Carrie, 1976

Režie: Brian De Palma, Hrají: Sissy Spacek, Piper Laurie, Amy Irving, William Katt, John Travolta

První román, první film a první velký úspěch. Aby taky ne, když se napoprvé Stephena Kinga ujal dnes už absolutní klasik Brian De Palma, pozdější tvůrce Neúplatných nebo Zjizvené tváře. Právě jeho Carrie je i po letech, několika remacích a béčkových pokusech o pokračování pořád nepřekonatelná. Mrazivý příběh mladé dívky, kterou šikanují spolužačky a terorizuje její fanaticky věřící matka není ani trochu příjemná podívaná. Z části za to může dost nepříjemně hrající a vypadající (to je pochvala pochopitelně) Sissy Spacek, částečně pak finále. 

Carrie totiž s první menstruací zjišťuje, že není jako její spolužáci a že má schopnost ovládat silou vůle předměty. A když se na maturitním plese dočká dalšího ponížení, jednoduše se složí. Místo toho, aby odběhla brečet na záchod nebo začala ubližovat sama sobě, obrátí svůj hněv směrem ke spolužákům. A ve školní tělocvičně se zabouchnou dveře a vypukne peklo. Hořící učitelé, elektřina škvařící lidi, vybuchující auta… a nakonec i zúčtování s matkou a perfektně fungující závěrečná lekačka. I po letech jde o strhující, temnou a brutální podívanou.

Vytáhni v hospodě: Sissy Spacek má české kořeny, její praděda byl Moravák a jmenoval se Špaček.

Proč se dívat: Carrie je nejen skvělý film, ale částečně stál u zrodu slasherů a hororů pro teenagery. Jo a je tu záporák John Travolta. 

Osvícení, 1980

Režie: Stanley Kubrick, Hrají: Jack Nicholson, Shelley Duvall, Danny Lloyd, Scatman Crothers, Barry Nelson

Stephen King je možná skvělý spisovatel, ale rozhodně má dost blbý vkus co se týče filmů. Osvícení Stanleyho Kubricka se mu totiž nelíbí a o pár let později si vydupal novou televizní verzi. Ta pochopitelně nikoho nezajímá. Samozřejmě lze chápat, že spisovatel nebyl rád, když Kubrick do filmu promítal i svoje nápady a obsadil navzdory Kingovu přání Nicholsona (připadalo mu, že působí jako magor i ve scénách, kdy je duševně v pořádku), ale výsledkem je i tak bez nejmenších pochyb jeden z nejlepších hororů nejen osmdesátých let. 

Kubrickovi a Nicholsonovi se povedlo dokonale zachytit pád do hlubin šílenství. Samotný hotel, který hlídá spisovatel Jack Torrance a kam si přivezl i svou rodinu, působí od první chvíle nehostinně a nepřátelsky a čím víc času v něm strávíte, tím víc je děsivý. U samotného Jacka je pak skvělé sledovat, jak postupně ztrácí rozum a divák a ani jeho nejbližší vlastně moc netuší, kdy mu regulérně hráblo a proměnil se ve cvoka. Možná, že to tedy není správná adaptace předlohy Stephena Kinga, rozhodně je ale sakra dobrá.

Vytáhni v hospodě: Scéna, ve které kuchař Hallorann mluví s malým Dannym, se točila na 148. pokus a je zapsána v Guinnesově knize rekordů.

Proč se dívat: Nicholson a jeho „Here‘s Johnny!“ 

Misery nechce zemřít, 1990

Režie: Rob Reiner, Hrají: James Caan, Kathy Bates, Richard Farnsworth, Lauren Bacall, J.T. Walsh

Hororoví fandově vědí, že obyčejní lidé a jejich mozky mohou být mnohem děsivější než potvory z vesmíru nebo démoni z pekla. A Stephen King to ví také. Jeho Misery nechce zemřít přivádí na scénu usměvavou, vcelku sympatickou dámu jménem Annie, která se stará o spisovatele Paula Sheldona. Ten měl ošklivou autonehodu a teď leží v posteli a jeho fanynka na něj ochotně dohlíží. Fanynka, ze které se vyklube totální magor v okamžiku, kdy zjistí, že Paul hodlá ve své další knize zabít její nejoblíbenější hrdinku. 

Misery nechce zemřít je dokonalá herecká příležitost pro Jamese Caana a především pro Kathy Bates. Její Annie rozhodně nevypadá jako někdo, kdo by dokázal držet krok s Hannibalem Lecterem, ale o to děsivější je její proměna z usměvavé postarší dámy do totálního magora, který se nebojí svého hosta/zajatce fyzicky doslova masakrovat a psychicky ničit. Z téhle paní jde totální strach. Kathy Bates byla nakonec právem oceněna Oscarem za hlavní roli a stala se vůbec první herečkou, která plešouna dostala za horor.

Vytáhni v hospodě: V roce 2015 se na Broadwayi hrála divadelní verze Misery nechce zemřít. V hlavní roli se objevil Bruce Willis.

Proč se dívat: Ze scény s kladivem a nohama vám fakt nebude moc dobře.  

Nadaný žák, 1998

Režie: Bryan Singer, Hrají: Ian McKellen, Brad Renfro, Elias Koteas, David Schwimmer, Bruce Davison

Podle znalců předlohy je prý filmový Nadaný žák trošku vyměklejší, ale i tak si dovolím říct, že to je prvotřídní psychologický thriller, u kterého vám nebude dobře. A pokud ho neznáte, měli byste se po něm podívat, protože kariéra Bryana Singera se pro spoustu lidí dělí na X-Menovské období a oscarové Obvyklé podezřelé. Tohle vzniklo přesně mezi tím a je škoda, že to trošku zapadlo. A pokud vám nestačí King a Singer, je tu ještě Ian McKellen, jehož tvář byla v té době pro spoustu lidí neznámá a na Gandalfa se teprve chystal. 

Opět tu dojde na Kingovo oblíbené téma obyčejných lidí a šílenství. I když tady to úplně obyčejní lidé vlastně nejsou. Starý soused, kterého sleduje Todd Bowden, je totiž ve skutečnosti válečný zločinec a bývalý šéf koncentračního tábora Kurt Dussander, jenž celé roky utíká před spravedlností. Todd ho vypátral, ale prásknout ho nechce. Touží po pravdě a donutí Dussandera, aby mu popisoval, co se skutečně v táborech dělo. A netuší, že probouzí staré monstrum, které desítky let spalo. A jak se brzy ukáže, šílenství je překvapivě nakažlivé. Je větší zrůda bývalý nacista, nebo mladý kluk nezdravě fascinovaný peklem druhé světové války?

Vytáhni v hospodě: V menší roli lovce nacistů se tu objeví Jan Tříska.

Proč se dívat: Zapadlý klenot, skvělý McKellen a neméně dobrý Renfro, který se bohužel v pětadvaceti předávkoval heroinem.