Muzikálovou pecku s oscarovými ambicemi La La Land už před pár dny recenzoval Imf, my jsme ji však viděli až teď. A protože jsme nadšení minimálně stejně jako on, máme tu první dojmy, ve kterých se vás ještě jednou na tenhle nářez pokusíme nalákat. 

Jak to vidí Cival
Závan starých časů, ale ve fresh podání. Už úvodní scénou vás přesvědčí o tom, že půjde o výtvarně vypulírovanou podívanou, ve které se bude dbát na barvu každého trička či slunečníku, a že se budou nostalgicky lovit noty - tak aby staromilci pookřáli a generace odkojené klipovými rychlovkami se nenudila. Výsledkem je trochu anachronicky a konzervativně/naivně působící muzikál, jenž je ale tak parádně podaný, a to po všech stránkách, že vás snadno okouzlí. Jeho romantická linka navíc není jen tuctovou story o tom, jak se našli a vzali, ale nebojí se i bolestnějších tónů, hlavně ve velmi emotivním finále. A trefuje se. Náramná práce. 

Jak to vidí MrHlad
Lahůdka, ve které si mě Chazelle jako diváka krásně povodil. Celé to krásně vypadá i zní, ale dlouho jsem měl problém přizpůsobit se tomu, že La La Land je až moc velké retro a pocta starým muzikálům. Dokud se neukázalo, že režisér si ty silné emoce, krutě pravdivé momenty a trošku drsnější zacházení s hrdiny šetří na poslední třetinu. Ta mě regulérně rozbila. A právě kontrast krásného snového světa plné barev a lásky a reality, která bývá ke snílkům někdy hodně krutá, posouvá La La Land mezi filmy, které je prostě nutno vidět. 

Jak to vidí Rimsy
Nadšení. Hned na začátku roku tu máme něco, co strká do kapsy nejspíš cokoli z loňska. Perfektně zvládnutý muzikál, který v rámci žánru patří mezi špičku a ukazuje cestu, jak skloubit retro feeling s moderními kulisami. Druhá půlka pak ubere na barvách, písničkách a nasolí do našich vztahových ran silněji, než se povede většině dramat (natož muzikálů). Zasloužený favorit jakýchkoli Oscarů. Blaženě slintám, brečim a chválim genialitu Chazella, charisma Goslinga a rozkošnost Stone. Jděte na to!

Jak to vidí KarelR
Další Chazellova trefa, o nadšení bych ale (po rozjezdovém prvním zhlédnutí) nemluvil. Možná jsem viděl moc starých muzikálů, tahle pocta/aktualizace se ale drží až moc při zemi na to, aby patřila mezi špičková díla. Samozřejmě chápu, že byly produkční možnosti omezené a že hudební vložky záměrně slouží komornímu příběhu. V tomhle směru mě ale prostě nic neoslnilo, takže je velká klika, že je La La Land muzikálem až v druhé řadě. Čím je především? Samozřejmě další moderní romancí, která se nebojí tnout do živého, a právě tady Chazelle znovu prodává svoji ničivou dramatickou sílu. Jeho schopnost natočit přímočarou žánrovku, která je univerzální až běda, je tu opět vytěžena na maximum. A ačkoliv nemůžu říct, že by mě La La Land stoprocentně sebral (Whiplash je o úroveň výš), pořád se jedná o nádherný biják, který si nějakou tu sošku určitě zaslouží.

La La Land má českou premiéru už dnes.