Zamíříme zpátky do roku 1989. Premiéru má Batman s Michaelem Keatonem a Jackem Nicholsonem. Legendární Jack patří k největším hollywoodským hvězdám a za roli si běžně říká (na svou dobu astronomických) deset milionů dolarů. V případě Batmana se spokojí s pouhými šesti, ale správně tušíte háček. Ať už to bylo z nějakého vyššího vnuknutí nebo měl Nicholson tenkrát prostě toho nejlepšího agenta, nižší gáži Joker akceptoval jenom výměnou za procenta z výdělků. Včetně všimného za produkty s filmem spojené neboli merchandise. Na začátku devadesátých let si tak suše přišel na více než 50 milionů dolarů.

S dodatečným procentním násobením průvodního platu byl Jack tenkrát spíše výjimka. V devadesátých letech totiž na plné obrátky jel hvězdný systém, díky kterému si největší hvězdy jako Tom Cruise, Mel Gibson nebo Tom Hanks říkaly o 20 milionů dolarů předem a většinou je dostaly. Hanks byl mimochodem jedna z těch šťastných výjimek, která napodobila Nicholsona a díky bonusovým procentům si připsal na svou dobu dechberoucích 70 mega za Forresta Gumpa. Dovolíte hned na začátek jednu rychlou odbočku? Později se ukázalo, že Forrest byl v jedné z těch nechvalně známých účetních uzávěrek odepsaný jako propadák a navzdory tržbám 657 milionů dolarů z kin (při rozpočtu 55 mega!) mělo studio tratit 62 míčů. Právě toto je ono kreativní účetnictví, jemuž se budeme znovu věnovat ve druhé kapitole.

V devadesátkách bylo skoro jedno, zda hvězdy účinkovaly v akčním filmu, komedii nebo dramatu. Táhlo především jejich jméno. Vždyť i Julia Roberts dostala (jako první hollywoodská herečka) 20 mega za svou roli Erin Brockovich. Jak vám napoví následující řádky, se mzdami pro hollywoodské herce a herečky to rozhodně není jednoduché, ale jedna věc se dá říct už teď se stoprocentní jistotou: dnes by vůbec nikdo (ani dva papežové) nedostal 20 milionů dolarů předem za roli v dramatu Stevena Soderbergha o boji proti zlé korporaci.

Co se stalo po roce 2000? Hollywood se stal zaslíbeným obřím franšízám jako Pán prstenů, Harry Potter, Spider-Man nebo Piráti z Karibiku, které nutně nemusely spoléhat na ty největší hvězdy. Samozřejmě, Tobey Maquire a Johnny Depp již byli v té době známí herci, ale až monstrózní značky jim umožnily brát za role desítky milionů dolarů předem a hlavně – velká procenta z tržeb, která kdysi s takovou radostí sbíral za Batmana Nicholson. Znamená to tedy, že mají Tom, Tom, Will, Brad, Leo, Denzel, Julia, Sandra, Angelina a další se svými 20 miliony předem po roce 2000 utrum? Ale co vás vede. Pánové a dámy se pouze museli přizpůsobit a velmi jim pomohl nástup DVDček.

Právě stříbrné kotouče si po premiéře Matrixu a Epizody I Hvězdných válek zažily svých deset let největší slávy a někdy kolem roku 2007 byla situace s rozpočty a obřími mzdami pro největší hvězdy skoro až absurdní. Nehezky vypadající třetí Shrek měl rozpočet 160 mega (hlavní trojka hlasů brala 20 mega předem + tantiémy), Disney právě vypláznul půl miliardy za současně točené Piráty z Karibiku 2 a 3 (Depp se v rozhovoru pro Hollywood Reporter v roce 2011 svěřil, že těch odhadovaných 300 mega, které dostal za první čtyři díly Pirátů, je vážně absurdních) a Tom Cruise sice řešil problémy s nízkými tržbami imfem pořád ještě nedoceněné Mission: Impossible 3, ale to mu nezabránilo o rok dříve sebrat neskutečných 100 mega za svůj herecký výkon a produkci Války světů.

Jenomže všechno dobré musí někdy skončit a pro herecké superstars to (alespoň na chvíli) končilo po roce 2010. Místo toho, aby DVDčka nahradily Blu-raye, lidé filmy začali ještě více než dříve stahovat z internetu. Krachují půjčovny DVD a nikdo v tu chvíli ještě nemůže tušit, že tím dalším velkým zlomem bude Netflix. Až na Adama Sandlera, kterému už Hollywood odmítá platit 20 mega na dřevo za takové taškařice a propadáky jako Jack a Jill nebo Můj otec je šílenec. V roce 2014 tedy Adam podepisuje smlouvu s Netflixem na produkci 4 filmů a podle všeho nemusí jít se svou gáží dolů. A tady se konečně dostáváme ke specifikům sítě všech sítí.

Netflix až donedávna vůbec nezveřejňoval sledovanost svých originálních filmů a seriálů. Maximálně jsme se dočkali nějakého žebříčku těch nejsledovanějších věcí a Nielsen si na Vánoce roku 2017 zaspekuloval, že Bright s Willem Smithem vidělo za první víkend 11 milionů diváků. Jaký to rozdíl oproti filmům v kinech, jejichž tržby s až fetišistickým apetitem sleduje každý den hrstka magorů a následně rozvíjí fantasmagorické teorie o tom, že Robert Downey Jr. si díky procentům z tržeb vydělá za Avengers: Infinity War více než 100 milionů dolarů (nakonec to až taková pálka nebyla – Robert měl brát 150 dohromady za Infinity War a Endgame). 

Proč myslíte, že Tom Cruise, Vin Diesel a další (skoro) každý rok tajtrlíkují na Velké čínské zdi a objíždějí celý svět se svým novým blockbusterem? Protože jim jde o úspěch filmu snad ještě více, než studiu. Jen tak mimochodem, právě v případě Toma je to vyloženě do očí bijící. Poslední roky mu z těch velkých značek zůstala snad jenom Mission: Impossible a za pokračování Top Gunu dostane předem „jenom“ nějakých 12–14 milionů dolarů, což je navzdory neúprosné inflaci méně, než kolik běžně dostával o čtvrtstoletí dříve. Tom musí jako producent spoléhat na to, že film vydělá a on se tak pořádně zahojí později. O stovkách milionů dolarů, které podle všeho díky dvěma dílům Mission Impossible a Válce světů vydělal mezi lety 2000 a 2007 si však může nechat jenom zdát.

Pojďme zpět k Netflixu. Tam na pozdější dolarovou nadílku nikdo spoléhat nemůže a musí streamovacího agenta obrat už při průvodním vyjednávání o platu. Může to být pro herce a herečky výhodné? Může, protože Netflix má navzdory obřímu dluhu dostatečné zdroje na to, vyplatit Ryanu Reynoldsovi 27 mega za 6 Underground. A ať se na mě Ryan nezlobí, takové peníze si mimo Deadpoola prostě nemůže nikde vydělat. Jen u toho Netflixu, který ze spárů obří studiové franšízy vyrval nejenom Ryana, ale i Michaela Baye, jemuž dal v souvislosti s 6 Underground na hraní 150 mega. 

To ale pořád není netflixovské maximum a my se dostáváme k chystanému akčňáku Red Notice, který měl původně produkovat pro kina Universal. Na ten si pořádně posvítíme v následující kapitole. Mogulům z Universal asi nakonec došlo, že to není franšíza a tím pádem po projektu skočil Netflix. Spekuluje se o obřím rozpočtu 160–200 milionů dolarů a 20 mega předem by prý měl dostat nejenom Reynolds, ale i Gal Gadot. Navzdory tomu, že je její role menší. Což je rozhodně dobrá zpráva pro všechny herečky toužících po stejných podmínkách a penězích, jako jejich doposud bohatší kolegové v branži. Gal to přejme a já jenom dodám, že už v roce 2014 uzavřela s Warnery smlouvu na 3 filmy, podle níž dostala za každý snímek pouhých 300 000 dolarů předem. Naštěstí pro ni měla smlouva počítat s bonusy za výkon filmů v kinech.

Při pohledu na čerstvý úspěch Vyproštění s Chrisem Hemsworthem to skoro začíná vypadat tak, že hvězdy budou mít dvojí život: Značkový v kinech a neznačkový na Netflixu. A toho Netflixu bude čím dál víc, protože studia dokážou být velcí škrti. Nejenom o tom si přečtete v následující kapitole.