Nedočká. Alespoň pokud se dá věřit vyčerpávajícímu tématu z dílny jistého Matthewa Balla, na které mě upozornil zakladatel (nejenom) webu Kinomaniak.cz Tomáš Vyskočil, a já mu tímto děkuji. Na co Matt v článku upozorňuje? Na mnoho ekonomických a jiných ukazatelů, které jsou podle něj pozitivním poselstvím do budoucna. Exekutivní vedení Netflixu prý dobře ví, co dělá.

Pro mě osobně je v tom ultra-zajímavém a sakra složitém článku nejdůležitější zjištění, že investice do originálního obsahu se neprojeví okamžitě. Pokud bych to měl trochu zjednodušit, tak Netflix v roce 2017 investoval 8,9 miliard dolarů do obsahu, který nám nabízí. To číslo postihuje jak licenční poplatky hrstce věrných hollywoodských hráčů, tak miliardy určené na vlastní seriály a filmy.

Pointou je, že jsme se (z velké většiny) plodů těch necelých 9 miliard dočkali teprve letos. Tedy v roce, kdy by měl Netflix utratit nějakých 15 miliard na výše jmenované. Těch 15 miliard se na našich obrazovkách dočkáme někdy ke konci příštího roku, respektive v roce 2021. Samozřejmě mírně paušalizuji a především u (již zajetých) seriálů ta promlka tak dlouhá není.

Další zajímavou věcí, kterou článek zmiňuje, je hodnota Netflixu jako taková. Schválně si teď řekněte, kolikrát jste za poslední roky v televizi viděli fantasy Bright s Willem Smithem? Netflix totiž má už dnes v držení velmi slušnou knihovnu filmů, kterou si můžete pustit pouze u něj. Při pohledu na zprávy o 80 milionech domácností, jež si první možný týden pouštěly hororové drama Bird Box se Sandrou Bullock, se nabízí další střípek do hádanky, jestli je Netflix zdravý a přežije i nástup Disneyho, Applu, Warnerů a dalších. Jejich portfolio filmů a seriálů má obrovskou cenu, která jen roste onou exkluzivitou a velmi limitovanou dostupností na jiných oficiálních kanálech.

Další plusový argument vyjevený v tom božím článku? V minulé kapitole jsem se vás trochu děsil reportováním těch hrozivých miliard, které Netflix dluží všude možně. Jenomže on není jediný dlužník bojujícím o přízeň diváků. Vezměte si třeba takového Disneyho, který dnes profituje z geniálních obchodů pana vrchního myšáka Boba Igera (Pixaři, Marvel, Star Wars).

Ten letos dokončil obchod století a za 70 miliard koupil hollywoodské lišáky, alias parádním eRkovým filmům zaslíbené Foxy. Byť je dominance Disneyho do nebe volající, ani on neměl volně se povalujících 70 miliard na účtu. Musel se tedy zadlužit a dokonce trumfnul i Netflix. Matthew uvádí, že tenhle risk vyšel pantátu Igera pořádně draho a myšák se v tuto chvíli (ne)chlubí šíleným dluhem 40 miliard dolarů. A co na to další konkurenti v boji o streamovací prvenství? Comcast (tedy vlastníci Universalu a dalších) a AT&T (Warneři atd.) také nakupovali a také jsou až po uši v dluzích.

Ne každý může držet desítky miliard eur ve finančních rezervách, jako třeba Německo. Kdepak, dnešní ekonomika je založená na více či méně viditelných dluzích a při třetím čtení článku Matta začínám mít čím dál tím silnější pocit, že Netflix není se svým dluhem v Hollywoodu ničím výjimečným. Kdyby dal streamovací gigant jen trochu čuchnout světovým kabelovkám, najednou by začal umazávat svůj dluh rovnou po miliardách. Ale proč by to dělal? A vážně máme považovat za nezdravou společnost, která může zvýšit investice do originálního obsahu během dvou let z necelých 9 miliard na 15 miliard?

Jen pro jistotu dodám, že jejich akcie měly na začátku roku 2017 hodnotu 131 dolarů a k dnešnímu dni se vyhřívají za hranicí 250 dolarů. Jistě, kazišuci budou okamžitě hlásit, že se akcie v jednu chvíli (mluvíme tu o 7. červnu 2018) vyhřívaly na 408 dolarech, ale takové chvilkové záchvěvy postihnou na burze čas od času všechny bohaté a obchodovatelné společnosti. Každý správný správce investičního portfolia vám jistě řekne, že důležitý je především meziroční vývoj. A ten je k Netflixu mimořádně pozitivní

Blížíme se k závěru. Pokud vládnete angličtinou, přečtěte si prosím pěkně článek Matta, na který znovu odkážu. V této kapitole jsem se dotknul tak 30 % jeho argumentů pro to, že je Netflix vlastně v parádní kondici a v následujících letech rozhodně nehrozí jeho kolaps. Už jen fakt, že je (nejenom) seriál Stranger Things fenoménem dnešní doby a Netflix by si za něj mohl říct… no já to klidně napíšu… miliardy. A teď samozřejmě nemluvím o letech, ale o dekádách. Klasiky jako Seinfeld, Přátelé a další totiž jasně ukázaly, že je o seriálové fenomény zájem pořád.

Všichni akcionáři Netflixu tohle samozřejmě dobře vidí. A byť se trhem chystá mohutně zatřást Disney+ (Bob Iger odhaduje, že se bude počet předplatitelů v roce 2024 blížit 100 milionům po celém světě a já mu věřím), Amazon potvrdí svojí pozici jako číslo 2 (seriálový Pán prstenů bude hodně velký) a máme tu i Warnery, Apple a další, tak bych to stejně viděl pro tu úplně největší streamovací fabriku dobře. Bývalý premiér Špidla nás koneckonců v době povodní také zadlužoval tempem vyšším než 100 miliard korun ročně, a byť se ekonomové předháněli v katastrofických předpovědích, jen se podívejte, jak dobře na tom dnes jsme. Už dlužíme pouhých 1600 miliard korun, což je jen zhruba 3x víc než Netflix. Dluhy jsou totiž očividně cesta k prosperitě. Alespoň dokud spolupracujete s Angelou Merkelovou a Reedem Hastingsem!

---

Poznámka pod čarou: Netflix u nás stojí 259 korun za měsíc. Za to získáte jejich čím dál víc počeštěnou knihovnu v HD a společnost vám umožní sledovat jejich obsah na dvou obrazovkách zároveň. Premium, alias Ultra HD, alias 4 možné obrazovky, stojí 319 korun. Troufnu si tvrdit, že si většina krajanů v jednu chvíli předplácí pouze jednu streamovací službu a HBO Go následované Amazonem jen střídají největšího poskytovatele filmového a seriálového obsahu. To se však dost možná změní s nástupem Disney+, jež je zaslíbené mimo jiné i pohádkám a obsahu pro nejmenší. Do diskuze proto schválně napište, kolik korun jste každý měsíc za předplatné Netflixu a dalších schopni obětovat vy.