1. První virtuální velkofilm všech dob

Děj Ready Player One se odehrává v roce 2045. Opravdový svět je v troskách a lomcují s ním občanské nepokoje, které jsou způsobené chudobou a chřadnoucími zdroji celé planety. Čím dál tím víc lidí se uchyluje do hřejivé náruče virtuální reality, resp. všeobjímajícího online světa jménem OASIS. Ten stvořil vizionář a trilionář James D. Halliday, který ve své závěti slíbil, že předá kontrolu nad OASIS a štědrou odměnu tomu hráči, který uvnitř systému najde skryté klíče a stane se tak pánem nade všemi ostatními. Halliday si totiž dobře uvědomil, že jedině ten, kdo rozluští všechny jeho hádanky, bude hoden kontroly nad jeho královstvím.

Většina děje knihy se odehrává v OASIS, kam chodí hlavní hrdina Wade do školy, což je jedna z mála virtuálních aktivit, které jsou zdarma. Pro výlety a povyražení v milionech jiných světů je potřeba teleport, za nějž se platí herní měnou. Wade žije v polorozpadlých “projektech” a takový luxus si nemůže dovolit. Stejně jako ostatní hráči v OASIS ale sní o tom, že to bude právě on, kdo rozluští Hallidayovu hádanku.

Dále nemá smysl děj pitvat, protože právě postupné odhalování, nabalování popkulturních referencí a easter eggů je hlavním trumfem knihy. Čtenář a potažmo divák se s Wadem, typickým podvraťákem, vydává na fantastické dobrodružství, jehož jádro vězí právě ve světě z jedniček a nul. I proto se bude značná část snímku odehrávat v OASIS, ačkoliv poslední upoutávky ukazují čím dál tím víc záběrů z opravdového světa. Do toho se však děj přesouvá až v závěru filmu, kdy se doslova hraje o všechno.

2. Vzpomínky tří generací

Clineova knižní předloha se vrací především do osmdesátých let, tj. do období, kdy se americká filmová a televizní produkce rozjela naplno a místy připomínala až pásovou výrobu. Zároveň se ale nabral definitivní tvary fenomén amerického blockbusteru, začaly se objevovat velkolepé filmové série, čistokrevné žánrové seriály a samozřejmě áčkové hry. To všechno nám sebralo značný kus dětství, ale filmová adaptace bude trochu jiná. Není totiž určená pouze pro čtyřicátníky a třicátníky jako kniha, kterou si Cline víceméně psal pro sebe a jemu podobné. I proto v ukázkách vídáme nejen postavy z devadesátek, ale i relativně nedávno představené charaktery.

Ve světě OASIS může být kdokoliv kýmkoliv. Spielberg se samozřejmě vrací i do osmdesátek, ale už před natáčením prohlásil, že nebude vykrádat sám sebe. To může působit paradoxně, protože Cline v knize spoustu Spielbergových klasik cituje, ale Steven prý nechce samožerně “prodávat” svoje hity, takže se soustředí spíš na pecky svých kamarádů a kolegů. Případné díry jsou pak zaplácnuty novějšími referencemi. Viz níže.

3. Dva Spielbergové během šesti týdnů

Tenhle týden má v kinech premiéru Spielbergovo oscarové želízko - novinářské drama Akta Pentagon: Skrytá válka s Tomem Hanksem a Meryl Streep. Těžko hledat odlišnější látku od Ready Player One, ale kvůli distribuční magii to vypadá, že Spielberg chytil v pokročilém věku druhou mízu, když mají dvě jeho novinky premiéru tak rychle po sobě. Ready Player One se ve skutečnosti dotočil už začátkem loňského roku a putoval do zdlouhavé postprodukce, zatímco konverzační dobové drama Akta Pentagon Spielberg natočil později a hravě ho dokončil včas, aby stihnul americkou premiéru před koncem roku a splnil tak jeden z požadavků Akademie pro případnou nominaci na nejprestižnější americké filmové ceny.

V Česku se premiéra posunula na konec února i proto, že v případě oscarového úspěchu (ceny se předávají v neděli 4. března) to může návštěvnosti snímku pomoci. Březnový termín Ready Player One je naopak blíž jarním blockbusterovým překvápkům - snímky tedy, jakkoliv jsou v kalendáři opticky blízko u sebe, představují dvě zcela odlišné ambice.

4. Tak trochu Avatar, tak trochu Matrix

Zápletka může leckomu připomenout Matrix, vizuálně ale bude Ready Player One připomínat spíš Avatara. Postavy jsou totiž ve virtuálním světě OASIS prezentovány právě pomocí avatarů, tedy postav, jejichž vzhled si mohou podle potřeby měnit. V knize je tato volba popsána, ale ve vlastní fantazii na ní čtenář neklade takový důraz. V rámci filmu jde o značný risk, protože avataři budou samozřejmě renderovaní z jedniček a nul, a dost možná budou i úmyslně nedokonalí, aby si divák pořád uvědomoval, že je ve virtuální realitě. Právě přehnaná pestrost (pro někoho až přeplácanost) filmové OASIS je zatím jejím poznávacím znamením. A co se týče hlavních postav, zatímco Wade v reálu vypadá tak trochu jako mladší verze Stevena Spielberga, v OASIS spíš připomíná postavy z herní série Final Fantasy. Stejně tak jedna z důležitých postav Art3mis je v herní verzi spíš za vílu a nikoliv “obyčejnou” teenagerku v reálu. Vrcholem je pak Wadeův kamarád Aech, který “hraje” za šéfa orků z Hobita (Jacksonova Hobita). Zatímco avataři Wadea a Art3mis jsou spíše obecné, většina ostatních postav a NPC má avatary slavných filmových a videoherních postav - právě odtud bude snímek do publika sázet většinu popkulturních referencí. Viz ostatně starší skalpel kolegy Karla.

5. Videohry > filmy

Z ukázek je mimochodem evidentní, že snímek cílí na publikum, které vyrůstalo nikoliv v osmdesátkách, ale spíš v nulkách, tj. minimálně o dvě generace později než Cline. Je to logický posun, protože Spielberg i Warneři si uvědomují, že jsou hlavní diváckou silou teen geekové, které je třeba podmáznout postavami z Overwatch nebo Halo a nikoliv ze Street Fightera, případně jim servírovat ikoničtější a stále živé série, místo omílání osmibitových klasik, které si jednak nikdo nepamatuje a jednak nejsou schopny audiovizuálně poskytnout odpovídající wow efekt. A protože jsou aktuální generace zatížené na videohry víc než na filmy, lze očekávat i odklon tímto směrem. Tady ale filmoví fandové mohou doufat, že Spielberg klasické filmy využije jako páteř popkulturních referencí, částečně i proto, že se v jedenasedmdesáti bude ve světě celuloidu cítit víc v kramflecích. Filmy navíc stárnou podstatně pomaleji než videohry, takže se snad nemusíme bát, že byste v kině byli mimo, pokud jste naposledy hráli páté gétéáčko.