Viděl jsem spoustu filmů, které byly v kině mnohem snesitelnější než při domácí projekci. A nebylo to druhým zhlédnutím. Může za to kolektiv, hlavně u komedií, který jen tak domácí projekce nenahradí (ne, opilí kamarádi nejsou to pravé ).

Další věc je ten nezapomenutelný zážitek z mega filmů. Na první zhlédnutí Avatara nebo Temného rytíře si vůbec nevzpomínám, páč jsem to viděl až doma s chatrnou DVD kvalitou (za to však může doba). Ovšem na Síla se probouzí, Truhla mrtvého muže, Temný rytří povstal a samozřejmě hromadu dalších z posledních let (Infinity War, Endgame, TvH, Joker...) budu vzpomínat ještě hodně dlouho.

Avšak souhlasím, že se slušnou TV výbavou se může domov vyrovnat nebo překonat kvalitu promítání v kině. V tom se měli kinaři (před pandemií) zamyslet a začít postupně upgradovat. Od Avatara se doba posunula.

Tak mně už je to celkem jedno jestli se na film podívám doma  nebo v kině, protože doma má člověk větší pohodlí! 

Ked som dokoncoval holobyt, dal som si extremne zalezat na obyvacke. Vsetko som podriadil tomu, ze to ma byt svatostanok filmoveho zazitku.

"Spolocenska" funkcia tej miestnosti bola podruzna. Vyzdobu, ktora je presiaknuta plagatmi a memorabiliami (najma SW a ine velke klasiky od Kubricka po Spielberga) teraz ignorujem.

Dokladne odhlucnenie podlahy aj stropu (som tolerantny voci susedom), akusticke steny (po poradeni sa s architektom s vyuzitim prirodzenych estetickych prvkov ako je kniznica, tazke zavesy na oknach a ine doplnky, ziadne obaly od vajicok ako v nejakej skusobni:), spickove repraky (omnisound), kable, vsetko predpripravene v stenach, aby vizualne nerusili, receiver, telka, kamosi ku mne chodia si len tak pozriet a vypocut nejake peckove sceny z filmov (uvod Master and Commander je TOP!)... proste mi trochu zasibalo (finalnu cenu som vytesnil z pamati:)) a som rad, ze sa so mnou vtedy este priatelka (teraz manzelka) nerozisla...

ALE

...ten zazitok z kina je stale uplne ina liga, ktoru v atmosfere a kvalite vsetkeho nic neprebije. :-/

Mám úplně opačný názor. Kino je událost a to velké plátno a ozvučení je prostě boží. Nehledě na to, že mám z kina tolik historek a dojmů, že se to dívání z domova nevyrovná. I za cenu toho, že prvních pár minut všichni dožírají popcorn a najde se tam nějaký debil, co se snaží zapůsobit na slečnu nebo ostatní kámoše v partě...Kinu se nic nevyrovná, a proto přežije vše :)

Naopak, ja kino milujem. To epické nazvučenie a obrovské plátno robí svoje. Osobne to beriem ako udalosť, alebo niečo na čo sa môžem tešiť. Keď si to doma pustím, je to nuda. Nemám pocit tej udalosti. Niečoho veľkého.

Iba keď som mal premietačku doma. To som si na celú stenu vedel premietnuť film ale stále mi chýbal ten pocit udalosti.

Já kina nerad. Dávám přednost klidu před velikostí plátna, pohodlí domova před trmácením se do kina, možností film pozastavit/vrátit když jsem něco nestihl, vlastní regulaci hlasitosti, jestli s dabingem či titulky a můžu si k tomu jíst a pít co se mi zachce. Pokud zatoužím po pocitu sedět ve velkém sále, tak si film pustím na VR brýlích. Kdykoliv jsem v kině tak mě všechno to šustění, chroupání a srkání kolem neskutečně vytáčí a odpoutává od filmu, nedej Bože aby tam byl nějaký spratek s potřebou komentovat dění. U filmu si chci odpočinout, ne se nasr*t, proto si většinou raději počkám, až na domácí distribuci.

Pokud tady ta koronakrize k něčemu povede, bude to ještě větší propast filmového obsahu v kinech mezi blockbustery a méně ambicióznějšími filmy. Studio si podle mě velice rychle spočítá, jestli se mu nasazení do všech kin vyplatí (výroba nosičů, marketing) anebo ne. Takový Scoob nebo Artemis Fowl byl IMHO odepsaný už předem i bez nějakého koronaviru...Ten trend je jasný už několik let, tady ta krize to jen umocnila a uspíšila.