Nová trilogie Hvězdných válek se uzavírá. Do kin míří devátá epizoda s podtitulem Vzestup Skywalkera, za kameru se posadil režisér sedmičky J.J. Abrams a tvůrci slibovali velkolepé finále plné bitev i emocí, ale i odpovědí na otázky, které nás trápí už od sedmičky. Jak to dopadlo? 

Jak to vidí Imf:
Když začala damage control po osmé epizodě už na prvním řádku textu ubíhajícím napříč vesmírem, trochu jsem protočil panenky. Předem jsem věděl, že bude muset Abrams šlapat hodně do kopce, aby tuhle vrcholovou prémii vyhrál. Podle řady kolegů nakonec stihnul jen čestně prohrát, ale já ve všem tom kličkováním, utahování dějových tkaniček a vymazávání slepých uliček vidím možná ušmudlaný, ale přeci jenom triumf. Historie bude na třetí trilogii hledět jako na nejzbytečnější, vynucenou účetními uzávěrkami, nikoliv samotnými fanoušky. A přesto se Abramsovi na poslední chvíli povedlo vrátit Star Wars punc nekomplikované vesmírné pohádky.. 

Optimistické, místy banální a místy pokleslé, ale byla by dnes bez těch růžových brýlí nakonec Nová naděje jiná? Věřím, že kdyby Abrams odtočil všechny tři filmy, bude k téhle sáze svět za pár let smířlivější. Ale to už je všechno jen hvězdný prach daleko za námi. Pár hodin po projekci přede mnou stojí poloplná sklenice, kterou s radostí někdy vypiju znovu. Víra v Sílu obnovena a věřím, že i díky devítce si letos budou hrát malé holčičky na Rey a nikoliv na Elsu, jakkoliv jejich nadšení "staří bílí muži" odmítají sdílet. Už to totiž dávno není jen jejich vesmír. Abrams je na to upozorňuje jemným a smířlivým poplácáním po zádech. Berte nebo nechte být.

Jak to vidí Cival:
Solidní úpadek. Film bez výrazu, bez stylu, jen velkolepá fantasy pohádka, kterou vzal Abrams z nepříjemného rychlíku... a kvůli tomu i vyloženě nudí. Přitupělé dialogy o banalitách, naprosto nevýrazné postavy a z prstu vycucaný příběh, co zase opakuje motivy z předchozích dvou epizod a úmorně (a bezradně) se vrací k originální trilogii - hrdinové sice neustále pobíhají a film s nimi, vnitřní drama je ale pochybné a nastolená témata mají index inspirativnosti na nule. Smutnej konec... ale aspoň že už je konec. Nejhorší Abramsův film.

Jak to vidí KarelR:
Už zase budu v menšině, ale hlásím ohromnou spokojenost. První půlka Vzestupu Skywalkera je nabušená blockbusterová jízda, u níž mě trápilo hlavně to, že moc nezvládá ždímat emoce. Abrams jako by potřeboval hlavně atrakce do trailerů a chtěl předvést, že pořád umí dynamickou akci jako málokdo jiný. V klíčové chvíli se však ukáže, že všechno to létání, utíkání a střílení byla jen předehra k osudovému dramatu, které naplno využívá Daisy Ridley i (znovu luxusního) Adama Drivera. 

Druhou půlku filmu jsem tak jen vykuleně civěl na plátno a střídavě se radoval z fandovských pomrknutí a obdivoval Abramsův tah na branku, jenž samozřejmě ohýbá celou trilogii zpátky k sedmičce. Ano, v jádru to je opačný extrém než Poslední z Jediů a těžkotonážní hra na jistotu, která místo důkladných vysvětlovaček raději šlape na plyn. Právě díky tomu ale jde o tak famózní zážitek, který jsem v módu dvanáctiletého kluka hltal plnými doušky. Tahle má vypadat úderná pohádka z 21. století!

Pokud máte rádi MovieZone a chcete, aby byla ještě lepší, můžete nás podpořit na Patreonu 

Jak to vidí Rimsy:
Konečně je tahle rozháraná série u konce. Hodnocení jejího závěru by mohlo proběhnout v několika různých debatách. Nabízí se třeba otázka, jak bylo možno takhle rozehranou sérii vlastně ukončit? Nebo jestli je vůbec možné, aby se tenhle díl líbil těm, kteří z různých důvodů nesnášeli oba předcházející? A tak dále. To se všechno bude v dalších dnech a týdnech řešit, každopádně za mě se jedná o důstojné završení. Podle očekávání je devítka plná hašení Johnsonových požárů, a tak se nejvíce blíží abramsovské sedmičce; zároveň překotným tempem, digitálními orgiemi a snahou dát fanouškům vše, co se dosud nepovedlo, dává vzpomenout na Pomstu Sithů. 

V klasicky abramsovském duchu je finále efektní, nesnaží se na rozdíl od Posledního z Jediů kdovíjak rozšiřovat svět a nové prvky do Silou prosyceného vesmíru zapojuje hlavně ve chvílích, kdy si jinak moc neví rady. Hlavně se však snaží uzavřít, co jde (občas trochu překotně), a dát fanouškům dostatek toho, co mají rádi. Uvědomuju si, že to nezní kdovíjak úžasně, přesto u mě po prvním zhlédnutí převládá spokojenost. Téměř všechno emoční ždímání a vysvětlování, co byste očekávali, tam opravdu je, ale má dostatečný švih a řemeslnou suverenitu na to, aby to vlastně ani nevadilo. Těžko říct, jestli takhle neodvážný závěr může kánon Hvězdných válek posunout někam dál – mě však neurazil a příjemně popcornově pobavil.

Jak to vidí Mr. Hlad:
U Disneyho sklízí, co zaseli. A není to hezký pohled. Sedmička vsadila na nostalgii, takže jsem jí nové nudné hrdiny odpustil. Osmička šla jiným směrem, ale studio zjistilo, že se jim nelíbí, kam došla. Takže se v devítce pokouší napravit všechno z předchozího filmu a my jsme s Rey, Kylo Renem, Poem a Finnem potřetí a vlastně to jsou pořád naprosto nudné a prázdné postavy. A mě jako diváka by teď prý mělo zajímat, jak to s nimi dopadne. Jenže je mi to úplně u řiti. Abrams tu vlastně neuzavírá trilogii, jeho hlavním úkolem je uklidit bordel, který vznikl z toho, že u Disneyho nevědí, co chtějí. 

Možná odvedl tu nejlepší práci, jakou mohl, ale to nic nemění na tom, že kdykoliv se to neřeže a Rise of Skywalker se pokouší o nějaké emoce a vztahy, je to naprostá nuda a otrava. Ten film nemá základy, na kterých by v tomhle směru mohl stavět a ze zoufalosti musí dokonce vymýšlet nová pravidla pro fungování světa. A stejně se mu nepovede vyvolat jinou emoci než pocit obřího zklamání. Devátým Star Wars se povedlo něco, co jsem netušil, že se vůbec povést může. Zadusily ve mně nadšení pro tuhle sérii. Sakra doufám, že ne navždycky. 

Recenzi čekejte velmi brzy.