7. Traffic – Nadvláda gangů

Rozpočet: 48
Celkové tržby ze světových kin: 207,5
Poznávací znamení: Mistrovský náhled Soderbergha za oponu války s drogovými kartely
KarelR krátce vzpomíná: Narcos je fajn seriál, ultimátní drogový opus ale natočil Steven Soderbergh v roce 2000.
Vytáhni v hospodě: Harrison Ford byl jenom krůček od ztvárnění postavy Roberta Wakefielda. Podle zdrojů z IMDb se dokonce scházel se Soderberghem a na postavě spolu pracovali. Nakonec však roli odmítnul a part ukořistil Michael Douglas. S Douglasem se mimochodem počítalo už od samého počátku, ale herec nejprve nebyl spokojený se scénářem. Až po jeho úpravách si dal říct a něco mi říká, že nelitoval. 

Rok 2000 byl pro Stevena Soderbergha velmi zlomový, a když k tomu připočteme ještě Dannyho parťáky z ročníku následujícího, ocital se prakticky na vrcholu kariéry. A zatímco právnická Erin Brockovich vynesla Oscara Julii Roberts, za drogovou mozaiku Traffic – Nadvláda gangů si odnesl zlatého plešouna on sám či Benicio del Toro. A naprosto po právu. Traffic totiž pro mě i po 20 letech zůstává Soderberghovým nejkomplexnějším a režijně nejvyspělejším filmem. Slavný režisér se tu s naprostou precizností zaměřuje na problematiku drog ze všech možných úhlů, stíhá přitom vystřídat hned několik žánrů a místy to opravdu není hezké koukání. Všechny příběhy jsou pohlcující, špinavé, drsné a po herecké stránce zcela bezchybné. Scénář je možná v jistých momentech až příliš doslovný, silný zážitek z této vysilující jízdy to ovšem ani po letech nekazí. Dokonalý zástupce mozaikovitých snímků a společně s Amores perros – Láska je kurva z téhož roku jeden z nejsilnějších kousků tohoto žánru. (Spooner)

6. Battle Royale

Rozpočet: 4,5
Celkové tržby ze světových kin: 30,6 (z toho 28,9 mega pochází z domovského Japonska)
Poznávací znamení: Vražedná školská reforma
KarelR krátce vzpomíná: Eeeee… neříkejte imfovi, že jsem to pořád ještě neviděl, ok?
Vytáhni v hospodě: Hollywood prý po roce 2006 chtěl remake. Za vším stál producent Roy Lee, který se tenkrát nějakým záhadným způsobem dostal k filmovým právům na japonskou „klasiku“. Když se ho o pár let později zeptali, proč film nakonec nevznikl, tak producent odpověděl něco v tom smyslu, že po Hunger Games by to diváci brali jako kopii superúspěšného bijáku. Nevím jak vám, ale mě americká reimaginace nekompromisní japonské pecky vážně nechybí.

Geniální japonské rodeo o masakru neviňátek, kterým můžete vytřít zrak všem fandům Hunger Games. Opuštěný ostrov, vzpurní studenti a školní výlet, který je ve skutečnosti vybíjenou s náhodně rozlosovanými zbraněmi (od kastrolu přes mačetu až po granáty). Japonci jsou krutá rasa a proto v dystopické budoucnosti vymyslela, že náhodně vybraní devaťáci stráví první den prázdnin bojem o holý život. Poslední ze třídy, kdo zůstane na nohou, vyhrává zpátky svůj život a jako odměnu si odnese ranec zkušeností se survivalem. Takeshi Kitano jako třídní učitel pak už při prvním briefingu zajistí, aby to bylo patřičně brutální a šokující. Adaptace kultovní knížky se rozhodně nedrží zkrátka a spoléhá na vymazlený vizuál a tepavý soundtrack stejně jako na charismatický casting školních sígrů, co paradoxně často dostanou náklep od nerdů, které léta terorizovali. Battle Royale ale není pokleslým slasherem, protože školní výkvět je vždycky nejlepší v rebélii a dospělí se ještě budou sakra divit, jak se jim divoké mládí dostane na kobylku. Pokud jste v tom správném věku, je Battle Royale i po letech absolutní - odpusťte mi to slovo - námrd. Dokonce i dvojka, ve které už mládež vyhlašuje zbytku Japonska rovnou občanskou válku, je docela sympatickým zjevením, ačkoliv při větších ambicích a měřítku nikdy nedosáhne intenzity a přímočarého poselství jedničky. Tu by si autoři státních maturit měli pouštět pravidelně. (imf)

5. Vyvolený

Rozpočet: 75
Celkové tržby ze světových kin: 248,1
Poznávací znamení: Shyamalan nikdy nebyl lepší
KarelR krátce vzpomíná: Tváří v tvář tragickému Skleněnému musí genialitu Vyvoleného docenit úplně každý, ne?
Vytáhni v hospodě: Budu vytahovat hned několik věci najednou. Shyamalan svůj dost možná nejlepší film natočil stejně jako Steven Spielberg E.T Mimozemšťana – tedy ve stejné časové posloupnosti, v jaké se odehrávaly samotné filmové scény. Jedná se o jeden z nejoblíbenějších filmů Quentina Tarantina a Civala. No a na závěr dodám, že s rozpočtem 75 milionů stál 20 let starý film trojnásobek toho, co jeho pokračování Rozpolcený a Skleněný dohromady.

Aniž by to tenkrát věděl (a kdo ví, jestli kdy něco vlastně věděl), stvořil M. Night Shyamalan filmem Vyvolený svůj vlastní komiksový vesmír, jehož kvalitu každým dalším filmem snižoval. To však nic nemění na tom, že Vyvolený ukázal Bruce Willise zase v trochu jiné poloze a v kombinaci s nezapomenutelným hudebním motivem Jamese Newtona Howarda dopřál stárnoucí akční legendě několik ikonických scén. Shyamalan přitom velmi chytře pracoval s komiksovými tropy, jež dokázal přenést do úplně obyčejného světa a nastínit přesah natolik smysluplný a podnětný, že celé MCU má vedle něj hloubku asi jako beer pong s Paris Hilton a Kim Kardashian. Až fanatický důraz na detaily, barevnost a kamerové úhly už jen podtrhuje genialitu a nadčasovost tohoto díla. (Rimsy)

4. Requiem za sen

Rozpočet: 4,5
Celkové tržby ze světových kin: 7,4
Poznávací znamení: Bezmoc a beznaděj
KarelR krátce vzpomíná: Jeden z nejvíc znepokojujících filmů všech dob. Nejsem asi jediný, kdo ho nikdy nechce vidět podruhé, co?
Vytáhni v hospodě: Jared Leto se na roli Harryho připravoval velmi pečlivě. Kromě toho, že zhubnul 11 kilogramů, se před natáčením také pohyboval mezi drogově závislými v Brooklynu. Zakázané substance s nimi však (podle vlastních slov) nebral.

Darren Aronofsky je režisér, který má evidentně sadistickou radost z toho, že pro diváky bývá většinou dost těžké na jeho filmy koukat. Ale Requiem za sen, to je fakt náročná podívaná. Příběh čtyř hrdinů, kteří se čím dál víc propadají do pekla svých závislostí, je až fyzicky nepříjemné sledovat. Režisér se nebojí ukazovat, jak vypadá dno a co člověk musí, ale někdy i dobrovolně chce udělat, když má pocit, že potřebuje další dávku. Aronofsky neuhýbá a všechny krutosti ukazuje naprosto nekompromisně a ví, že pro spoustu diváků to bude zážitek, na který nezapomenou. A je to tak. Pokud tenhle film pustíte děckám v tom správném věku, do konce života se budou vyhýbat všemu, co zavání drogami a jejich alkoholické párty skončí po dvou malých pivech. Jared Leto, Jennifer Connelly, Marlon Wayans a Ellen Burstyn před kamerou viditelně trpí a divák s nimi. Krom toho právě tady poprvé zazní dnes už legendární Lux Aeterna. (Mr. Hlad)