| 13:00 | 24.09.2019 |
Na stránkách MovieZone se stalo dobrým zvykem shrnout si letní sezónu v kinech pohledem tržebního kecala. O peníze jde (bohužel) až v první řadě a rok 2019 nebude nijak vybočovat. Co se změnilo oproti minulým artiklům, které si můžete připomenout zde a zde? Především časové rozpětí, které letní sezóna označuje. Zatímco dříve to byl duben, květen, červen a červenec, my už dnes víme, že se Hollywood naučil lépe pracovat s daty premiér a kdysi skoro zapovězené měsíce jako únor nebo srpen také přinášejí ambiciózní a úspěšné filmové pecky v kinech.
Tolik k upřesnění nadpisu článku a teď už k věci. Rok 2019 je v kinech ve znamení myšáka a člověka ta nadvláda zběsile fúzujícího studia Disney skoro až děsí. Ostatní studia se slzou v oku pokukují po království Boba Igera, který před 13 lety koupí Pixarů započal cestu k současné dominanci. Vše jenom stvrdila koupě studia Fox, která přidělala vrásky na čele nejednomu fanouškovi kvalitních eRkových bijáků. Nebudu předbíhat, Disneyho si koneckonců rozebereme v nejednom z následujících bodů. Vy už se pohodlně uvelebte, nabídněte si něco dobrého k pití a jdeme na to.
7. Keanu Reeves si zaslouží vlastní bod v článku
Keanu je letos všude a mně to vůbec nevadí. Počínaje tržební a sakra kvalitní akční šupou John Wick 3 (čtyřka bude za dva roky) – po celém světě se rozhořela „Reevesance“. Čtvrtý Příběh hraček zakončoval povedenou reklamní kampaň představením vtipného kanadského kaskadéra, kterého Keanu namluvil. Nástup skromného sympaťáka na pódium u příležitosti představení hry Cyberpunk 2077 viděl i váš tatínek, který se naposledy ochomýtnul o počítačovou hru u příležitosti premiéry Pongu a svět doteď řeší několik týdnů staré oznámení pokračování Matrixu. Nemluvě o druhém pokračování dobrodružství Billa a Teda. Reevese je prostě všude plno, ale vadí to někomu?
Po šíleném propadáku samurajské fantasmagorie 47 Róninů to přitom vypadalo, že Keanu bude spíše pracovat na cool motorkách a do budoucna bude brát Neo zavděk pochybnými béčkovými rolemi. Zachránil ho právě John Wick, který v kinech zrovna velkou paseku neudělal, ale díky nízkému rozpočtu a vysokým tržbám z pomalu končícího trhu s domácími nosiči donutil studio Lionsgate odklepnout sequel. No a zbytek té pohádky už dobře znáte. Pojďme spolu doufat, že za pár let se Keanu zjeví v topce nejlépe placených hollywoodských nádeníků. Zaslouží si totiž každý dolar a byť budou pověsti o věnování většiny honoráře za pokračování Matrixů štábu přehnané – víte, co se říká. Na každém šprochu pravdy trochu a skromný Reeves má srdíčko na pravém místě.
6. Netflix mění vše
Tu větu jsem už v různých obměnách použil na stránkách MovieZone mnohokrát: „Filmu xyz by více než kino slušel Netflix“. Většinou to není myšleno nijak pejorativně. Člověk jenom jasně vidí, že do kina se více než v minulosti chodí na hrstku velkých filmů. Zbytek se čím dál častěji utápí v mizerných tržbách, které neospravedlňují exponenciálně rostoucí náklady na reklamu. Zatímco hollywoodská studia se (v často marné snaze) snaží nalákat do multiplexů diváky mohutnou reklamou, která je většinou stojí více než samotné produkční náklady na film - Netflix před pár lety přestal sázet vše jen na ambiciózní seriály ze své stáje a do portfolia přidal i bijáky jako Outlaw King, Triple Frontier a Irishman, které stojí více než 100 milionů dolarů. Vyplatí se mu to?
Vyplatí, protože ušetří právě na té reklamě. V článku již zmínění Warneři jsou schopní narvat do propagace jedničky To 154 milionů babek (zdroj je web Deadline a připomínám, že oficiálně uváděný rozpočet byl 4x menší!), streamovací gigant v uzávěrce za rok 2018 jen tak mimochodem sdělil, že jeho náklady na reklamu byly „pouhé“ 1,8 miliardy babek. Proč slovíčko pouhé v uvozovkách? Protože na originální obsah minulý rok dedikoval 12 miliard dolarů a takto nízký poměr rozpočet filmu vs. náklady na reklamu je něco, o čem si klasická hollywoodská studia mohou jenom nechat zdát. Něco mi říká, že po nástupu Disney+, Warner Media a Appleu se v následujících letech radikálně sníží počet filmových premiér v kinech a největší hráči z továrny na sny budou svoje Lady a Tramp, Noelle a další čím dál častěji cpát přímo do svých streamovacích agregátů. Jenom jestli to pro ně nebude příliš pozdě.
5. Sequely nejsou receptem na úspěch
Ať prosím zvednou ruku ti, kteří chtěli v kinech vidět sequely LEGO příběhu, Mužů v černém, Godzilly, X-Menů (Apokalypsa pro tu značku byla, ehm, Apokalypsa), Angry Birds a Tajného života mazlíčků. Moc rukou nevidím a vůbec se nedivím. Byť se předchozí instance těchto značek dočkaly skvělých nebo alespoň dobrých tržeb, kvalitou nepřesvědčily skoro nikoho, a Hollywood se svou předvídatelnou snahou ždímat každou úspěšnou značku po právu narazil. Samozřejmě, máme tu příklady sequelů a remakeů, o které nikdo nestál a ony stejně vydělaly slušné peníze (Glass, Pohřeb Madey Tylerra Perryho, Příběh hraček, Lví král, Aladdin), ale nekažte mi moji glosu.
Neberme teď v potaz jemné nuance jako datum premiéry (o problému s nedostatkem slotů v kinech jsem se rozepsal už zde). Pointou je, že úspěch blockbusteru v kinech nemusí znamenat automatickou zelenou pro další pokračování. Občas se prostě poštěstí jenom jednou, jednou, dvakrát nebo třikrát. Kdy si to pánové a dámy sedící na hollywoodských pokladničkách uvědomí? Už si to uvědomili. Alespoň tedy u Disneyho, respektive u Pixarů. Ti by sice v klidu (a nadále i s úspěchem) mohli ždímat značky jako Příběh hraček, Auta, Úžasňákovi, Hledá se Nemo a Příšerky s.r.o, ale sami si před pár lety zavčas uvědomili, že diváci budou nasyceni právě v roce 2019 a budoucnost si zaslouží originální animáky. Kéž by si z fabriky na kreslené bijáky vzali příklad i ostatní.
4. Musí hollywoodské blockbustery automaticky vydělat miliardu?
Tímto vyzývám čtenáře článku, aby byli aktivní a následovali moje instrukce. Zamiřte na odkaz, který vám nabízí celosvětově nejvýdělečnější filmy za poslední roky. Schválně si nejdříve rozklikněte ročníky 2016, 2017 a 2018. Spočítejte množství filmů, které daný rok vydělaly ve světě něco mezi 450 a 1000 miliony dolarů. Máte? A teď to stejné udělejte u právě probíhajícího roku 2019. Odečtěte dva čínské bijáky, které tímto diskvalifikuji. Jistě, ještě se přidá To 2, brzy přijde Joker a další filmu, které napodobí Jak vycvičit draka 3 a Hobbse se Shawem s tržbami mezi 450 a 1000 miliony, ale stejně vám už musí být pointa tohoto odstavce jasná. Skoro to vypadá, jako kdyby se v továrně na sny vytratil ten zlatý střed.
Potvrzuje se, že poslední roky (a ten současný je nejkřiklavější případ) se opravdu spoléhá jenom na hrstku filmů, které zaplatí prodělky ostatních a fakticky jediným vítězem tak jsou kinaři (dobrá, a Disney). Těm je totiž veskrze skoro jedno, jestli jim do multiplexů měsíc proudí diváci jenom na Avengers: Endgame a sály s ostatními bijáky zejí prázdnotou. Velmi rychle totiž večerní projekci v sálu číslo 2 odeberou Detektivu Pikachu a přidělí ji dotyčné marvelovce. Na závěr kapitoly snad jenom dodám, že před pár dny definitivně ukončil svojí marnou existenci americký pokus jménem MoviePass. Ten si vzal za vzor Netflix a za nízký měsíční paušál umožnil lidem konzumovat fakticky neomezený počet filmů v kinech. Prodělával od samého počátku a já se tomu hořkému konci vůbec nedivím. Kromě nedomyšleného byznys modelu totiž pánové zodpovědní za aplikaci zapomněli na to, že diváci nechtějí chodit do multiplexů na 8 různých filmů každý měsíc. Jdou do kina jednou a pečlivě si vybírají.
