V květnu se do kin nahrnou další epické bijáky s jistými stamilionovými tržbami. Nabídka "neznačkové drobotiny" se toho však očividně nebojí, protože jí bude víc než dost. Které novinky vyčnívají a mohly by vás bavit? Tady máte klasických přehled toho nejvýraznějšího, co si tenhle měsíc dopřává premiéru.

3. května

Neznámý voják

O válečném filmu Neznámý voják možná víte díky traileru. A pokud vás zajímá, jestli ho potřebujete vidět, odpověď zní ano. Argumenty? Zaprvné krásných 85% na ČSFD. A zadruhé komentář od Shushiky, který doslova láká na: "Autoritativní záležitost! V celkové stavbě Tenká červená linie (v záběrování, práci s postavami a hodně zimmerovském hudebním motivu), většinou však velmi surová, kontaktní ryanovsko-bratrskoneohrožená akce, kdy jste "tam s nimi". Klišé se najdou, ale velkotonážnímu patosu (a la Hacksaw Ridge) to zručně uhýbá. Velká radost z toho, že i malé kinematografie dokážou vyprodukovat takovýhle biják. Rozpačitý jsem jedině z prvních 20 zbrklých minut, kde mě to málem ztratilo. Prodloužená verze to snad zalátá. Eero Aho se doufám dostane do Hollywoodu - jeho masér Rakka mě bavil jako už dlouho žádná postava."

Pomsta

Máte chuť na přímočarou krvavou brutalitku, v níž drsná sexbomba nahání bandu prasáků? V tom případě vás bude zajímat Pomsta, nové francouzské béčko, ze kterého by Tarantino a Coeni nejspíš měli radost. Nečekejte žádný propracovaný zázrak - ČSFD hlásí pouhých 56%. Něco mi ale říká, že při správných očekáváních dostanete všechno, co od tohohle filmu chcete.

Tiché místo

Hororový megahit od "Jima z Kanclu" dorazil do Česka a Rimsy zvedá palec nahoru. Bohužel jen opatrně, protože 7/10 žánrový milník zrovna neznačí. I tak se ale jedná o malou událost, která prý baví hlavně tím, že se u ní houfně mlčí: "Díky práci se zvukem je Tiché místo velký zážitek do kina, jinak „jen“ solidní horor s humanistickým poselstvím. Z hlediska řemesla, originality i myšlenek velmi slušné dílo, ale že by se kvůli němu přepisovaly filmové učebnice, toho se asi nedočkáme."

10. května

Gauguin

Snad jste si nemysleli, že se nějaký měsíc obejdeme bez životopisu! Tentokrát zachraňují situaci Francouzi, kteří z Vincenta Cassela udělali slavného malíře Paula Gaugina a poslali ho vegetit na Tahiti. Upřímně moc netuším, co by tam těch 102 minut měl dělat. ČSFD ale hlásí 73%, takže se očividně koná malebný biografický nadprůměr.

Human Flow

Čínský aktivista Aj Wej-wej by slogan "uprchlíky nechceme" asi nepodepsal, což jasně naznačuje, jak přistoupil ke svému dokumentu Human Flow. Stočtyřicetiminutový (!) výlet do uprchlických táborů stojí na myšlence, že jsou obyvatelé Afriky lidé stejně jako my. A pokud se vám tenhle fakt nepříčí, mohl by vás zajímat Rimsyho ortel, jenž (bohužel) mluví o velmi průměrném filmu: "Rozmáchlé dílo, které se tak moc snaží být společensky uvědomělé, až zapomíná na diváka. Pro voliče SPD zajímavé vykouknutí z bubliny, pro ostatní pár nových informací, avšak Aj Wej-wejův příspěvek k uprchlické krizi nic zásadního nepřináší."

Jak napálit banku

Wolfgang Petersen natočil Smrtící epidemii, Nekonečný příběh nebo Troju, takže maličko zamrzí, že ho Poseidon vrátil zpátky do Německa. Jeho nová komedie má na ČSFD 64% a vlastně to vypadá, že je po všech stránkách v pořádku. Při pohledu na Petersenovu kariéru ale stejně zamrzí, že se podobně jako Eastwood, Scorsese nebo Miller nesnaží ukázat, že hollywoodští veteráni pořád ještě zvládají první ligu.

Psí ostrov

Většinu hraných andersonovek uctívám, s animáky mě ale Wes pořád ještě nedostal. Fantastický pan Lišák mi přišel bolestivě průměrný a něco mi říká, že to s Psím ostrovem bude podobné. Jasně, na ČSFD září luxusních 85%. Mr. Hlad ale vyrazil do kina a jeho šestková recenze dvakrát optimistická není: "Wes Anderson natočil zábavný animák pro celou rodinu, ve kterém se putuje animovaným Japonskem po boku sympatických hafanů. A to je všechno. Jako rodinná podívaná je to fajn, jako novinka člověka, jenž vždycky dokázal zaujmout hravostí, zábavností, svéráznosti a originalitou to ale trošku drhne. Psí ostrov je OK. Jen dost obyčejný a příliš hraje na jistotu, což může být pro fanoušky režiséra trochu problém."

Půlnoční láska

S Půlnoční láskou je to maličko složité. Na jedné straně máte ČSFD s kupou "no name" hodnocení, z nichž se upeklo celkových 79%. Na druhé straně pak Rotteny, které hlásí tragický rating 4/10 a varují před romantickým blábolem, jenž si prý vzácnou přecitlivělost na denní světlo vyložil dost divoce. Asi vás nepřekvapí, že věřím spíš druhé skupině hodnotících. Zároveň ale musejí existovat lidé, kteří tu našli další Hvězdy nám nepřály, takže... budiž jim přáno!

24. května

Na krátko

Česká sociální dramata jsou často bolestivá, Na krátko ale nevypadá zas tak marně. Nový film Jakuba Šmída adaptuje povídku Petra Soukopové, v níž se malý Jakub snaží sblížit s otcem, a minimálně za trailer se nikdo stydět nemusí. Vlastně mám pocit, že tu máme prvního kandidáta na příští České lvy. I přes nízký rozpočet má totiž Na krátko hlavu a patu, což je v domácím rybníčku luxusní výchozí pozice.

31. května

Gangsterdam

Amíci by se měli začít snažit, protože Němci a Francouzi vážně sekají jednu komedii za druhou. Gangsterdam je napůl francouzskou a napůl nizozemskou produkcí, která se odehrává v Amsterdamu a... jo, točí se kolem drog. Respektive kolem jejich dealování, jež má obstarávat hlavně svůdná Manon Azem. Už to prý leckomu stačí ke štěstí. Když si k tomu ale přihodíte 66% na ČSFD, máme tu další komediální výplach, který určitě snese pár skupinových projekcí.

Co jste si vybrali z květnové nabídky? Pochlubte se v diskuzi a nashle v červnu!