Tak to máme 2:0 na propadáky. Ovšem, zatímco ten první padl až na body, Poseidon oživený Wolfgangem Petersenem dostal ukázkové K. O. hned v prvním kole. Už před týdnem jsem se zmiňoval, že se ambice druhé nejdražší lodi filmové historie budou naplňovat horko těžko. Ale pořád jsem tak nějak doufal, že se po vzoru let minulých, kdy se davy hrnuly na každou druhou slátaninu (Van Helsing, Den poté), zámořské publikum zmátoří a nenechá Hollywood vyhladovět. Ne že by mi záleželo na úspěchu Petersena – s jeho únavným režijním stylem spíš naopak. Ani se mi nezželelo Poseidonu samotného, jehož rozporuplné kvality na nás mávaly už z vkusně střižených, ale obsahem nijak extrovních ukázek. V každém případě se dalo těžko věřit tomu, že by si Warneři nechali „bez boje“ utéct z účtu nějakých 160 milionů z rozpočtu. Ale to víte, že nechali! Poseidon totiž utržil za první víkend zoufalých 20.3 milionů dolarů, což mu v letním přetlaku pravděpodobně nevystačí ani na celkovou padesátku. Petersena přitom těžko zachrání, tak jako v případě, Tróji zbytek světa. Proto doufám, že tohohle rutinéra – o nic menšího než často bitého Bretta Ratnera – Hollywood na moment od megaprodukcí odstaví (oprášené zkazky o crossoveru Batman vs. Superman v Petersenově režii beru jako hodně nepodařený žert).

Už teď je zřejmé, že si Poseidon tímhle entré předplatil pozici největšího propadáku roku 2006. Kam se na něj hrabe Divočina. Při pohledu na neúspěch předchozího Mission: Impossible III se ale do duše derou velice vážné pochybnosti nad dalším fungování klasického schématu „letních blockbusterů“. Poseidon není otázkou jen pro Warneráckého pokladníka, jemuž se mimochodem už teď určitě svírají půlky při čekání na předraženého Supermana, ale pro celý filmový průmysl. Studia si za našeho dětství nemohla dovolit přijít každý druhý týden o „pár“ desítek milionů dolarů a těžko předpokládat, že by se na téhle produkční politice mělo něco měnit v 21. století. Proto, pokud X-Meni, Superman a Piráti nepřelezou dvousetmilionovou hranici, možná se už v létě 2008 dočkáme velké spořící revoluce, po níž se letní sezóna promění k nepoznání. Dva slabší roky po sobě už totiž nejsou pouze otázkou horší filmové nabídky, natož náhody. Asi zlomový bude v tomto smyslu příští víkend, kdy se do čtyř tisícovek kinosálů vecpe dvojblok Šifra mistra Leonarda - Za plotem. Oba spadají do ranku zaručených hitů, jak jinak než kvůli Brownově literární předloze, resp. visačce nového animáku „od tvůrců Madagaskaru a Shreka“. Jenže když oba zmíněné tituly překvapují od prvních ukázek svou veleprůměrností, může se příští pátek v kinech udát prakticky cokoliv (naplnění „papírových“ předpokladů - 80 milionů pro Šifru a 40 milionů pro Za plotem – nevyjímaje; osobně bych na to nicméně nesázel).

Do tristních kalkulací dnes zapadá úplně všechno. "Smolař" z minulého týdne Tom Cruise se drží na špici, ale vzhledem k propadům o 50% (v neskutečných čtyřech tisících kinech) ještě rád s M:i:III zaparkuje na metě kolem sto třiceti milionů. Williamsovo RV šlape na rodinné poměry dál vesměs průměrně, naopak hned vedle něj se za tichého nezájmu odehrál pohřeb princezny teenagerů Lindsay Lohan. Lepá děvčica, který vytáhla na výsluní i filmy jako Můj auťák brouk nebo Mezi námi děvčaty, se pakuje z první ligy se zoufalým obnosem 5.5 milionů za první víkend pro novinku Jen trošku štěstí. Jistě, neměla k dispozici tolik kin jako konkurence (2500 vs. 3500 a víc), to ovšem nelze ani tak chápat jako utlačování, nýbrž jako reakci na povadlou „star-power“ zhýralé Lindsay. Zbytek pelotonu se drží v intencích podrobně zmapovaných minulý týden: Snad pouze Let číslo 93 se začíná držet trochu lépe, zatímco debutující fotbalové drama Góóól mizí z TOP 10 rychlostí nepřímo úměrnou IQ Paris Hilton.

TOP 10 v plné verzi tu.