Každý, kdo strávil alespoň část dětství v devadesátých letech, nejspíš viděl Jumanji. A ne jednou. Dobrodružná zábava pro celou rodinu dokázala strhnout díky fenomenálnímu Robinu Williamsovi, na svou dobu přelomovým trikům a scénám, v nichž se stáda slonů prohánějí americkým předměstím. Po Jumanji přišla sci-fi Zathura, která sice byla fajn, ale v kinech propadla. Teď však značku oživují Dwayne Johnson, Kevin Hart, Jack Black a Karen Gillan. Jak se mu to povedlo? A má cenu chodit do kina, když ve vedlejším sále poběží osmé Hvězdné války?

Jak to vidí Mr. Hlad:
Vlastně jsem doufal, že to dopadne přesně takhle. Už z upoutávek bylo jasné, ze nové Jumanji není bůhvíjak ambiciózní projekt a že by bylo ideální, kdyby z něj vylezla fajn zábava na dvě hodiny. A to se vcelku povedlo. Čtveřice spolužáků je přenesená do světa videohry Jumanji, každý se ujme svého avatara a musí se nějak dostat na konec a přežít. Celé to pochopitelně stojí a padá na tom, že nerd vypadá jako Dwayne Johnson a sebestředná krasavice se octla v těle Jacka Blacka. 

Ale ono to vlastně docela stačí. Čtveřice hereckých hvězd se naladila na stejnou vlnu, Kevin Hart má až třetí roli, takže nestíhá být přehnaně otravný a Jack Black se vyloženě vyblbnul. Akce je dost, humoru tak akorát a dobrodružství přesně takové množství, aby to těch 119 minut šlapalo bez zádrhelů a ještě se stihlo nějaké to poučení. Sice nepočítám, že bych si z filmu za pár týdnů něco pamatoval, ovšem ty dvě hodiny jsem si vážně vcelku užil. Navzdory trikům, na které je občas hodně smutný pohled.

Jak to vidí Rimsy:
Pokud považujete dvě dekády staré Jumanji s Robinem Williamsem za komediální klasiku a jeden z etalonů 90. let, tahle nová verze byla pro vás odepsaná už od začátku. Pro všechny ostatní se ale jedná o příjemnou jednohubku, která na dvě hodinky solidně zabaví. Nejedná se o kdovíjakou řachandu, jelikož nikdo z přítomných nedosahuje Williamsova komediálního talentu, a tak typický humor stojí na parodování videoherních pravidel a neustálém překvapení, co se kolem hrdinů vlastně děje. 

The Rock hlavní roli ustál, Jack Black i Karen Gillan si svoje party užili (přesněji „užily“), problém jsem měl opět jen s otravně křiklounským Kevinem Hartem, jenž ani po tisící nehraje nikoho jiného než sebe. Až na některé vyložené ošklivé triky, které bohužel nejspíš nebyly špatné úmyslně, audiovizuál nebolí. Žádné hloubky či nezapomenutelných momentů se nedočkáte, ale nenáročné popcornovky naštěstí ano.

Recenzi čekejte velmi brzy