11. Once (2007)

S rozpočtem 150 000 dolarů si Once přišlo ve světě na 20 milionů dolarů a píseň Falling Slowly neskutečně sympatického Glena Hansarda (kdo s ním někdy seděl po půlnoci na intimní písničkové seanci v Telči na náměstí, tak ví) a Markéty Irglové si dokonce došla pro Oscara. Všichni si na to jistě dobře pamatujete. V show Jona Stewarta je chválila i Madeleine Albrightová. Příběh skoro-žebráka Hansarda a imigrantky Irglové v tvrdém (ale spravedlivém) Irsku uhranul nejenom Akademii, ale i Stevena Spielberga.

Ten je se svými komplimenty "většinou" skoupý, ale Once kdysi počastoval tou nejhezčí chválou: „Malý film Once mi poskytnul dostatek inspirace do konce roku“. Těch absurdně nízkých rozpočtových 150 tisíc je třeba brát s rezervou. Studio Fox Searchlight jasně vidělo ten hype, jenž levný film, který měl být jenom luxusním bonusem na vymazleném hudebním DVDčku, v Americe generoval, a rozhodlo se zainvestovat další milion a půl dolarů do menší reklamní kampaně.

Rychle zapomeňte na upotávky v poločase fotbalového utkání NFL na placené Direct TV. Tady se jenom narychlo dělaly klipy s citacemi všech možných recenzentů (určené pro vždy levnou internetovou kampaň) a Once nikdy nepřekročilo hranici 150 amerických kin. Možná právě proto je nezávislý snímek považován za velký úspěch a dočkal se vzácné pocty v podobě adaptace do broadwayského muzikálu.

10. Ztraceno v překladu (2003)

Nevím jak vy, ale já ten film prostě miluju. Možná za to může můj profesní fetiš zvaný hotelnictví, ale malý a sympatický příběh dvou (v životě ztracených) Američanů v hodně vysokém tokijském hotelu mě už v době premiéry naprosto uhranul. Netřeba vám tu popisovat příběh. Všichni si na japonské setkání velmi dlouho ženatého Billa Murrayho a čerstvě vdané Scarlett Johansson dobře vzpomínáte. Na tomto místě vám však rozhodně musím doporučit film o filmu, který už buď znáte, nebo ho najdete na DVD výše zmíněného filmu.

Hlavní poznatek, který si z onoho značně amatérského a nádherně pravdivého záznamu natáčení malého 4-milionového filmu odnesete, je, že Bill Murray je bůh. Režisérka Sofie Coppola film připravovala hodně dlouho a jediná proměnná, se kterou nepočítala, byl právě Bill. Bude legendární herec diva, která tento intimní projekt naprosto zbourá? To víte, že ne.

Murray samozřejmě dostal scénář předem a už od prvního setkání s režisérkou byl tím nejvíc připraveným a cool hercem, kterého si můžete přát. Nevadilo mu, že štáb neměl prachy navíc, a tak většinu filmu natáčel v jednom hotelu. Make-up se třeba řešil tak, že si produkce pronajala „ten pokoj vedle“. Zbytek už je historie. Ztraceno v překladu obdrželo 4 nominace na Oscara (včetně těch nejcennějších za režiséra a hlavní mužskou roli) a s mikroskopickým rozpočtem 4 miliony dolarů si došlo pro více než 120 mega celosvětově. Zaslouženě.