Téma: Hollywood děsí Čína. Jak poznamená filmový průmysl koronavirus?
14:00 | 12.02.2020 |
Asi všichni tušíte, že obchodní vztahy západních zemí a Číny jsou všechno, jenom ne jednoduché. Smrtící kombinace státem plánovaného hospodářství, pořád ještě levné pracovní síly a neúcty k patentům dělá vrásky na čele všem kapitalistům, kteří se snaží v Číně prosadit se svým produktem.
Nejinak je tomu i v případě hollywoodských filmových studií, která poslední roky už předem počítají se stovkami milionů dolarů z kapes tamních návštěvníků četných multiplexů (ke konci roku 2019 miliardová země disponovala 69 787 kinosály!) a při pohledu na rozporuplné kasovní výsledky za minulý rok jistě trochu panikaří. Nemluvě o médii „milované“ epidemii koronaviru... Ale netřeba předbíhat, vezmeme to pěkně od začátku.
Když se v roce 1997 dočkal premiéry film Sedm let v Tibetu, Čína zuřila. Režisér Jean-Jacques Annaud, Brad Pitt a další si okamžitě vysloužili cejch nevhodných osob, které nejsou v zemi vítány. Ten stejný rok na Vánoce šel do kin po celém světě Kundun režiséra Martina Scorseseho a vládnoucí komunisté měli znovu rudo v očích. Tleskáte teď odvážnému Hollywoodu, který v jednom roce dal zelenou dvojici důležitých filmů a neohlížel se na Čínu? Ne tak rychle. Pomiňme fakt, že před 23 lety byly tržby z tamních kin pro Hollywood zanedbatelné. Odvážného Kunduna produkoval Disney (časy se mění) a předchůdce Boba Igera Michael Eisner tenkrát letěl na kobereček do Pekingu a vládnoucímu politbyru se trapně omluvil.
Eisner, pod jehož vládou nezažíval Disney (alias filmová Buena Vista) zrovna zlaté časy, asi tušil, že potenciál miliardové země je prakticky bezedný a nechtěl myšákovi na dlouhé roky zavřít dveře k vítanému finančnímu přilepšení. Srabské (byť v pozici CEO asi trochu pochopitelné) gesto nemělo okamžitý efekt a ten největší boom související s otevíráním tisíců nových multiplexů nastal až po roce 2010. A Hollywood na něm patřičně profitoval. Tedy část Hollywoodu.
Budu teď trochu zjednodušovat, ale především svatá trojice Rychle a zběsile, Transformers a marvelovky přepisovala v zemi s velkou a dlouhou zdí jeden rekord za druhým. Tak třeba rok 2014: V USA a ve světě byli sice lidé přejedeni digitálních hrátek bojových robotů, ale v Číně se Tranformers: Zánik dočkal více než 300 milionů dolarů. V jednu chvíli to byl dokonce nejvýdělečnější film startující v tamějších kinech. A to beru prosím pěkně v potaz i domácí blockbustery. Kdo mu tu korunu sebral? O rok později startující Rychle a zběsile 7, které už útočilo na 400 milionů babek.
Reakce Hollywoodu na sebe nenechala dlouho čekat a já ji pracovně pojmenoval „Připosranost a vypočítavost“. Ještě by se dalo přejít, že Brad Pitt produkující ultradrahou Světovou válku Z tak trochu pozapomněl na svoje poselství budoucím generacím a ve své apokalyptické válce se zombíky změnil původce smrtícího viru z Číny na Severní Koreu. Glorifikace čínské armády v Zániku Transformerů už byla hodně přes čáru a když si teď vzpomenu na jinak povedeného Marťana z roku 2016 a úžasný čínský vesmírný program (pravda, už knížka Číně poklonkovala), chce se mi vy-víte-co, velebnosti.
Samozřejmě nejsem první ani poslední, kdo na tyhle křiklavé případy upozorňuje a Hollywood jako by (nejenom moje) nářky slyšel. Dělá to poslední roky přece jenom trochu chytřeji a už předem aplikuje autocenzuru, díky které se v blockbusterech nedočkáte ničeho problémového, respektive Čínu urážejícího. Čest výjimkám z ranku Quentina Tarantina, který se miliardové zemi odmítnul poklonit a za cenu zrušení podzimní premiéry Tenkrát v Hollywoodu nevystřihnul problémovou rvačku s Brucem Lee.
Bohužel to je výjimka, a kdyby studio Sony mohlo, tak by okamžitě stříhalo. Nemohlo, protože Quentin na podobné situace pamatoval a ve smlouvě se studiem si vymohl naprostou kreativní kontrolu nad výsledným filmem. Světlou stranu síly bohužel aktuálně vyvažuje Tom Cruise, který z pozice producenta (jasně, tohle rozhodnutí nemá na svědomí jenom on) už v traileru na pokračování Top Gunu vymazal ze své bundy vlajku Tchaj-wanu.
Že je hollywoodská úlitba největšímu světovému trhu smutná, ale pochopitelná? Vlastně mám trochu potutelnou radost, protože poslední roky v plné nahotě ukázaly, že mogulové vládnoucí losangeleským filmovým studiím se trochu přepočítali a navzdory jejich úlisnosti si Čína jede svoje. Byť celkové tržby filmů startujících v tamních kinech znovu rostly (jsme na 9,2 miliardách), podíl hollywoodských filmů na vydělaných miliardách neustále klesá. Posuďte sami – v roce 2017 si domácí filmy ukously z tržebního koláče 53,8 % tržeb. V roce 2018 to už bylo 62 % a minulý rok dokonce rekordních 64 %.
V top desítce nejvýdělečnějších filmů za rok 2019 jsou pouze Avengers: Endgame na třetím místě s 614 miliony plus Hobbs a Shaw se dvěma kily na místě desátém. Ptáte se, proč je nejvýdělečnější film všech dob v Číně až třetí? Protože animák Ne Zha tam vydělal 720 mega a sci-fi The Wandering Earth 690 míčů. Nemluvě o dalších filmech, díky kterým má Čína v TOP 20 celosvětově nejvýdělečnějších bijáků za minulý rok hned čtyři zástupce.
To ale rozhodně není jediný problém, jak vám vysvětlí následující kapitola.
Registrace
- Komentovat a hodnotit filmy a trailery
- Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
- Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
- Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry
Zapomenuté heslo
Přihlášení
Registrace
- Komentovat a hodnotit filmy a trailery
- Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
- Vytvářet filmové blogy
- Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
- Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry
Jsou to černé myšlenky, ale vzhledem k situaci nevyhnutelné.