To byla fakt blbost a já na ro díky téhle recenze šel na LFŠ. Asi jsem na to neměl chodit po Bergmanovi, ale fakt průměrné, předvídatelné a strašně na efekt. Tak 5 z 10 max.

A když se kouknu na nadcházející premiéry a vypíchnu to zajímavé, ještě by ten rok mohl dopadnout dobře - Miss Hanoi (teoreticky povedený krimi-thriller?), Jan Palach (snad nezklame), Všechno bude (aspoň průměrná road movie?), Důvěrný nepřítel (potenciální žánrová jednohubka, víc nečekám), Domestik (vkládám velké naděje) a Chvilky (nevím, co čekat, ale Jenovéfu můžu).
Jo, pořád tam je Po čem muži touží, Mars, Když draka bolí hlava a Ten, kdo tě miloval (čili fakt hrůzy), ale pokud se aspoň dva z výše uvedených povedou, bude to vlastně hodně fajn.

Nějaký článek zabývající se domácí tvorbou nebo aktuální (ne)kvalitou českých filmů bude? Cokoli? :D 

Bohužel mi nevyšly Úsměvy smutných mužů, ale Chatu si ujít nenechám. Myslím, že je fajn podpořit u nás jakýkoliv domácí film, který není jen jednou z divácky oblíbených sraček - zatímco rok 2016 byl fakt nadějný, loni jsem byl dost znechucen. Letošek od jara ale tak hrozně už nevypadá - ano, je tu Backstage, tři nejúspěšnější CZ filmy jsou zatím Tátova volha, Čertoviny a Zoufalé ženy, na druhou stranu Hastrman byl docela fajn, Úsměvy oceňuju už jen za žánrový odklon od typického mainstreamu a na Chatu se vyloženě těším. Pokud dostanu aspoň 3 dobré české filmy ročně, budu spokojen, loni to ani na ty tři nevyšlo.

Je to český film, takže nejdu, i kdybyste se mi stokrát zapřísahali, že je to dobrý. Ano, tohle ve mně vypěstovala porevoluční tvorba. Vždycky jsem si myslel, že cenzura tvůrčího ducha ubíjí, což možná platí jinde, ale neplatí to pro kategorii český film. Je to pro ostudu, ale je to tak.