Prachy z DVD, Blu-ray, Televize, VOD, Netlixu a dalších...

Dovolím si tu zase menší odbočku a po vzoru mých minulých článků oslovím člena redakce: „Imfe, ty vole, já vím, že připravuješ ultimátní článek o Netflixu. Já ti tady fakt nechci lézt do zelí a jenom se o to otřu. Netřeba volat Stathamovi, aby mi dal po čuni. Pokud ti náhodou vypálím nějakej rybník, tak tě pak pozvu na panáka. Dobrá, na dva“. Všichni dobře víme, že peníze z kin jsou jenom první zastávkou na dlouhé cestě za profitabilitou filmů v kinech. Nadpis nelže, velká plátna jsou teprve začátek a pokud bych psal tento článek před nějakými deseti lety, tak bych roztával nad tržbami z domácích nosičů.

Obří zisky z prodejů DVDček jsou bohužel minulostí. Spásu pro Hollywood měl přinést nástup HD-DVD a Blu ray v roce 2006. Bohužel to nedopadlo. Inženýři z Los Angeles totiž podcenili nástup rychlého internetu. Lidé začali stahovat Blu-ray ripy jako zběsilí a prodeje domácích nosičů zákonitě klesaly a klesají. K tomu si přidejte fakt, že byly naprosto eliminovány nezanedbatelné zisky z půjčování VHS a DVD. Spásu měl přinést tzv. „Video on Demand“ prodej filmů přes internet, ale byť tento segment roste, tržby z něj vyplývající jsou pořád příliš malé. Pojďme si rozebrat jednotlivé podezřelé…

DVD a Blu-ray

Hollywood poslední dobou neřeší nic jiného. Tržby z tohoto extrémně profitabilního segmentu domácí zábavy klesají a klesají. Zatímco ještě v roce 2004 prodal Shrek 2 rekordní počet DVD (šeptá se o 40 milionech kusů), poslední dobou už studia raději čísla nekomentují. Pokud nebudeme brát v potaz Abramsovy Star Wars s pěti miliony prodanými Blu-rayi z Ameriky, tak druhým nejúspěšnějším filmem na Blu-ray za rok 2016 je Deadpool s 2,8 miliony prodaných jednotek a ziskem 55 milionů dolarů. Naprostá většina blockbusterů si pak může nechat zdát o jednom jediném milionu prodaných nosičů s filmem.

Co se DVD týče, tak to je naprosto v pr_eli. Nejprodávanější je Zootropolis s 2,1 miliony prodaných nosičů. Pořád vám není jasná mizérie, ve které se formát nachází? Kapitán Amerika válčící s Tony Starkem neprodal v zámoří ani milion DVD kopií. Jaký to kontrast s těmi desítkami milionů prodaných DVDček, které mělo kdysi na kontě hned několik Pixarovek, Pirátů z Karibiku a dalších. Jenom blázen by si myslel, že trend zvrátí nástup 4K rozlišení do domácností. Lidé jsou zvyklí na streamování a download filmů. Mám tu ještě jedno číslo. Od roku 2005 klesly příjmy z tohoto segmentu o neskutečných 6 miliard dolarů. A to samozřejmě mluvím jenom o Americe.

Nosiče tu s námi budou i nadále. Ale čím dál více budou připomínat „elpíčka a cédéčka“ s muzikou, která si domů pořizuje jenom velmi úzký segment sběratelů a fajnšmekrů. Naprostá většina lidí poslouchá hudbu v mobilu. Respektive kouká na filmy na notebooku, nebo si je streamuje do televize. Kdyby Hollywoodu nezbyla ta kina, tak je dočista v řiti. Samozřejmě existují výjimky. Jason Statham by bez věrných fanoušků skupujících jeho fláky na DVD a Blu-ray rozhodně nemohl točit všechny ty Mechaniky.

Televizní práva

Peníze z práv na televizní vysílání nahradily výše zmíněné nosiče na pozici druhého největšího zdroje příjmů pro filmová studia. Jenom pro zajímavost – co Velké Británie týče, tak tam už prý zisky za televizní vysílání filmů překonaly tržby z kin! Obecně to funguje následovně: Studio uzavře dohodu s televizním kanálem. Nebudu vám tu motat hlavu tím, že onen kanál často vlastní.

Smlouva je uzavřená na určitou časovou jednotku a týká se většího množství (často všech, ale ve smlouvě mohou být výjimky) filmů vyprodukovaných studiem za daný časový úsek. Televizní kanál má výhodu oproti konkurentovi a ve své zemi má výhradní právo na vysílání filmů produkovaných smluvní společností. Bohužel, kvůli tomu je zisk u konkrétních filmů jenom velmi těžko vyčíslitelný.

Nejdříve se film odvysílá na placeném televizním kanálu. Často to bývá jenom pár dní poté, co se snímek objeví v prodeji na DVD a Blu-ray. Ve vzácných příkladech to je ještě předtím a film zároveň běží v kinech. Chápete správně, tohle se netýká USA nebo Británie. Mluvím tu třeba o Jižní Koreji a šáhněte si do svědomí, kolikrát jste pirátili film s natvrdo vloženými korejskými titulky jenom nějaký měsíc poté, co se objevil v kinech.

Až poté se film dostane do běžného televizního vysílání a ta časová prodleva je čím dál menší. Vzpomínáte si třeba na povedenou kampaň TV Nova, která nám x let po kinopremiéře filmu o nejznámější nepotopitelné lodi nabízela neopakovatelný zážitek v podobě české televizní premiéry Titanicu? Taková prodleva je už minulostí. U nás to sice pořád trvá dlouho, ale všeobecně lze říct, že nový film jde v Americe do televize už po roce od kino-premiéry. Samozřejmě jde hlavně o to, jestli je kanál placený.

Letadla, vlaky, automobily a hračky

Snažil jsem se být vtipný a titulek pojal jako poctu výborné komedii se Stevenem Martinem. Nepovedlo se, protože vám tento vtípek musím vysvětlovat dvěma větami. Popojedeme. Ano, i tady hollywoodská studia vydělávají na nájem. Začneme koncem podnapisu, tedy merchandisingem. To je dost těžko přeložitelný pojem, ale řekněme, že to jsou hračky a produkty spřízněné s filmem. Zatímco u některých filmů (mluvím tu zase o Star Wars) to je obří číslo, které dává celému článku úplně jiný rozměr, u jiných to je naprosto zanedbatelná položka. Vážně si myslíte, že studio Fox vydělalo stovky milionů dolarů na prodejích hraček z filmu X-Men: Apokalypsa?

Dále tu máme exkluzivní smlouvy s hotelovými řetězci, provozovateli luxusních výletních lodí a majiteli Orient Expresu. Znovu tu mluvím o balíku filmů. Hotely vážně nekupují jeden jediný film. Za pár milionů dolarů se prodají práva a je jenom na dané společnosti, jak s nimi naloží. Ale co vám budu povídat, každý jste jistě někdy v nějakém lepším hotelu přespali a na televizi jste viděli možnost zaplatit pětikilo za možnost shlédnout Deadpoola na pokoji. Zároveň vám jistě nemusím říkat, že to porno se na hotelovém účtu jeví stejně jako každý jiný film. Hlavní je diskrétnost.

Netflix

Video on Demand

Kdyby to bylo jenom na hollywoodských účetních, tak tahle položka už dávno nahradila zisky z DVD a Blu-ray. Jenomže realita je taková, že zisky z filmů přímo prodaných jednotlivým divákům jsou pořád zanedbatelné. Každým rokem tento segment trhu sice pořád roste, ale zdaleka to nestačí. Diváci jsou prostě rozmazlení a byť třeba v Americe není pirátství tak rozšířené jako ve zbytku světa, lidé často raději počkají na televizi, nebo využijí jinou možnost, jak film vidět. Studia to přesto nevzdávají.

Zatímco v roce 2009 trvala VOD premiéra průměrnému filmu 74 dnů od začátku prodeje na DVD a Blu-ray, v roce 2014 to bylo už jenom 14 dní. Opravdu je na tomto místě nutné psát, čí informace cituji? No a potom tu samozřejmě máme filmy, které do kin ani nezamíří, anebo startují jenom na několika plátnech a na VOD míří okamžitě. Právě tady to je pro mnoho producentů zajímavé. Dám dva příklady.

Prvním je Interview. To je ten film, který kvůli aféře s hackery málem položil studio Sony a stál křeslo prezidentku Sony Pictures Amy Pascal. Kvůli výhružkám nakonec nešel do kin (respektive šel, ale nestojí to za zmínku), ale díky široce očekávané VOD premiéře fakticky pokryl svoje náklady.

No a druhým příkladem je thriller Jeremyho Saulniera Blue Ruin. Že jste o tom filmu dodnes neslyšeli? Nejste jediní. V těch pár kinech vydělal jenom 250 000 dolarů, ale to je úplně jedno. Důležité je, že ve stejnou dobu startoval na výše zmíněné platformě. V iTunes se okamžitě naboural do TOP 10 nejstahovanějších filmů a v prodejích překonal i Hunger Games nebo Gravitaci.

Je čas na přestávku. Otvírákem polechtejte další víno a ukusujte k tomu nějaké čerstvé pečivo. Pokud jste kuřáci, tak s tím přestaňte. Až budete připravení, klikněte na třetí kapitolu.