Dolarová trilogie (1964, 1965, 1966), r. Sergio Leone

Pro hrst dolarů, Pro pár dolarů navíc a Hodný, zlý a ošklivý. Tři famózní westerny, které „udělaly“ nejen Sergia Leoneho, ale především tehdy ještě neznámého mladíčka s tím nejchladnějším výrazem široko daleko, Clinta Eastwooda. Ten se objevil ve všech třech snímcích, a byť se jeho postavě pokaždé říkalo jinak, mimikou i povahou hrál pořád to samé, nekompromisního drsňáka se zatraceně přesnou muškou. I proto později nikdo neměl problém mluvit o filmech jako o trilogii. Eastwoodův charismatický pistolník jej každopádně katapultoval ke slávě, a byť se jeho herectví později ještě o několik řádů zvedlo, bylo to zkrátka tady, kdy započal svůj výšlap k nesmrtelnosti. (do_Od)

Kam orli nelétají (1968), r. Brian G. Hutton

Představte si špionážní válečný film, v němž se Richard Burton snaží proplížit do přísně střeženého rakouského hradu, aby tam splnil tajnou misi. Máte to? OK. Tak k tomu přihoďte Clinta Eastwooda kosícího desítky nácků (dvěma MP 40kami!) a dostanete Kam orli nelétají. Ultimátní klasika od Briana G. Huttona se chlubí nejen luxusní atmosférou, z níž bude mít radost každý fanda Wolfensteina, ale i kupou zvratů, které vám dokonale zamotají hlavu. Tenhle žánrový klenot totiž šlape v každém směru a je výjimečným důkazem toho, že film s kupou vystřílených zásobníků vážně nemusí být hloupým béčkem. (KarelR)

Kellyho hrdinové (1970), r. Brian G. Hutton

Rychlý comeback Eastwooda a Huttona a znovu druhá světová. Hraní na špióny ale tentokrát nahradilo hledání nacistického pokladu, k němuž se Eastwood samozřejmě musí probít za nepřátelskými liniemi. Takže vyhrocené drama? Kdepak. Kellyho hrdinové jsou spíš komedií se spoustou westernových podtónů a především s tankovým magorem Donalda Sutherlanda, jenž tu předvádí jeden z nejlepších hereckých výkonů svojí kariéry. Místo jatek s MP 40kami tak nastupuje odlehčený masakr s těžkou technikou a místo nečekaných twistů… příběh podle skutečných událostí, jež jsou samozřejmě krapet nepodložené. I přesto ale vydaly na knihu jménem Nacistické zlato, jejíž autor to nakonec dopracoval k opravdovým cihlám z nejdražšího kovu. (KarelR)

Drsný Harry (1971), r. Don Siegel

Drsný Harry je perfektní důkaz toho, že Eastwood uměl být vždycky ve správný čas na správném místě a měl čuch na role. V roce 1971 už začínalo být jasné, že westerny ztrácí na popularitě a že je velmi brzy nahradí moderní detektivky. Právě takové, jako Drsný Harry. V něm se původně měli objevit John Wayne, Frank Sinatra nebo Steve McQueen a s Eastwoodem se moc nepočítalo, protože byl na roli nejdrsnějšího policajta ze San Francisca příliš mladý. Nakonec to však naštěstí dopadlo. A právě díky tomuhle filmu nejspíš můžeme vděčit za vtip, že Eastwood má jen dvě herecké polohy, s kloboukem a bez klobouku. 

Jeho Harry Callahan jde po krku sériovému vrahovi, který vydírá město, ale přistupuje k tomu podobně jako hrdina Dolarové trilogie. Moc toho nenamluví a když už mluvit začne, nebere ohled na to, koho urazí. Nemá rád lidi, je zvyklý řešit problémy s pomocí svého ikonického revolveru a i když vyměnil pončo za oblek, vlastně jde o úplně stejného drsňáka. Režisér Don Siegel se navíc rozhodl postavit proti němu protivníka, jenž na něj fyzicky očividně nemá a zasazení do současnosti (resp. sedmdesátých let) mu hází klacky pod nohy. Harry, i když by moc chtěl, prostě už nemůže být ten likvidátor, jaké hrál Eastwood ve westernech. Tedy až do okamžiku, kdy obyvatelům San Francisca dojde, že tohohle vzteklého psa v některých případech fakt potřebují pustit ze řetězu. Drsný Harry je pomalá, ale atmosférická detektivka, jejíž hrdina se hlavně díky Eastwoodovi stal filmovou ikonou. (Mr. Hlad)

Magnum Force (1973), r. Ted Post

Drsného Harryho jsem vždycky vnímal jako Agenta bez minulosti, zatímco Magnum Force je Bourneův mýtus. Abych to přeložil: Jasně, první díl série nám dal ikonického akčního hrdinu, teprve druhý díl ale vytěžil jeho potenciál na maximum. Co tedy přišlo po hláškování a lovení sériového vraha? V Magnum Force se Harry Callahan musí postavit gangu zkorumpovaných policistů, kteří berou zákon do vlastních rukou, což znamená víc napětí a víc akce. Třešničkou na dortu je potom neutuchající zájem žen o Harryho společnost, z čehož Eastwood samozřejmě těží jeden one-liner za druhým. Výsledek? Za mě nejlepší díl série, jehož motorkovému finále by Steve McQueen určitě zvednul palec nahoru. (KarelR)