| 16:30 | 19.05.2017 |
Diskuze o tom, jak je Hollywood strašně v háji a pořád jen draze recykluje, jsou všudypřítomné. Najdete je prakticky u každé recenze nebo traileru na očekávaný blockbuster, přičemž se dá jen málokomu vysvětlit, že jde do českých kin zhruba 300 filmů ročně, takže není problém těch pár desítek sequelů, prequelů a rebootů ignorovat a chodit na něco jiného. Velké prachy si holt žádají malé riziko a popcornová produkce teď zrovna nehýří riskantními náměty. Filmový svět ale přeci netvoří jen reklamy na hračky za 150+ milionů dolarů, což se snažím dokázat měsíčním upozorňováním na originální (nebo spíš "neznačkové") filmy.
Přes léto bude tohle protěžování menších projektů trochu chudší, protože se jen málokdo hrne proti největším bijákům roku. V rámci (alespoň malého) vyvážení všech článků, jež budeme psát o epických blockbusterech, jsem se proto rozhodl pro malý výlet do budoucnosti. Co přesně vás v něm čeká? Schválně jsem se zamyslel nad tím, na které filmy se netěším kvůli tomu, že jim bude náramně slušet kino, a zkusil jsem zapátrat po novinkách, jež znějí lákavě především na papíře. Docela rychle mi došlo, že pro mě očekávaný film v první i druhé řadě určuje režisér. Drtivá většina projektů, které bych chtěl z fleku vidět, totiž stojí na výrazné tvůrčí osobnosti, která mě zajímá i bez mocného propagačního kolotoče.
Z úplně prvního vypsání všeho, na co se ohromně těším, mi vypadlo 15 filmů různých velikostí. Válka o planetu opic, Dunkerk, Kingsman: Zlatý kruh, Blade Runner 2049 a Star Wars: Poslední z Jediů ale další propírání nepotřebují, takže jsem tyhle nadějné kousky diskvalifikoval (snad to všechno budou pecky!). Ve výsledku mi tedy zůstalo desatero filmů, o nichž možná ani nevíte a řada z nich ještě nemá českou premiéru. S trochou štěstí je ale (skoro) všechny dostaneme ještě letos, takže si nalijte skotskou whisky Glenfarclas 105 (ts, víno...) a pojďte si na chvíli odpočinout od megalomanských investic a obřích fandovských základen.
The Big Sick (US premiéra: 23. června 2017)
Hned zkraje vykročím trochu bokem, The Big Sick má totiž v Česku téměř nulový komerční potenciál a vidím to tak na podzimní DVDčko. A to kdo ví jestli. Netflix ale nedávno vytasil Master of None, parádní seriál s Azizem Ansarim, a právě v jeho šlépějích kráčí nová komedie s Kumailem Nanjianim. Místo "romantického života Inda v New Yorku" je tentokrát v centru dění pakistánský muslim Kumail (ano, film je podle Nanjianiho života a samozřejmě ho napsal), který začne randit s pohlednou američankou Emily. Jejich rodiny z toho nemají radost a nejradši by je viděli od sebe. Když však Emily upadne do komatu, Kumail se místo otočení na podpatku rozhodne poznat její rodiče, což je už v traileru hodně zábavná podívaná. Co The Big Sick kryje záda? První recenze. Rotteny totiž hlásí průměrný rating 8,7/10 (30 z 31 recenzí zvedá palec nahoru), a to by v tom byl čert, aby se z toho nevyklubala upřímná a zábavná žánrová trefa.
Baby Driver (CZ premiéra: 27. července 2017)
Asi nejznámější film z téhle "topky" má na svědomí Edgar Wright, režisér Scotta Pilgrima a Jednotky příliš rychlého nasazení, a Rotteny u něj hlásí 22 spokojených recenzí při průměrném ratingu 8,6/10. Nabušené trailery tak očividně nelžou a příběh gangsterského řidiče Babyho, jenž soustavně poslouchá hudbu, aby přebil zvonění v uších z dávné nehody, se dere mezi nejlepší bijáky roku. Wright podle všeho natočil ostrou a pořádně naspeedovanou kriminálku, která vezme za srdce v hudebních (ačkoliv ne nutně pěveckých) pasážích i mimo ně. Na plátno by tak měl dorazit svěží mix Rychle a zběsile a La La Landu, který snad finančně nepohoří, aby se Wright nemusel zahojit nějakou námezdní prací.
Wind River (US premiéra: 4. srpna 2017)
Taylor Sheridan napsal Sicaria a drsný neo-western Hell or High Water, jenž si došel pro 4 oscarové nominace, takže má teď v Hollywoodu solidní respekt. Letos na podzim uvidíme jeho pokračování Sicaria jménem Soldado, kterého se režijně ujal Stefano Sollima (Suburra), sám Sheridan se pak vrhnul za kameru u thrilleru Wind River. Jeremy Renner si tu zahrál stopaře z Wyomingu, jenž najde v indiánské rezervaci čerstvou mrtvolu a poslušně to nahlásí úřadům. FBI mu ale k ruce nepošle zkušeného agenta, nýbrž novicku s tváří Elizabeth Olsen, s níž bude muset (ehm, podobně jako ve dvojce Avengers...) překonat nejednu smrtící nástrahu. Wind River už má za sebou pár festivalových projekcí a Rotteny hlásí průměrný rating 7,5/10 při devatenácti pozitivních recenzích ze třiadvaceti. Sheridan by tak měl mít v rukách další zlato, což je vzhledem k jeho talentu výborná zpráva.
The Trip to Spain (US premiéra: 11. srpna 2017)
V době, kdy filmy jako Gravitace nebo Šílený Max podle diváků "nemají příběh", byla komedie The Trip (a její pokračování The Trip to Italy) malým zjevením. Michael Winterbottom totiž vždycky vybral 6 restaurací v jedné zemi, poslal do nich Stevea Coogana a Roba Brydona na jídlo a na pokec, a to vlastně bylo všechno. The Trip to Spain, třetí díl téhle nepravděpodobné trilogie, by měl stejně jako jeho předchůdci nabídnout hlavně debatování o životě a mistrovské imitování (nejen) Michaela Cainea. A přestože jsou televizní verze "Tripů" vždycky o třídu lepší (ve filmech se akorát slepuje 6 epizod do celovečerního formátu), The Trip to Spain se už nyní chlubí dobrými ohlasy a zase by to měla být ultimátní labužnicko-vyhlídková oddechovka.
Logan Lucky (US premiéra: 18. srpna 2017)
Steven Soderbergh (Traffic - nadvláda gangů, Nákaza) se po čtyřech letech vrací z filmového důchodu. Jeho lékařský seriál Knick skončil po dvou sériích a těch 91% na ČSFD si zaslouží velký respekt, čemu tedy slavný režisér neodolal? Za jeho comeback může scénář Rebeccy Blunt, která napsala příběh tří sourozenců a jejich loupeže během obrovského nascarového závodu. Co přesně se Adam Driver, Channing Tatum a Riley Keough pokusí ukrást? Kdo ví. Určitě v tom ale bude figurovat Daniel Craig, který je ještě blonďatější než obvykle, a kupa dalších známých tváří, jež slyšely jméno Soderbergh a automaticky vyrazily na plac. Tohle nebude šarmantní loupení z ranku Dannyho parťáků. Logan Lucky zní dost nevyzpytatelně, a právě to mě náramně táhne do kina.
