Jak to vidí KarelR:

Možná váš to šokuje, ale… jo, Uncharted je i pro mě totální srdcovka a možná nejoblíbenější herní série vůbec. Nejpozději u dvojky bylo jasné, že tahle příběhovka drtí konkurenci v každém ohledu, a čtyřka je vyloženě moderní masterpiece (a možná vůbec to nejlepší, co vyšlo na PS4). Ale dost hypeování a doporučování, aby si každý povinně dal všechny čtyři díly. Pojďme k poloprokleté filmové adaptaci, u níž natěšení už dlouho zastiňuje strach.

Co chci vidět: Uncharted je samozřejmě o vztazích mezi postavami a o dobrodružství, bez nichž na velkém plátně nikdy nemůže fungovat. Já ale budu skromný a budu si přát „jen“ luxusní akci od začátku do konce. V Sahaře s McConaugheym nebo na začátku Mumie s Cruisem bylo vidět, jak by zhruba vypadalo zhmotněné Uncharted 3. A i když to v obou případech bylo fajn, celovečerák s Nathanem Drakem by měl jednoduše mít vyrovnanou kvalitu akce na úrovni Poslední křížové výpravy nebo Abramsova Star Treku. Ať je to prostě vždycky malý svátek a u všech scén kolem se budeme modlit alespoň za průměr.

Co nechci vidět: Asi to bude znít trochu paradoxně, ale nechci zahlcení prvního filmu odkazy na milion věcí, jež potěší akorát herní fanoušky. Uncharted se potřebuje otevřít co nejširší cílovce a sbírat diváky podobně jako Indiana Jones nebo Mumie. Natočit celovečerák tak, aby si ho nehráči užili jen z půlky, jelikož nepochopí půlku dialogů a narážek, mi proto zní jako cesta do pekel. Jenže jak víme, v Hollywoodu se cestám do pekel moc nevyhýbají, že…