8. SMS pro tebe (2016)

Ještě než začnete číst - všem Civa.. cynikům vstup přísně zakázán! SMS pro tebe je neoriginální slaďounká limonáda, která je z Německa. Hlavní roli a režii si vyzkoušela Karoline Herfurth. To musí zaznít hned na začátek. Pokud jste testem prošli (a doposud se vám nezvedá žaludek), čtěte dál! Clara je sympatická, ale smutná. Tragicky jí zahynul přítel a ona se s tím ani po letech nedokáže vyrovnat. Její melancholie a stesk po boyfriendovi se projevuje třeba tak, že na jeho číslo pořád posílá zamilované smsky. Jednoho dne se v centrále německého Telecomu něco stane (neptejte se) a zprávy začne přijímat jistý mladý a neklidný sportovní novinář. Ten netuší, proč mu zprávy chodí, ale zamiluje se na první přečtení a rozhodne se spřízněnou duši najít.

Zní to hrozně, že? Já vím, ale když ono to přesně splňuje to, co od filmů z podobného ranku očekáváte. Moc nevěřím tomu, že by z Karoline Herfurth vyrostla nějaká velká evropské režisérská hvězda, ale v případě SMS pro tebe se očividně obklopila profesionálními řemeslníky, kteří s ní prostě a jednoduše natočili kvalitní romantickou komedii. Co na tom, že je celá zoufale neoriginální. Scénář sází na vtipné dialogové výměny a bez zastávky míří k nevyhnutelnému happy endu. Počeštěný film si můžete klidně hned pustit na HBO GO.


7. When We First Met (2018)

Netflix se pochlapil. Ještě před pár lety jsme si z něj dělali legraci s tím, že je to odkladiště špatných filmů, které žádné hollywoodské studio nechce pustit do kin. Pan CEO Ted Sarandos nás podle všeho slyšel a minulý rok nám zavřel zobák blockbusterovým Outlaw Kingem a bezesporu oscarovou Romou. Nemluvě o připravovaném Irishmanovi z dílny Martina Scorseseho, na kterého se celá redakce MovieZone opravdu hodně těší. When We First Met je romantika, která se povedla, ale budu k vám upřímný: V článku je tak trochu do počtu a pokud právě teď uvažujete, který z mnou nabízených fláků večer pustit, odsuňte právě řešenou romantiku až na úplný konec. Je to prostě takové opatrné doporučení pro Netflix štamgasty.

Pár vět k příběhu. Noah (Adam Devine) se jedné krásné noci zamiluje do Avery (Alexandra Daddario). Něco se pokazí a on se utápí ve výčitkách. Naštěstí (jak už to v životě chodí) natrefí na magickou budku, která kromě fotek na počkání zároveň zprostředkovává cestování časem. Noah se vybodne na vraždění Hitlera a místo toho se snaží pořád dokola napravit chyby vykonané při nadbíhání holce svých snů. Co myslíte, dočká se šťastného konce, nebo to celé nakonec dopadne úplně jinak, než čekáte? When We First Met je dost možná nejlepší film s Devinem, ale stejně ještě jednou zopakuji, že tohle doporučení je jenom opatrné. Chtělo to ještě o trochu lépe vytěžit tu bezednou studnici nápadů, které filmové cestování časem nabízí.


6. Skrytá čísla (2016)

Tuto kapitolu zakončíme dvojkou filmů, které možná dobře znáte. Přesto si myslím, že je v naší kotlině pořád plno lidí nevidělo. První na řadě jsou Skrytá čísla, tedy dva roky starý film o černoškách, které v šedesátých letech pracovaly pro NASA a podílely se na naplnění amerického snu v podobě úspěšných vesmírných letů. Filmové hrdinky to neměly lehké, protože je pronásledoval (na každém kroku patrný) rasismus a já vážně nedovedu pochopit, jak to černoši ty desítky (a stovky) let vůbec mohli v Americe přežít. V životopisném filmu se největšího prostoru dočká trojice chytrých dam známých jako Katherine Johnson, Dorothy Vaughan a Mary Jackson.

Dost mě udivuje, že se film nedočkal ani jednoho Oscara. Přitom přesně splňuje zadání akademie, která po podobných filmech vyloženě baží. Již zanedlouho to všem dost možná dokáže žánrově velmi podobná Zelená kniha, která zamíří do českých kin „už“ za pár týdnů. Na Skrytá čísla se však přes všechen ten kalkul nedokážu zlobit. Když mi film dokáže poutavě přiblížit neznámou kapitolu amerických dějin a dvě hodiny mě nenudí, zaslouží si moji lásku, nikoliv další hejt. Nečekejte přelomový a důležitý film - budete se "pouze" dobře bavit. Už jenom kvůli tomu Kevinu Costnerovi, který je v úloze nas_aného šéfa NASA vyloženě skvělý. Byť je jeho postava samozřejmě naprosto smyšlená.


5. Psí ostrov (2018)

Existuje sorta diváků, kteří té (skoro až trademarkové) divnosti prezentované ve filmech Wese Andersona nikdy nepřišli na chuť. Já k nim však rozhodně nepatřím a na každý nový biják mého oblíbeného režiséra čekám jako na smilování. Skoro až vášnivě jsem režiséra začal milovat po Grandhotelu Budapešť, který je v mojí TOP 10 nejoblíbenějších filmů a doporučuji ho na potkání úplně každému už mnoho let. Messieur Gustav není v žádném z mých článků zastoupený jenom kvůli tomu, že ho doposud viděl (pevně doufám) skoro každý návštěvník MovieZone a já chci doporučit právě nejnovějšího Wese, kterého přece jenom tolik lidí nezná.

Psí ostrov je animák, který na první pohled vypadá trochu podobně jako Fantastický pan Lišák. Grafická podoba sází na loutkovou animaci a ortodoxní fandové Pixarovek možná budou nadávat, že film vypadá hnusně. Nemají pravdu, vypadá nádherně. A to není ani zdaleka všechno. Příběh, ve kterém jsou všichni psi odklizení na ostrov, jenom aby tam umřeli hladem, vás prostě musí chytnout za srdce. Po půl hodině je jasné, že tahle procházka se psy není jenom nějaký obyčejný zvířecí road trip. Kdepak, otevře se téma rasismu, emancipace a všímavějším divákům se připomene i ten Kurosawa. Velké doporučení na závěr druhé kapitoly.