Podobně jako u Jurského světa 2 nám i recenze M:I:6 předběhla první redakční dojmy, ale snad nám to odpustíte. Trousili jsme se totiž na Cruise postupně (někdo vyrazil do IMAXu už ve čtvrtek, někdo později), o to napínavější však bylo, komu film naprosto sedne a kdo skončí lehce zklamaný. Tady máte výsledky!

Jak to vidí Cival

Fallout není huntovským ekvivalentem Skyfall, bohužel. Na to je ten příběh snad až příliš spletitý a nechytá ten absolutně osudový drajv. Místo toho se vyžívá v kličkách, protichůdných zájmech a podrazech, které po pěti dílech s permanentně ohroženým/rozpadajícím se týmem vlastně kdovíjak neoslní. Na druhou stranu jde ale o naprosto špičkový blockbuster, který všechny zvolené zastávky obhospodařuje s ohromným přehledem, popcornovou pompou a technickou a žánrovou precizností.

McQuarrie je špičkový řemeslník, co má blíž k Nolanovi a Villeneuvovi než k zaměnitelným realizátorům. Je krásné sledovat, jak pracuje s rytmem a tempem, jak se kochá těmi velikášskými záběry, užívá si jejich fyzičnost i realističnost, nebo naopak přepálenost a vizuální vypulírovanost. Je to parádní, dynamická a velkolepá podívaná, na které je cítit každý dolar a každá krůpěj Cruiseova investovaného potu.

Jak to vidí KarelR

Špiónský Temný rytíř a nový žánrový monument. Šestá Mission: Impossible je v podstatě sérií obrovských akčních scén, vedle níž vypadají marvelovky nebo Rychle a zběsile jako dětské omalovánky. Jasně, pětka je šmrncovnější a nejspíš i zábavnější. Cruise a McQuarrie ale tentokrát vsadili na kvantitu a perou na plátno tolik fenomenálních atrakcí, že občas zapomenete dýchat. Zvraty fungují, hlášky nedocházejí, všichni hrají jako o život... a to finále. TO FINÁLE! I když toho trailery vykecaly příliš, pořád je to strašná pumelenice, u níž budou i dva výlety do IMAXu nejspíš málo.

Jak to vidí Mr. Hlad

Já bych ten film chtěl mít rád tak moc jako moji kolegové, ale nemůžu. Naprosto uznávám řemeslné kvality, totálně božího Cruise, skvělé akční scény i tempo. Kecal bych, kdybych tvrdil, že jsem se nudil, ale zároveň jsem měl celou dobu pocit, že většinu těch věcí dělala pětka o trošku lépe. Ať už to byla honička, práce se záporáky (v šestce je to celé až příliš průhledné) nebo jakási vyšperkovanost, která ze skvělé scény dělá scénu výjimečnou (chybí mi tu opera). Je to super, ale ne tak super jako minule a fakt si nedovedu představit, že kdybych si měl teď vybrat, který z posledních dvou dílů M:I si pustím, sáhl bych po šestce. Nechci znít přehnaně zklamaně, ale je to jako vybírat si mezi Temným rytířem a Temný rytíř povstal. Ledgerovi dám přednost. Ale kdybych ho nemohl najít, Hardy mě rozhodně neurazí. Jen… prostě to minule bylo o malý kousek zajímavější. Ve všem.

Recenzi od imfa najdete tady.