Jestli máte pocit, že je lednový přehled originálních filmů notně opožděný (a že už Rimsy půlku nabídky viděl), tak... máte stoprocentní pravdu!

3. ledna

Beautiful Boy

Steve Carell si v nedávném SNLku dělal srandu z toho, že už točí jen smutné filmy. Na jednu stranu jde o zajímavý postřeh, na druhou už to však začíná být trochu únavné. Jasně, většinou se Steveovi zadaří (Vítejte v Marwenu je spíš výjimka). Jeho honba za Oscarem ale málokdy zaujme víc diváků a Beautiful Boy na tom podle Rimsyho šestkové recenze nebude jinak: "Mohla to být výrazná adaptace silného rodinného dramatu, nejistá režie však ambice z většiny pohřbila. Ústřední herecké duo pak tenhle zcela zaměnitelný film o drogové závislosti vytahuje jen lehce nad průměr."

10. ledna

A dýchejte klidně

Islandských filmů se k nám v posledních letech nedostává úplně málo (jen v tomhle přehledu jsou dva!). A většinou jsou povedené, což je i případ A dýchejte klidně. Nové drama Ísoldy Uggadóttir sbírá chválu na ČSFD i jinde. Do kina přitom samozřejmě vyrazil Rimsy, který sice zakotvil u 6/10, ale sám by nejspíš uznal, že je mezi těmi méně spokojenými diváky: "Pomalý, pozitivní film má hezkou myšlenku, ovšem podanou až příliš rutinně a odtažitě (a to i na severské poměry). Atmosférická podívaná z kouzelného ostrova je pro náročnější diváky samozřejmostí, tentokrát však síla tématu pohříchu válcuje vše ostatní."

17. ledna

Kursk

Thomas Vinterberg nás v poslední dekádě oslnil hlavně Honem a novou adaptací Daleko od hlučícího davu. Jeho Komuna sice tak nějak prošuměla, teď se však vrací s Kurskem, jemuž nedostatek pozornosti opravdu nehrozí. Hvězdně obsazené drama se logicky soustředí spíš na dopad samotné události, než na její průběh. Vůbec to ale nevadí, jelikož Rimsy ve svojí sedmičkové recenzi převážně chválí: "Rozmáchlá produkce jasně ukazuje prstem na viníka tragédie Kursku. Soubor talentů před i za kamerou podtrhuje sílu sdělení, jež vypráví nejen o minulosti. Zamrzí jen očekávatelnost (nutná vzhledem k tématu) a občasná roztahanost. Ale práce je to bezesporu povedená."

24. ledna

Favoritka

Pět nominací na Zlaté glóby, dvanáct nominací na ceny BAFTA a nevyhnutelná nálož nominací na Oscara. Favoritka je zdaleka nejviditelnějším filmem Yorgose Lanthimose, bohužel je však i tím zdaleka nejnormálnějším. Režisér Humra a Zabití posvátného jelena tu poprvé adaptoval cizí scénář. A přestože teď slaví velký úspěch, i sedmičkově spokojený Rimsy asi čekal víc? "Až příliš konvenční a neprovokativní na kalibr typu Lanthimose, ovšem pro zámořské akademiky i další pomazané hlavy zřejmě ideální mix bizáru a povedeného historického dramatu. Rozhodně povedený film, jemuž však k větší hloubce a nezapomenutelnosti chybí tvůrčí odvaha."

Narušitel

Davidu Baldovi je teprve 18 let a už posílá do kin celovečerák s Jiřím Dvořákem. Tohle si samo o sobě zaslouží respekt, Narušitel ale kupodivu nevypadá jako školní cvičení. Naopak mu věřím víc než většině letošních českých filmů, protože trailer šlape, samotné téma je nosné a na plátno dorazí i několik dalších herců (Petr Kostka, Stanislav Zindulka), kterým přeju co nejlepší biják. Narušitel je zkrátka jeden z nejzajímavějších domácích počinů posledních let. Pevně tedy doufám, že se z něj nevyklube úplná pitomost!

Psí domov

Loní Psí ostrov, letos Psí domov... Ted má filmové žně! Vím, že bych se měl divit, proč tahle věc neskončila na Netflixu nebo na DVD jako Hačikó. Vlastně mě to ale moc nezaráží, jelikož Psí domov vypadá jako hladivá rodinná podívaná, na kterou by někdo klidně mohl přijít. Osobně jsem trochu zklamaný tím, že trailery jako obvykle vyžvanily celý film a nějak si nemůžu zvyknout na hlas chlupaté hrdinky. V jádru to však Tedovi přeju a doufám, že se zase jednou odhodlá k napsání recenze.

31. ledna

Ticho před bouří

Steven Knight píše a režíruje tajuplný thriller s McConaugheym a Anne Hathaway? "Pecka!", říkal jsem si, než dorazily trailery. V těch je totiž Ticho před bouří slepenec asi čtyř filmů, ze kterých chcete vidět maximálně dva, a vůbec není jasné, kudy se Knight nakonec vydá. Na jednu stranu je vlastně fajn, že se autor Taboo, Peaky Blinders a Hardyho Noční jízdy nebojí experimentovat. Na druhou se teď ale těším o něco míň, jelikož se tu pomalu rýsuje spíš ambiciózní průšvih.

Úniková hra

Horory jsou poslední dobou čím dál tím generičtější. Jeden démon střídá druhého, v krizi zaskakují duchové, a nikdo se moc nepáře s velkými nápady. Jasně, Úniková hra je v podstatě Koska napasovaná na, uhodli jste to, únikové hry. Trailer se ale nečekaně povedl a málem bych se nebál říct, že tu (i přes kupu prakticky neznámých tváří) cítím hitový potenciál. Důležité je i to, kampaň rozhodně nevystřílela všechny trumfy. Do tristních recenzích bych tedy živil naději, že bude Úniková hra alespoň lepší průměr.

Žena na válečné stezce

Pokud byste z lednové nadílky měli vidět jediný film, zřejmě to je Žena na válečné stezce. Ne že by Favoritka nebo Kursk nestály za pozornost - rozhodně stojí. Rimsyho ale nejvíc zaujala nová islandská "ekoteroristická" komedie, jíž v osmičkové recenzi chválil prakticky od začátku do konce: "Povedená severskost, které nechybí humor, podmanivý audiovizuál i nebanální myšlenkový rámec. Příběh o příliš horlivé aktivistce vcelku jednoduše pobaví i donutí k zamyšlení."

Ženy v běhu

Nová komedie od tvůrců Bezva ženský na krku mi je zatím vcelku sympatická. Kvartet Adamovská, Kostková, Boková a Kubařová vypadá fajn a Ondřej Vetchý je super snad ve všem. Upřímně mě ale děsí, že debutující režisér Martin Horský napsat cieslaroviny Láska je láska a Život je život, od nichž jsme všichni dali ruce pryč už po upoutávkách. Snad bude producentská ruka Tomáše Hoffmana dostatečně silná a výsledek příjemně překvapí. Při pohledu na Cenu za štěstí a Léto s gentlemanem mám totiž pocit, že Narušitel a Na střeše všechno nespasí.

Co jste si vybrali z lednové nabídky? Pochlubte se v diskuzi a nashle v únoru!