kariéru. Snad krom Campion a Gerwig, ale Malé ženy je prostě velký ženský román, nebral bych to jako potřebu protlačit ženské téma s ženskou režisérkou. A Campion prostě umí a jak se píše v článku, tak i jiné věci. 

Bier je skvělá a Bratři mě před lety regulérně rozplakali. Granik a její Beze stop je sebevědomě natočené komorní drama a ty ostatní myslím taky prokázaly svoje kvality. Žádná z těch režisérek už navíc dávno není v té kategorii, kdy by musely točit "filmy od žen a ženách". A když už, tak v čem je problém? To téma lze natočit dementně jako Birds of Prey, dojemně jako Ztraceno v překladu (i když to do té kategorie úplně nezapadá) nebo elegantně jako Piáno. 

Jestli máš problém čistě s tím tématem, je to blbý a chápu, že tě to nemůže oslovit, ať už to je natočené jakkoliv. Ale rvát všechny ženy-režisérky do téhle kategorie je prostě pitomost. Příběhy o ženách budou vždycky víc točit ženy, to je jasný. Ale Lexi Alexander by po Punisherovi a Green Street Hooligans asi nikdo nepovažoval za režisérku, která se snaží na sílu někam cpát feministické myšlenky. 

Ta snaha rvát feministické myšlenky tam, kde o ně vlastně nikdo moc nestojí, není až tak úplně chyba režisérek, ale spíš studií, které se pokouší reagovat na poptávku. Nebo si to alespoň myslí. A často na úkor kvality. Old Guard by snad každý soudný fanda akčního filmu raději viděl od Stahelskiho nebo třeba i od takového Berga, ale holt dostala Gina Prince-Bythewood. Ale o té jí podobných se v tomhle článku nepíše. 

Legendy jsou fajn, ale ja od ni potom chvili po sobe videl Stmivani + Cervenou karkulku a uz od ni asi nikdy nic v zivote neuvidim

A rozumime si ze bys obcas mohl byt proste zticha, zvlast kdyz nemas co rict?

No ale to vypovídá spíš o tobě než o čemkoliv jiném, což nemyslím špatně. Minimálně Bier a Granick jsou fakt dobré filmařky, které feminismus jako takový rozhodně prvoplánově neřeší. 

Campion jo, ale v době, kdy to "nebylo cool". Tohle fakt nejsou případy jako Old Guard nebo Harley Quinn, jsou to dobré filmařky, které mají co říct a ví, jak to dělat a fakt si nezaslouží, aby je někdo házel do koše s průměrnými režisérkami, které točí velké filmy prostě proto, že je teď zrovna po nich poptávka. 

Já neříkám, že silné ženské hrdinky a feminismus není silné a časté téma, ale spláchnout ty jména s tvým "kdyby pro ně byly klíčové kvality a ne pohlaví a kvalitní tvorba a ne silná ženská hrdinka a feminismus za každou cenu , což tam splňuje možná
tak ta Bigelow a Hollandova" mi od tebe přijde docela hodně suverénní.

Ale určitě máš tvorbu Céline Sciamma, Claire Denis, Susanne Bier, Debry Granik a dalších nakoukanou, neplácáš tu zase jen tak v diskuzi a já ti křivdím...