Gangsterky Guye Ritchieho
Slíbili jsme vám osm filmů, ale bude jich víc, protože pecky Guye Ritchieho si vezmeme tak nějak pohromadě. Takže jakou máte nejraději? Jenom pro jistotu napíšu, že v tomto bodu shrnuji Sbal prachy a vypadni, Podfu(c)k, Revolver (zarostlého Stathama však jmenuji jenom z povinnosti) a RocknRollu. Za mě je to Podfu(c)k, který jsem viděl v nepřekonatelném originále i slušném dabingu snad 10x a dodnes se nemohu nabažit především Brada Pitta, který si tu vystřihnul postavu kočovného bojovného cigána Mickeyho. Tomu nerozumí nejenom diváci, ale ani postavy ve filmu a dost už bylo chvály Podfu(c)ku. Dva shrnující odstavce mají především pochválit Ritchieho, který má styl jako snad žádný jiný současný britský režisér a sledovat krále britských gangsterek při práci (pokud tedy zrovna nerežíruje Madonnu) je pokaždé zážitek. To ostatně věděli už nadšení britští novináři, kteří ho po tamní premiéře Sbal prachy a vypadni v roce 1998 překřtili na „domácího Quentina Tarantina“ a div ne zachránce stagnující a snad až příliš distingované domácí kinematografie.

V čem je největší Ritchieho síla? Divák vždy fandí desítkám skvěle napsaných pitoreskních postaviček, které mají na krku nějaký (zdánlivě neřešitelný) průšvih. Na první pohled tragický příběh o dělnících podsvětí je však plný absurdního humoru a hlášek, které za ty roky už zlidověly. K tomu si přidejte kinetikou nabytou akci, nezapomenutelné soundtracky a kongeniální závěrečné pointy, které splétají dohromady zdánlivě nespletitelné. Jistě dobře víte, že Guy Ritchie si dal od gangsterek nějaký ten rok pauzu a místo toho točil filmové adaptace příběhů Sherlocka Holmese, pořád výborného Krále Artuše, seriálu Krycí jméno U.N.C.L.E a Aladina. Gentlemani, na které se už určitě chystáte vyrazit do kina, jsou po dlouhých dvanácti letech návratem ke kořenům. Mr. Hlad a Rimsy se shodují, že se vyplatí být u toho. (TedGeorge)

Brightonský špalek (1947)
Mezi čtenáři MovieZone jsou jistě tací, pro které je herec Richard Attenborough především Hammond z Jurského parku. No, čeká je ještě hodně dlouhá filmová cesta a vy na ní s nimi můžete nastoupit právě na doporučovaném Brightonském špalku, který vznikl podle románové předlohy Grahama Greena. Příběh se odehrává v meziválečné Anglii ve městě Brighton (ano, ten s tím molem), kde se Pinkie (Attenborough) přes svůj nízký věk vypracoval do čela gangu, který je postrachem okolí. Pence a Guinee vydělává vybíráním výpalného, sázkami na zkorumpované dostihy a dalšími neplechami. Nemluvě o zabíjení, a právě jednou zpackanou vraždou tenhle poválečný thriller začíná.

Takže první doporučení gangsterky už z roku 1947? Ano i ne, protože v prvním plánu bych film zařadil spíše do dlouhého seznamu noirů, které před smrtí musíte vidět. Gangsteři na plátně sice kují pikle, zabíjejí, bojí se policie a řeší italskou konkurenci, ale příběh tu není to nejdůležitější. Tím je dusivá atmosféra, kterou si vyloženě užívá ďábelský psychopat Pinkey jedoucí po dálnici do pekla. Doprovází ho naivní, bezelstná a opravdu krásná Carol Marsh, kterou film proslavil a vy po závěrečné katarzi, a ještě závěrečnější nečekané pointě pochopíte proč. V roce 2010 se Britové pochlubili další adaptací známého románu Brighton Rock a byť jsem ho neviděl, prý nestál ani za zlámanou grešli. Zahoďte tedy předsudky o starých černobílých filmech a naordinujte si původní žánrovou klasiku.  (TedGeorge)