3. Josh Trank

Jak se prosadil: Nabízelo by se napsat jenom „Kronika“ a jet dál. Ještě pět let před ní však Josh natočil tento minutový kraťas a vy se sami (a na vlastní nebezpečí) koukejte přesvědčit o jeho kvalitách.
Největší režisérský úspěch kariéry: Kronika, protože Foxové za svých 12 mega dostali opravdu hodně muziky a celosvětově před lety v kinech přepočítávali 126 milionů babek.
Autor článku má od něj nejraději: Na Kronice jsem byl kdysi v kině a bylo to mnohem lepší, než jsem si myslel.
KarelR má od něj nejraději: No logicky Kronika, jiná volba ani není.
Vytáhni v hospodě: V historii se nenašel mladší režisér, který by ukořistil první místo britského tržebního žebříčku. Trankovi se to s Kronikou povedlo ve 27 letech a ne... vážně jsem nenašel nic zajímavějšího.

„With great power comes great responsibility“. To je poselství, které do Spider-Mana v roce 2002 hustil už strýček Ben a  rejža Josh Trank o pár let později toto moudro rozvinul ve svém prvním celovečeráku – Kronice. Ve své krátké hollywoodské kariéře se jím však příliš neřídil a před pěti lety potopil plány Foxů na oživení Fantastické čtyřky. Ale pojďme začít tím pozitivním. Kronika i po těch letech baví a patří k tomu nejlepšímu, co subžánr found footage nabídnul. Hlavně samotný závěr, kde Trank za málo peněz předvádí opravdu hodně superhrdinské muziky, se dá vidět i opakovaně. U Foxů si mnuli ruce a nabídli Joshovi režii plánovaného rebootu Fantastické čtyřky. Komiksy byly před pěti lety na vrcholu zájmu, mladý režisér měl jistě plno atrativních a svěžích nápadů, obsazení v čele s bubeníkem Milesem Tellerem, sexy Kate Marou a pokaždé cool Michaelem B. Jordanem také slibovalo mnohé. Josh to ale bohužel nedal.

Těžko říct, jestli byl ten skok z 12 milionové nezávislárny do 125 míčů drahého blockbusterů příliš rychlý, ale Trank bojoval se svými foxovskými chlebodárci už od prvopočátku. Vše vyvrcholilo nespokojeností studia s první prezentovanou verzí filmu. Byly nařízeny přetáčky, mladý a sebevědomý režisér se ještě více „zabejčil“ a zbytek je už historie. V kinech z toho byl obří propadák, Trank se distancoval od studiem předělané konečně verze a začal využívat sociálních sítí ke svojí smutné (a dnes už dávno smazané) vendetě. Prostě všechno špatně a plány na zapojení Tranka do nově budovaného Star Wars universa tenkrát rychle vzaly za své. Uvidíme, jestli nedopadne alespoň ta biografie Al Capona s Tomem Hardym. Fonzo by mělo být v postprodukci a já už se těším na ty budoucí (a nevyhnutelné) zkazky z placu. Něco mi totiž říká, že zrovna s Hardym to mladý režisér vůbec neměl jednoduché.


2. Brian De Palma

Jak se prosadil: V roce 1969 natočil černobílou komedii The Wedding Party a vás jistě bude zajímat, že to byla jedna z prvních rolí Roberta De Nira. Právě jsem pro vás zkontroloval, jestli film náhodou neprodukoval Dino De Laurentiis, ale tenhle fór je trochu de bilní.
Největší režisérský úspěch kariéry: První Mission: Impossible si při rozpočtu 80 mega přišla po celém světě na famózních 458 milionů dolarů.
Autor článku má od něj nejraději: Miluju Neúplatné, ale Zjizvená tvář je také velká pecka. Nebo snad ta Carrie? Ne, tady vážně nevím.
KarelR má od něj nejraději: Správná odpověď je Carlitova cesta, Tede!
Vytáhni v hospodě: Je to velký kamarád Stevena Spielberga, George Lucase a Martina Scorseseho. Ale to jistě dobře víte, protože už jste viděli povedený dokument Spielberg z produkce HBO.

De Palma je režisérská legenda a mě vyloženě ničí, že ho tu musím zmínit. Už po Carrie z roku 1976 ho mnozí označovali za nástupce Hitchcocka, protože takhle pracovat s napětím jen tak někdo neuměl. Brian se toho nebál a v následujících letech servíroval jednu pecku za druhou. Že je ve vrcholné formě i 20 let po Carrie jasně ukázal nezapomenutelnou jedničkou Mission: Impossible s dodnes hojně parodovanou scénou průniku do Langley. Nemluvě o Hadích očích, které natočil o rok později, a podle mého skromného názoru je to jeden z nejlepších filmů s Nicolasem Cagem. Jenže pak se stala nemilá věc – Hollywood si posvítil na planetu Mars.

Vážně moc nechápu, proč v roce 2000 vznikly hned dva drahé filmy o cestě na blízkou planetu, ale stalo se. Rudá planeta s Valem Kilmerem byla sice ještě o dost horší než De Palmova Mise na Mars, ale to byla pro pyšného režiséra jenom taková znouzectnost - falešná útěcha. Kritici nadávali, Ennio Morricone nechápal, kde se to právě vyskytla jeho boží hudba, a diváci do kina v houfech nepřišli. Dnes se na Misi na Mars pohlíží přeci jen trochu smířlivěji, ale ve své době to byl opravdu průšvih par excellence. A když se podíváte na filmografii bezesporu skvělého režiséra, musí vám hned dojít, že to byl právě ten zlomový film v jeho kariéře. Pokud si snad chcete udržet naději, že se De Palma ještě někdy vrátí na výsluní, nepouštějte si prosím čerstvý trailer na jeho připravovaný thriller Domino. Pokud tak učiníte, budete brečet.

P.S. Cival a Shushika vám vzkazují, že Brianův méně známý válečný biják Zredigováno z roku 2007 je velmi fajn a měli byste se na něj podívat.


1. Wolfgang Petersen

Jak se prosadil: Pokud teď nebudeme brát zřetel na jeho televizní kariéru, tak slavnou Ponorkou z roku 1981. Dodnes jste ji neviděli? Tak si do notýsku zapište velký rest a těšte se na výborné klaustrofobické drama, jehož režisérská verze má skoro 3 a půl hodiny a prodloužení o 60 minut oproti klasické kinoverzi vůbec není na škodu. Který jiný film to může říct? Fandové Pána prstenů si dají pohov.
Největší režisérský úspěch kariéry: Trója s Bradem Pittem si bez pár mega přišla na půl miliardy dolarů. Přesto na ní (podle mého názoru neprávem) ulpělo stigma failu. Proč? Protože stála 175 mega, v Americe jich vydělala jenom 133, a na Pitta bylo před patnácti lety v módě nadávat. Koho mi to jenom připomíná…
Autor článku má od něj nejraději: Napsal bych Nekonečný příběh, ale jistý redaktor MovieZone, který ten film nemá rád, by mě přejel bagrem. Místo toho tedy pochválím Smrtící epidemii, kvůli které jsem si v devíti letech konečně začal mýt ruce.
KarelR má od něj nejraději: Fenomenální eastwoodovku S nasazením života.
Vytáhni v hospodě: Stejně jako já je Petersen velkým zastáncem nenapodobitelného kinozážitku a troufnu si tvrdit, že dodnes nemá předplacený Netflix, Hulu ani Amazon Prime. Kdysi k tomu řekl: „Kina tu s námi budou napořád. Jsou totiž jedním z posledních míst, kde se dnes lidé pravidelně potkávají a společně sdílí nějaký zážitek. Myslím si, že tahle touha nás jen tak neopustí.“

Wolfgang Petersen, Roland Emmerich… Co ti Němci mají s tou destrukcí, apokalypsou a nebezpečnými emzáky? Dobrá, hlavně ten Emmerich. Petersen celý režijní život jenom neničil, ale naučil i psy létat a Harrisony Fordy prezidentovat. Wolfgang je ve článku (bohužel) zastoupený kvůli remakeu Poseidona, který šel v jeho režii do kin v roce 2006, nikoho ničím nepřekvapil (maximálně tak délkou 99 minut, kvůli níž nezbylo moc času na klasickou expozici) a Warneři investující 160 mega v kinech kvůli zoufale nízkým tržbám 181 miliónů prodělali kalhoty. Studio, které je schopné draze retušovat knírek Supermana v bijáku za 300 mega, to nějak přežilo, ale nepřežil to už námi řešený režisér vychovaný u sousedů. Respektive jeho hollywoodská kariéra.

Vy už jste jistě klikli na ČSFD nebo IMDb a vidíte, že se Petersen po roce 2006 na 10 let odmlčel. Jenom aby se vrátil v roce 2016 s (právem) neznámým německým filmem Jak napálit banku, ve kterém si zahrál hlavní roli Til Schweiger. Je to smutné, protože kdysi pravidelně chválený hollywoodský režisér teď točí nezajímavé filmy s lidmi, které Petr Jákl obsazuje do vedlejších rolí v Žižkovy. Přitom ta Trója, tedy předposlední hollywoodský film řešeného režiséra, vážně není tak špatná, jak se vám všechny ty filmové databáze snaží namluvit. Petersen by si podle mého názoru zasloužil ještě jednu šanci na reparát. Asi jí už nedostane u Warnerů, kterým v roce 2006 prodělal (a teď vážně odhaduji) dobře 150 mega, ale když si tak čtu ty recenze na dvojku Godzilly, tak si říkám, že by ještě jeden obří blockbuster v továrně na sny určitě zvládnul. A jak.

---

Jsme na konci a na vás teď je, abyste v diskuzi pod článkem zmínili ty režiséry, na které se ve článku nedostalo. Z hlavy mě jich napadá dobře 5, ale třeba se spolu s vámi dopracuji na dvojnásobný počet a tím pádem se článek (možná) dočká pokračování. Díky za pozornost.