Oscary jsou za rohem, adepty na velké ceny ale v únoru nečekejte. Ty už jsme buď dávno dostali, anebo se teprve blíží (Zelená kniha v březnu to jistí...), takže se musíme spokojit s mixem domácích projektů a nepříliš výrazných dramat, která se nevešla do lukrativnějších premiérových slotů.

7. února

Marie, královna skotská

Koho jsme poslali na souboj dvou královen, jenž se o zlaté plešouny porve jen s kostýmy a make-upem? Přesně tak, do kina vyrazil Rimsy, jehož pětková recenze pochvalami zrovna nehýří: "Ambiciózně natočená prázdnota, která je sice zabalená v pěkných šatičkách, ale kromě meziženského poplácání po ramenou nic nenabízí. Saoirse Ronan i Margot Robbie se v úlohách znepřátelených královen snaží, ale chytřejší scénář i myšlenková hloubka prostě scházejí až příliš citelně."

Na střeše

Ženy v běhu už mají skoro 600 tisíc diváků, Léto s gentlemanem se blíží ke 30 tisícům diváků a Na střeše... zatím vidělo 18 tisíc lidí. Druhý film Jirky Mádl bohužel komerčně neuspěl a vypadá to, že už si ani moc nepolepší. Podobně jako Pojedeme k moři tak zůstane chváleným bijákem pro náročnější cílovku, do níž bezesporu patří i šestkově hodnotící Rimsy: "Komorní drama, v němž je všechno dobře, ale nic skvěle. Výrazný Alois Švehlík si prostřednictvím problematického Vietnamce na stará kolena užívá ještě trochu dobrodružství a Mádl za kamerou mu nestojí v cestě. Neurazí, nenadchne, ale potěší."

Potomek

Jsou filmy, na které by člověk takzvaně "ani Rimsyho nevyhnal". Uvidíme, kolik jich letos bude, jedním z těch prvních je nicméně Potomek, na něhož máme pětkovou recenzi od uživatele s přezdívkou Crom: "Když malý synek začne své rodiče udivovat znalostí maďarských vulgarit, ještě netuší, co všechno se na ně chystá. Vy už to ale tušíte, a tak víte, že v kině dostanete velice průměrný horor, jenž bohužel nezachrání ani talentovaný Jackson Robert Scott."

14. února

Alita: Bojový anděl

Alita... vlastně příjemně překvapila? Celkových 137 milionů je po prvním víkendu slušná globální bilance (= je to o něco menší propadák, než se čekalo), spíš je ale fajn, že diváci zvedají palce nahoru. Hodnocení na Rottenech ladí s mojí šestkovou recenzí, na ČSFD nicméně najdete 79% a všelijaké komentáře a diskuze jsou plné opatrného jásání. Z proklínané šlamastyky je tedy rázem černý žánrový kůň, jemuž by většina lidí přála dvojku. A i když tenhle (z celovečerního pohledu) originální projekt skoro určitě skončí prvním dílem, alespoň si ho nebudeme pamatovat jako další Jupiter vychází.

Láska mezi regály

Jestli mě nešálí zrak, Láska mezi regály se loni promítala na LFŠ a na Das Filmfestu. Do klasické distribuce ale doráží až nyní a v ideálním případě se v ní moc neztratí. Pročpak? Protože vcelku známé Sandře Hüller (Toni Erdmann, Fakjů pane učiteli 3) dělají společnost dobré ohlasy, mezi nimiž nechybí sedmičková recenze od Rimsyho: "Civilní a jemné sociální drama s nezanedbatelnou dávkou romantiky, zároveň však zaujme i temnými a depresivními motivy. Láska a přátelství z velkoskladu většině z nás připomenou, že se máme vlastně docela dobře."

Léto s gentlemanem

Už zase zním jako kolovrátek, ale tady bylo dlouho dopředu jasno, že si Léto s gentlemanem užije Rimsy. Jak to dopadlo? Pokud jste minuli dvojkovou recenzi tak... jo, už v únoru tu máme kandidáta na nejhorší film roku: "Těsná dvojka, vydřená jen díky zachování průměrného televizního řemesla. Jinak se ale jedná o velmi špatný, nezábavný a především zlý film, který nedává smysl a příčetnému divákovi nenabízí vůbec nic."

21. února

Kafarnaum

Libanonský Milionář z chatrče. Přesně tak se přezdívá dramatu Kafarnaum, které vyhrálo Cenu poroty na loňském festivalu v Cannes. Příběh dvanáctiletého Zaina, jenž žaluje svoje rodiče za to, že ho počali, podle všeho dost šetří veselými scénami. Nějaký balanc totiž musel uhnout dvěma hodinám chudinské deprese, která je prý sice přesvědčivá, ale... no uvidíme, co nám k tomu v nejbližších týdnech sepíše vy-víte-kdo.

Všichni to vědí

Když si íránský režisér vybojuje Oscara, je na čase ho brát vážně. No a když si vybojuje dva, tak je každý jeho další projekt (po právu) očekávaným filmovým svátkem. Přesně na tuhle metu cílí drama Všichni to vědí, v němž Asghar Farhadi svedl dohromady Penélope Cruz a Javiera Bardema. Tentokrát to ale na vítězné tažení nevypadá, jelikož modrých 66% na ČSFD koresponduje s rottenovým ratingem 6,6/10. Na jednu stranu je to určitě škoda. Na druhou se však musíme smířit s tím, že se Rozchod Nadera a Simin holt každý rok zopakovat nedá.

Úhoři mají nabito

Ano, s českými filmy se nám teď roztrhnul pytel. Ještě jsme se neoklepali ze tří vcelku výrazných premiér a už tu máme čtvrtou, s níž se po třech letech vrací do hry Vladimír Michálek. Režisér Je třeba zabít Sekala nebo O rodičích a dětech má za sebou katastrofální Prázdniny v Provence, na které by určitě nejraději zapomněl. A ačkoliv jsou Úhoři výrazně povedenější, Rimsyho pětková recenze zase tolik optimismu nenabízí: "Roztěkané, fragmentární a v důsledku nedostatečně vyznívající pokus o černou komedii s aktuálním sociálním přesahem. Některé dílčí složky fungují, avšak dohromady působí Úhoři poněkud vybitě."

28. února

Colette: Příběh vášně

Keira se v těch průměrných kostýmních retro dramatech jednou utopí! Dodnes si pamatuju na svoji radost, když se vyřádila v Love songu, nebo se alespoň mihla v Everestu. To už je však mnoho let zpátky (šest a čtyři) a v poslední době jsme zpátky u korzetů, což znamená disneyovského Louskáčka (uf) a Colette: Příběh vášně. ČSFD u biografie francouzské spisovatelky hlásí 60%, jimž Rotteny oponují nadějným ratingem 7,2/10. Díru do světa ale tenhle biják každopádně neudělá, tak doufejme, že si Keira zase najde něco ze souč... ne, počkat. Na konci března bude v poválečné romanci Zraněná srdce, takže na nějaký kariérní posun zapomeňte!

Co jste si vybrali z únorové nabídky? Pochlubte se v diskuzi a nashle v březnu!