Tak i Thor se konečně dočkal třetího dílu a po unylé dvojce měl co napravovat. Režisér Taika Waititi slíbil osobitou stylizaci, trochu přestřelený humor, retro vizuál a výraznější ksicht. A jak to tak vypadá, v Hollywoodu s touhle kombinací sklízí úspěch. Jak dopadl na MovieZone?

Jak to vidí Cival:

To zase bylo keců... A nemyslím tím jen splasknuté hypeující řeči o tom, jak uvidíme epickou sci-fi arénovku napříč galaxiemi, ani nesmyslně nadšené výkřiky z recenzí. Hlavně ve filmu samotném je toho povídání strašně moc. Takže i když má příběh potenciálně úžasně silnou dramatickou klenbu, i když se hraje o hodně v rámci galaxie i Thorova vývoje, bohužel se pokračuje v marvelovském trendu posledních filmů a dostáváme další přehnaně užvaněnou blbinku, která vás nestrhne nebo nenapne ani na sekundu.

Lehké fórky, upachtěné hledání hlášek, milion dialogů, ale i když má látka nakročeno na naprosto epickou dobrodružnou fantasy, na comicsovou hrdinskou story první jakosti, nakonec tu vítězí infantilita a pubertální lelkování. Výprava je úžasná a stylizace do osmdesátek funkční, triky prvotřídní, kontaktní bitky fajné a kulisy i set-upy scén někde mezi Star Wars a Strážci Galaxie, když už se ale o něco hraje, je to mdlé a k uzívání. Navíc Cate Blanchett tu má jen pár scén a její záporačka tak vyznívá do ztracena. Na druhou stranu jsou tu minimálně další tři postavy, které kdybyste vystřihli, už by to vůbec nevadilo a divák by si toho ani nevšiml...    

Jak to vidí Mr. Hlad:

Mě to asi moc nebavilo. Stejně jako dvojka Strážců Galaxie chce být i třetí Thor hodně rodinnou podívanou, a tak sem cpe spoustu postav, které jsou naprosto k ničemu, ale každý z diváků dostane šanci vybrat si svého oblíbence. Míchá do toho humor, protože nadhled je potřeba. A vizuálně a hudebně se odkazuje na 80. léta, jelikož to byla cool éra. Nebo tak něco. No a zase to celé funguje jen tak napůl. Waititi a Hemsworth, kterému komediální herectví jde, tu tlačí humor dopředu tak moc, že jejich film drhne jako dobrodružná podívaná. Takže ačkoliv se na plátně dějí skutečně velkolepé věci a příběh má potenciál být epickou podívanou se scénami, z nichž mrazí v zádech, celkově je to spíš comicsový sitcom.   

Té legrace a přepálených postaviček je tu tolik, že když dojde na skutečný boj o život a o osud Asgardu, nefunguje to. Hláškování a buddy chemie s Hulkem jsou fajn. Ale když kvůli tomu nešlape všechno ostatní a souboj s bohyní smrti má emocionální dopad asi jako čekání ve frontě na poštu, vidím to jako problém. Neříkám, že jsem se nebavil, ovšem dívat se na to znovu fakt nejspíš v následujících letech nebudu. Možná by mi nevadilo, kdyby Marvel zase začal mít trošku větší ambice, než je pouhé natáčení „velkých, úspěšných a docela fajn“ filmů.

Recenzi čekejte velmi brzy.