Nové starwarsácké spin-offy jsou prokleté. Rogue One po Garethu Edwarsovi přetáčel Tony Gilroy, načež Kathleen Kennedy vyhodila Phila Lorda a Chrise Millera a předala jejich Sola Ronu Howardovi. U (zcela nepotřebného) filmu o tom, jak Mads Mikkelsen sabotoval Hvězdu smrti, se fanoušci doteď neshodli, jestli je super nebo ne. A dost podobně na tom bude i Solo, jehož jsme právě viděli a tímto zahajujeme názorové pranice.

Jak to vidí KarelR

Čekal jsem heistovou westernovou oddechovku a taky jsem ji dostal. Han Solo by se vůbec nemusel jmenovat Han Solo, spíš než o Star Wars totiž jde o hodně drahého bratránka Firefly. Akce střídá akci, sem tam někdo zahláškuje, no a všichni se pravidelně podrážejí. Zábava tedy nepramení z osudovosti, epických bitev nebo tajemné Síly, ale čistě z toho, že se banda podfukářů snaží dohrabat k pohádkovému bohatství (nebo alespoň klidnému životu). V Howardově pojetí přitom ani nemá jít o ultimátní filmový zážitek. Banda schopných herců se prostě jen sešla ve svižné žánrovce, která je o něco povedenější, než po rozsáhlých přetáčkách asi čekáte. Kdyby ten film neexistoval, nic se nestane.  Jenže existuje a… vlastně mě bavil od začátku do konce.

Jak to vidí Mr. Hlad

Po všech těch problémech spojených s natáčením jsem očekával film, u kterého by bylo fajn, kdyby alespoň trochu dával smysl. Rozhodně jsem tedy nečekal, že to dopadne o tolik lépe. Solovi hodně sluší umírněnější vyprávění a fakt, že celý film je hlavně zlodějská podívaná říznutá westernovou atmosférou a nejde v něm o osud planet nebo celé galaxie. Vlastně je to takový dost komorní a pro svět Star Wars naprosto bezvýznamný příběh. Zároveň ale dost svižný a zábavný na to, aby dvě a čtvrt hodiny dobře šlapal. Můžou za to hlavně sympatické postavy, dobří herci a jejich perfektní vzájemná chemie, ale i oldschoolový vizuál, ve kterém se víc sází na klasické kostýmy a kulisy než na CGI. Fandové Hvězdných válek budou možná namítat, že jim tam chybí síla, osudovost a podobné věci, ale když přimhouřím oči nad pomalejším začátkem, vyjde mi z toho i tak hodně povedené vesmírné dobrodružství. 

Jak to vidí Rimsy

Asi nejméně starwarsovatý příběh z předaleké galaxie. Osudovost je v podstatě pryč a o Síle si můžeme nechat jen zdát. Ale vadí to? Mně sice trochu ano, ale Solo nebudí dojem nastavované kaše a využívá pouze kulis oblíbeného univerza k převyprávění vlastního dobrodružného příběhu. V něm není o logické přešlapy nouze, ovšem jednoduchá řešení se v téhle sáze nikdy moc nenosila, tak proč s nimi začínat, že. Ehrenreich je překvapivě sympatický (pokud se zrovna nesměje) a jako s mladší verzí božského Harrisona jsem s ním neměl problém. I ostatní figury jsou fajn a syndrom hromady blbců ve stylu Rogue One se tak naštěstí neopakuje. Solo je v duchu spinoffského stylu tak trochu jiným Star Wars filmem, ovšem rozhodně povedeným a příjemně uběhnuvším.

Recenzi čekejte v nejbližších dnech.