První Transformeři jsou v Michaelově kariéře mezníkem. Opustil tým svého chlebodárce Bruckheimera, který nad ním držel cukr, ale i bič, a po snad až příliš ambiciózním Ostrově se mu s pomocí strýčka Spielberga povedlo poslat na stříbrná plátna možná ne nejlepší, ale zdaleka nejpopulárnější a nejvyváženější snímek svojí kariéry. Transformeři zasáhli neuvěřitelně široké publikum, což lze připisovat vychytralosti Spielberga, který coby producent nalil do základního receptu tradiční ingredience. Kluk si pořídí první auto, sbalí holku, která je nad jeho možnosti a zachrání svět. To jsou pro mládež sacharidy smíchané s kokainem... neuvěřitelně lákavá a návyková látka, kterou Michael Bay poslušně opatřil vizuálním kouzlem, jež funguje i deset let po premiéře. První Transformeři mají přesně ten správný mix tajuplnosti, mladického dobrodružství, neokoukaných tváří a dechberoucích triků, které oživují další charaktery a neslouží tak jen k vymalování plátna barvičkami.

Bumblebee, Optimus Prime, ale i další členové týmu jsou plnokrevnými postavami, díky nimž si ty hračky následně kupovali do sbírky i dospělí. Spielbergovi a spol. se povedlo ještě před nástupem marvelovek odpálit epický, ale zároveň docela skromný a přehledný vesmír, ve kterém jsme měli jasně definované robotí frakce, všemocnou Prajiskru a sympatické pozemšťany, kteří se do těch rvaček transformerům moc nepletli. Ano, jednička je o teenagerovi a jeho prvním autě, ale k onomu důvěrně známému materiálu, čpícímu na hony daleko osmdesátkami, se přidává mimozemsky zabarvené vyprávění, podepřené triky a záběry, které posouvají laťku o pořádný kus dál. První Transformeři možná vznikli na hollywoodském soustruhu, ale mají srdíčko a snesou opakované zhlédnutí. Blbí jsou jen v kontextu dělení filmů na hollywoodský odpad a festivalovou elitu. V rámci mainstreamu jde dodnes o vypravěčský nadstandard, který ctí psaná i nepsaná pravidla.

Už začátek dvojky přitom může být pro někoho důkazem, že večírek končí a nastává apokalypsa. Michael Bay, tentokrát už bez odborného dohledu Spielberga, se vydává pod svůj vlastní producentský bič, podpořen hlavouny z Paramountu, kteří tuší, že z téhle série vymačkají stamiliony dolarů i hraček. A všichni tušíme, že když jde o merchandising, jde rozum většinou stranou, takže hlavním cílem scénáře je uvést na scénu co nejvíc nových robotů, aby si děti měly s čím hrát. Michael nás proto hned v první scéně zavádí do Egypta a řeší, že to byli právě transformeři, kdo pomáhal postavit pyramidy. Konkrétně tedy jeden z prvních Primeů, Fallen, který chtěl ukrást Zemi její hlavní zdroj energie - Slunce. Než se mu to povedlo, uvěznili ho jeho bratři Primeové pomocí Matrix of Leadership, a sami sebe obětovali, aby cenný artefakt nikdo nenašel. I přes tenhle mytologický nános si však Bay počíná ve zbytku snímku docela obratně - děj se pořád točí kolem Sama Witwickyho a jeho vysněné přítelkyně či Bumblebeeho, takže je na čem stavět, dokonce i na návratu Megatrona a jeho poskoka Starscreama, kteří se spojí s Fallenem, jenž odpočívá na Saturnově měsíci (hmm) a chystá velkolepý návrat.

Dvojka zavedla do mytologie hodně smetí - transformery o velikosti lidí (Isabela Lucas jako návnada na Sama), kteří připomínají spíš terminátory, tajemnou Matrix of Leadership, která se zhmotní, když se to zrovna hodí, propojení transformerů a lidí, které trvá mnoho tisíciletí apod. Zároveň se ale děj drží Sama, Bumblebeeho a Optima, přičemž lidské i robotické postavy tu mají plus mínus stejně práce. Je to typická přepálená dvojka a nikomu nevyčítám, že u kývajících se bouracích koulí Destructicona na vrcholu pyramidy udělal nad touhle sérií kříž. Michael Bay prostě nezná míru a Bruckheimer i Spielberg by mu tenhle výjev vyškrtli, stejně jako hiphopově hýkající robodvojčata se zlatými řetězy a odpudivým chrupem.

O dva roky později tu máme další díl, přičemž stopáž opět poskočila o pár minut směrem nahoru, tentokrát ke 154 minutám. Vrací se i Sam Witwicky, jehož postava už nemůže žít z úspěchů předchozích dvou dílů a navíc se vzdala Bumblebeeho, který pracuje s lidmi a honí po světě zbývající decepticony. Dokonce i Mikaela ho opustila, protože si Megan Fox pustila pusu na špacír a rozhlašovala o Bayovi, že je malý Hitler a při natáčení chce mít nad vším totální kontrolu. Kromě ní sérii opustili i scenáristé Kurtzman a Orci, kteří přenechali absolutní kontrolu Ehrenu Krugerovi, jemuž zjevně do scénářů Michael Bay připisuje nejen exploze, ale i ZDN (zaručeně dobré nápady).

Shia alias Sam má ve filmu relativně malou roli, spolu se svou novou známostí, takže se dočkáváme nečekaného a míč je víc na straně transformerů než lidí. Bay spolu s Krugerem propojuje transformeří mytologii s přistáním na Měsíci a Černobylem, přičemž hlavní hlásnou troubou, která nás má přesvědčit, že je to děsně cool, je tentokrát John Malkovich. Až do zásadního twistu s Optimovým předchůdcem Sentinelem, jenž trpělivě vyčkával na Měsíci, je to docela solidní, i když už trochu ošuntělé vyprávění. Ano, samozřejmě se vrátí Megatron a jeho parta. Ano, celé to připomíná reklamu na Chevrolety. Ano, Shia zase hodně běhá a křičí "ne, ne, ne".  Ano, hrají k tomu opět Linkin Park. Ono tajemství kolem přistání na Měsíci, protkané několika Optimovými hláškami a především neselhávající akční epikou, pořád ještě stačilo k nahnání lidí do kina. Jenže...

Michael to trochu přehnal. Bez dohledu, bez omezených zdrojů a bez pudu sebezáchovy nacpal do trojky všechno od tajného řádu kompliců, kterému velí Patrick Dempsey, přes tranformeří vesmírné lodě, planety požírající jiné planety atd. To půlhodinové finále, ve kterém se všechno bortí k zemi a je toho tolik, že to začne být otupující, bych mu ještě odpustil, bylo svým způsobem předzvěstí onoho digitálního bordelu, kterým se nás dneska v posledním aktu snaží marně ohromit všechny blockbustery. Jenže z Transformerů se ve trojce definitivně vytratila ta lidsko-robotická interakce. Shia byl odsunut na vedlejší kolej, Megan rovnou vymazána a nahrazena modelkou, která neměla co hrát (a možná je to dobře). Poprvé měl divák pocit, že "ať zvítězí kdokoliv, my prohrajeme" a tahle deprese z pouhého pasivního sledování transformeřích bojůvek se promítla i do atmosféry závěrečné bitvy, která připomínala spíš něco z Temný rytíř povstal, nikoliv onen optimistický podtón klukovského dobrodružství, jež vyzařoval první díl.

Podle zákonů setrvačnosti samozřejmě snímek vydělal přes miliardu, a tak nebylo návratu. Já osobně jsem prvně ve vztahu k Bayovi zakolísal. Dvojku jsem si na londýnské předpremiéře ještě v rámci možností užil, i když mi bylo jasné, že kouzlo bezprostřednosti je definitivně fuč (to se ale stane v podstatě každému sequelu). Trojka však vykazovala příznaky vážnější choroby a ani náplasti v podobě geniálního záporáka Shockwavea a s ním souvisejících epických triků nikterak nepomáhaly. Navíc měl člověk pocit, že sleduje závěr trilogie, komplet se zbytečně vyeskalovaným měřítkem (planeta požírá planetu, co chcete víc) a odletem Transformerů ke všem čertům v závěrečných titulcích. Série končí, běžte dál žít svůj život, běžte fandit Michaelovi do dalších produkcí. Je na čase obrátit list.