už sa nepamätám, aké pocity som mal pri scéne v aute ale jako to je hodne krutý fakáč divákovi 

Kterou Mlhu myslíš? Od Jamese Carpentera nebo Franka Darabonta?

Samozřejmě je to trochu frk, ale z posledních let mě hodně dostal konec Infinity Wars, jak si je Thanos maže na chleba - a Cap jak vzdoruje.  Jako by to bylo ze zcela jiného filmu...

Ten koniec zacinajuci navstevou hrobu ma dostane vzdy. 

Z amerických jednoznačně vede. Raději se na něj už nedívám, jinak bych následující týdny objímal každého chlupáče na ulici.

Závěrečný souboj v aréně je emocionální ždímačka jak sviň. 

Jasné určite ma dostali viac iné filmy, ale tu si živo pamätám, ako som bol v den (klasickej štvrtkovej) premiery v sále pozerám vyjukane na plátno kde letí Batman k  horizontu a potom bum a nasleduje klasicky geniálna nolanovská koláž so skvelým posledným záberom. Najlepšie na tom bolo, že v tú chvílu sa sála postavila a začala tlieskať to som do tej doby nikdy v kine nezažil. A čerešnička bola ked som za začal obzerať okolo seba tak si ludia utierali slzy.

Má to pomalí rozjezd, ale to co pak přijde je neskutečně zničující a ke konci jsem byl z toho všeho vážně emocionálně zničený. Poláci prostě dokáží natočit daleko působivější filmy ze své temné historie než naší současní tvůrci. 
PS: V poslední době mě ale nejvíce dojalo finále třetí série Stranger Things. 

Dneska už jsem životem zocelený cynik, ale tehdy byl Robin Williams ve vrcholné formě a ten konec byl na mne moc. 

Asi konec filmu Mlha. Scena v aute musela rozsekat nejednoho drsnaka.

Už je to mnoho let co uběhlo od chvíle kdy jsem naposled tak moc litoval a soucítil s hlavní postavou nějakýho filmu...

Jedno z mých prvních anime a silný zážitek, že ne všechno kreslené je jen pro děti.

Konec a scena z plaze, vcetne strileni koni... 
Ale naposledy jsem nejvic brecel u Warriora

To mě tehdy opravdu zasáhlo, když jsem to poprvé viděl, ale dneska už to tolik nežeru, vyrostl jsem z toho. Hned v závěsu za ní je Amélie z Montmartru, potom Requiem pro panenku a v poslední době mě málem rozplakala Donášková služba čarodějky Kiki (přitom už jsem ji před lety viděl, ale teď nějak líp rezonovala).

Tech filmu je vic, ale Terabithia vede a ja tehdy objevil uzasnou Annu Sophii Robb.

Z ceske produkce cokoliv od Jana Sveraka, Tmavomodry svet, Kolja a Vratne lahve jsou ceske korunovacni klenoty.

Určitě ne nejvíc ever (na to si asi ani nevzpomenu), ale rozhodně z toho co jsem v poslední době viděl, tenhle klenot s 90 letym Christopherem Plummerem, kterej zas tolik lidí nezná. Nečekal jsem, že film o důchodci může bejt až tak super. 

V kine to bol neuveritelny zazitok

...tak znovu 

Je to klasika, jeden z nejlepších porevolučních filmů a závěr má citový dopad.

U prvního příspěvku zase není odkaz, chlapci.

Jako dite jsem to umel prorvat cely a dodnes mi pri scene na konci neco vlitne do oka