9. Martha, Frank, Daniel a Lawrence (1998)

Tohle doporučení je pro mě hodně čerstvé. Proto bude ono nadšení tryskat z následujících řádků možná trochu víc, než by bylo zdrávo. Martha alias Monica Potter je mladá Američanka, která je tak trochu v řiti. Život se jí sype jako domeček z karet, svoji situaci se rozhodne řešit rázně - koupí nejlevnější dostupnou letenku a opustí zemi. Nacházíme se ve filmu a proto to je do Londýna a vstupenka do nejbližšího letadla jí stojí 99 dolarů. Na letišti potkává bohatého Brita, kterého si zahrál populární anglický prcek Tom Hollander. Ten se do ní zamiluje a už se těší, až jí v Londýně představí svým dvěma kamarádům na život a na smrt.

V dnešní době je skoro až nemožné najít neznámou, kvalitní a britskou romantickou komedii. Mně se to přesto podařilo. Troufnu si tvrdit, že většina z vás slyší o tomhle 88 minut dlouhém filmu poprvé. Chyba, přátelé! Martha, Frank, Daniel a Lawrence je parádní romance spoléhající na výborné herce, kvalitní scénář Petera Morgana a Londýn. Osud si s postavami zahraje nefér hru a vy byste u toho vážně měli být. Pořád vám to jako doporučení nestačí? Co kdybych dodal, že si Hollanderovi kamarády zahráli Joseph Fiennes a fantastický Rufus Sewell? Program na dnešní večer vám už vyloženě najisto musí posichrovat Ray Winstone, jenž si vystřihl roli psychiatra, na kterého jen tak nezapomenete.

P.S. V předchozích dvou odstavcích vás cíleně matu. Textem i obrázkem. Nemáte zač.

8. Jeho dívka Pátek (1940)

KarelR opravdu hodně dlouho sliboval článek 50 filmů před Star Wars, které musíte vidět. Teprve na konci letošního února jsme ho já a zasloužilý MovieZone uživatel pepo dokopali k tomu, aby opravdu napsal první část. Jenomže tím to haslo. KarelR očividně plánuje pokračování zabývající se čtyřicátými léty až na další Oscary a já do té doby nehodlám čekat. Proto zařazuji do článku parádní komedii ze 40 let minulého století a již x krát zmiňovaný redaktor bude muset do svého chystaného pokračování hollywoodské kroniky zařadit jiného kandidáta. Jeho dívka Pátek mě až příliš bavila a nehodlám si ji v tomto výčtu odpustit. Na prvním místě musím zmínit Caryho Granta. Tento legendární štramák se narodil černobílý a celý film naprosto neskutečně táhne. K ruce má brunetku Rosalind Russell a tento článek právě „unesl“ KarelR. Tuhle větu už píše on a následující odstavec bude jeho provenience.

Ted má velkou kliku, že se do mojí čtyřicítkové topky probojovaly (ehm, tedy probojují...) jiné grantovky. Tahle má totiž drobnou vadu - Cary v ní není celou úplně celou dobu. Co vynahrazuje absenci jeho ďábelského šéfredaktora? Samozřejmě Rosalind a další novináři, kteří se zapletou do popravy odsouzeného vraha. Že to zní dost dramaticky? Chyba lávky. Jeho dívka pátek je čistokrevnou screwballovou komedií, a to do takové míry, že bych se jí nebál označit za jeden z pilířů žánru. Rychlopalné dialogy, kterými nás s chutí zásobuje třeba Aaron Sorkin, mají své kořeny právě ve zdejších potyčkách Caryho s Rosalind. Důkazem je ostatně fakt, že měl scénář 191 stránek a herci ho stihnou "odkecat" za pouhých 92 minut!

7. Moje léto v Provence (2014)

Prázdniny chce trávit ve Francii každý správný filmový fanoušek. Někdo to tak má už od klasických filmů Francoise Truffauta, jiný kouzlo Frantíků objevil až v Dobrém ročníku díky Ridleymu Scottovi a Russellu Croweovi. Své by k tomu jistě řekla i (poslední dobou bulvárem propíraná) Marion Cotillard. Pointou předchozích dvou vět je to, že ve Francii lidé umí žít. Mají tam vinice, nejlepší kuchaře, neodolatelné Alpy a Jeana Rena. Právě ten je na začátku filmu nucen vítat ve svém venkovském stavení vnuka, vnuka a vnučku. Ti jsou zvyklí na Paříž a rozhodně nechtějí trávit prázdniny se svým neurvalým dědečkem v nějakém zapadákově.

Nechápu, že tahle pohodová francouzská komedie v naší kotlině tak neskutečně prošuměla. Před sebou totiž máte klasický případ pohodového filmu o ničem a zároveň o všem. Jasně, na tomhle místě vás nečeká žádné překvapení. Jean Reno bude necelé dvě hodiny roztávat a nakonec vám ukápne slza. Jenomže se u toho bude pít víno, zpívat, jezdit na motorkách, balit atraktivní zmrzlinářky a filozofovat o životě. Samotná francouzská oblast vám během toho všeho stihne učarovat takovým stylem, že se přestanete divit Kotkovi, Prachařovi a spol. Ti se (jistě nejenom na základě tohoto filmu) rozhodli odjet na prázdniny do Provence, natočit u toho film a pořádně si to tam užít. Škoda, že za ten film pak vybírali peníze v kinech.