Má vůbec smysl tyhle dva výtečníky a machry mezi nebem a peklem představovat? Tohle je pro nás dva s Hladem jedinečná příležitost vypravit se do útlého mládí. A pro ostatní, ty mladší, konečně zjistit, jestli tyhle akční komedie budou vnímat jako kultovní záležitost nebo italské troškoviny. Je to kruté, ale i taková přirovnání jsem z úst mileniálů slyšel. Terence a Bud jsou trochu dětinskou zábavou, zároveň ale jeden musí uznat, že chemie mezi oběma italskými herci, kteří se už v mládí “skoropotkali” v plaveckém bazénu uprostřed Říma, je nezpochybnitelná. Stejně jako práce jejich kaskadérů, díky níž všechny ty bitky i automobilové honičky drží po letech pohromadě. Berte, nebo nechte být, na výběr máte ze dvou desítek společných filmů, které střídají v průběhu let kulisy od spaghetti westernů přes misionářské komedie až po soudobé (sedmdesátkové) městské řachandy jako byla Sudá a lichá nebo právě Jestli se rozzlobíme, budeme zlí.

Snímek se tehdy za velké peníze natáčel v Madridu a bylo na něj docela dost času. Tolik času, že při honbě za co nejlepšími akčními scénami a gagy nakonec došly peníze i natáčecí dny. Režisér to odnesl tříletým banem ze strany producentů, ale na kontě mu zůstala dost možná nejlepší hillospencerovka, v níž jsou epické bitky a skvělé honičky navěšené na rozkošně jednoduchý děj s karikaturami namísto postav. A víte co, funguje to dokonale, protože se to ani na vteřinu nebere vážně. Italsko-španělští mafiáni v pestrobarevných sakách, chicagský hitman jménem Paganini, co nosí opakovačku ukrytou v houslovém pouzdře a samozřejmě červená buggy se žlutou střechou.

Při opakovaném zhlédnutí nás to s Hladem dojalo natolik, že jsme vytáhli ze skříní flanelové košile a bekovky, aby to natáčení k něčemu vypadalo. Dokonce jsme plánovali i soutěž v pivu a párkách (ta se 6. srpna dokonce konala oficiálně v jedné z pražských hospůdek), ale nakonec na to nedošlo. Tak snad za rok, protože tenhle film si zaslouží pravidelná opáčka.

V rámci naší relace samozřejmě došlo i na další filmy slavné dvojice a dokonce i kapitolu jménem Šimon a Matouš. Kdo chce zavzpomínat, může si pustit audio podcast na Podbean, ale tentokrát jsme videoverzi opravdu vyšperkovali ukázkami, přičemž některé z nich mají i onen pověstný český dabing, na kterém jsme všichni vyrůstali. Tak si užijte nostalgické léto s Terencem a Budem, případně nám dejte vědět, kdy jste ty dva potkali vůbec poprvé a co to s vámi udělalo. A samozřejmě po olajkování a okomentování pusťte tenhle díl otcům, matkám, dědečkům a babičkám, ale i sourozencům, dětem, kočkám, psům a ochočeným leguánům. Nejsou v něm sprostá slova, takže by se na něj měl podívat úplně každý.