100. Ikarie XB-1 (1963, r. Jindřich Polák)

V době, kdy v kinech přestaly táhnout filmy o kolektivizaci vesnice a scelování lánů někdejších kulaků, musela být Ikarie XB-1 hotových zjevením. Designem, až nečesky širokým rozmachem i jednotlivými nápady (tabletka k obědu, vesmírným diskem, sociálním inženýrstvím), které kutají v hájemství pozdějšího Star Treku. Pokud je na vás 55 let starý film už moc retro, šlehněte si na testovačku výborný trailer z NFA... a ihned vás přikove. Pokud má nějaký místní biják potenciál pro remake a mezinárodní úspěch, je to právě Ikarie XB-1.

99. Český sen (2004, r. Vít Klusák a Filip Remunda)

Čím se pro americký dokument stalo Bowling for Columbine, tím je pro českou školu Český sen. Rozverný „podvod na nebohé babičky za peníze koncesionářů“ o fakeovém hypermarketu značil malou revoluci v přístupu českých dokumentaristů a jejich přesun před kameru, kde mohou být baviči, provokatéry i kousavými glosátory. Stále podnětná hra s diváky i národem, co rád obchoďáky a paštiku ve slevě.

98. Hotel Modrá hvězda (1941, r. Martin Frič)

Nataša Gollová, Oldřich Nový a Adina Mandlová. To samo o sobě je sestava superhvězd, jenže v příběhu o tom, jak mladá dívka zdědí místo interhotelu starý penzionek zralý na spadnutí, hraje i celá řada pozdějších velkých jmen (Pištek, Pešek, Pivec) a celé to má onu nenucenou eleganci, jak ji známe z komedií třeba s Carym Grantem.

97. Konec starých časů (1989, r. Jiří Menzel)

Co dostanete, když naženete Josefa Abrháma, Mariana Labudu, Jaromíra Hanzlíka a Rudolfa Hrušínského do adaptace románové klasiky Vladislava Vančury? No přeci skvělou oddechovou retro komedii, jíž se Jiří Menzel (paradoxně) rozloučil nejen se "starými časy" před první republikou, ale i s víc než dvěma dekádami, během nichž točil jeden nádherný film za druhým.

96. Už zase skáču přes kaluže (1970, r. Karel Kachyňa)

Skličující a hlavně v první polovině drastické drama o chlapci, jehož obrna připravila o zdravé nohy, je skvělou adaptací románu Alana Marshalla. Vladimír Dlouhý byl ještě dítě, přesto je jeho kreace z kategorie životních. A Kachyňova citlivá režie vede k filmu, který je poetický a něžný, přesto nikdy ne prvoplánově sentimentální. Krásná práce. 

95. Jak vytrhnout velrybě stoličku (1977, r. Marie Poledňáková)

Totální rodinná pohoda o tom, jak jeden hyperaktivní kluk hledá v Krkonoších tátu. A vlastně ho tak trochu omylem najde. Zábavné, dojemné, inteligentní a s Tomášem Holým v hlavní roli. Bude trvat asi ještě sakra dlouho, než se objeví podobně talentovaný dětský herec. Jestli vůbec...

93. - 94. Extase & Erotikon (1932 & 1929, r. Gustav Machatý)

Dávno před tím, než jsme se stali globální pornovelmocí díky dicku Roberta Rosenberga, se smyslnost a erotično vyváželo ve filmech domácí provenience od Gustava Machatého. Spolu se Švankmajerem, Zemanem a Formanem český filmař, jenž nejvýrazněji ovlivnil dějiny světové kinematografie, jako inspiraci ho dodnes zmiňuje spousta zásadních západních filmařů (naposledy Gaspar Noé). A nejen kvůli těm obnaženým kozám Hedy Lamarr v Extasi.

92. Slnko v sieti (1962, r. Štefan Uher) 

Dějiny slovenského filmu pochopitelně sahají hluboko před Slnko v sieti, ale teprve tenhle štyk je skutečnou revolucí. "Slnko" se rázně odseklo od dominujícího budovatelsko-partyzánského mýtu kinematografie a mocně nasálo z ducha doby. Takřka na zelené louce vznikl moderní městský film, který zachytává klokot převratné doby a kolorit dnes již zmizelé tváře Bratislavy. Jemný, lyrický snímek o láskách i neláskách, který šlape i po bezmála 60 letech a svůj kultovní status si plně zaslouží. Tím více proto, že se nám v naší části Evropy onen puls doby nedaří nahmatat právě často. Upřímně, kdy to bylo naposledy?

91. Poslušně hlásím (1957, r. Karel Steklý)

V podstatě druhá půlka Dobrého vojáka Švejka, který vzniknul o rok dříve. Někteří filmům vyčítají změny oproti knižní předloze, jiní zas viditelné "záplaty" mezi jednotlivými scénami, ale Rudolf Hrušínský Švejka tak dokonale vystihnul, že si místo v tomhle kupé jednoznačně zaslouží. Hláškovat by se z téhle komedie dalo dobrou hodinu, a to má přitom stopáž jen 95 minut. To snad hovoří za vše. Spousta mládeže na tenhle film povinně kouká místo čtení knihy. A určitě se nenudí.