3. Kevin Smith, Bruce Willis a konec jedné pohádky.

Dovolím si teď přímou promluvu na KarlaR, toho času redaktora MovieZone a pravidelného účastníka pořadu MovieZone Live. „Karle, ty vole, proč je vlastně problém, že by ten článek měl čtyři tisíce slov? Ty lidi to přečtou, já tohle do dvou odstavců prostě nenarvu, vždyť ten Smith o tom v podcastech mluví už několik let a já chci tisícovku slov jenom k tomuhle!“ Karel neodpověděl, takže předpokládám, že můj vzlyk ani nečetl. Pravděpodobně čte alespoň tento článek a kroutí hlavou, jak se mi podařilo dokonale zabít odstavec, když tak naříkám nad nedostatkem místa a lidmi, co nejsou ochotní číst čtvrtou kapitolu článku o skoro čtyřech tisících slov. Po vzoru Willa Huntinga – dokažte, že jste to opravdu četli a ozvěte se kvůli tomuto zbytečnému odstavci v diskuzi. Děkuji za pozornost u pokusu o prolomení tzv. „čtvrté zdi“ ve článku MovieZone. Teď už ale zpátky k tématu.

Tahle historka mi přijde tak notoricky známá, že jsem ji sem nechtěl ani zařazovat. Ale je tady, protože málokdy dá za oponu Hollywoodu někdo nahlédnout tak, jako to kdysi udělal Kevin „Flákač“ Smith. To bylo totiž tak. Léta páně 2006 se točila Smrtonosná past 4.0 v režii Underworldem a manželkou Kate Beckinsale proslaveného Lena Wisemana. V tom filmu se vyskytoval již zmiňovaný Kevin Smith. Hrál tam hackera bydlícího ve sklepě u mámy. Měl zajímavou roli, která měla ve scénáři Willise poslat na správnou cestu a při tom divákovi popsat historii záporáka hraného Timothy Olyphantem. Smithovi se nelíbil scénář a chtěl ho přepsat. S tím nesouhlasilo studio. Bruce Willis si vybral lepší chvilku, zvedl telefon a za tlustého geeka se postavil. Studiu řekl něco ve smyslu: „Vy nesouhlasíte s jeho nápadem? A kdo je vaše druhá volba na roli Johna McClanea?“.

Smith si to pamatoval a díky tomu nabídnul Willisovi roli ve filmu Poldové. Ten ji vzal. Bohužel ne kvůli Smithovi, ale kvůli bohatému studiu, které mu za ni nabídlo mnoho milionů dolarů. Na problém bylo zaděláno. Nadšený Smith začal natáčet film, jako kdyby se nechumelilo a natáčel další Mladé muže za pultem. Po chvíli mu bylo jasné, že to bude bolet. Willise totiž Smithův film rozhodně nezajímal a přišel si jenom pro prachy. Problémy při natáčení (Smith to dodnes označuje za nejhorší zkušenost jeho života) vyvrcholily tím, že hlavní hvězda odmítla jakkoliv propagovat film. Ále. Smith o tom dodnes natočil několik podcastů a divákům onu zkušenost popisuje na každém druhém Comic-Conu. Kdyby jenom Bruce tušil, jaké neskutečné a léta trvající dehonestace se mu dostane, možná by k celému natáčení přistoupil jinak.

2. Bojiště země: Sága Johna Travolty

Scientologové, kam se podíváte. Tak bych to klidně mohl ukončit a v klidu bych pokračoval k číslu jedna. Jenomže ono je to bohužel celé docela vtipné a tak si to zaslouží ty tři odstavce. L. Ron Hubbard byl a je pro určité lidi něco jako Ježíš. Je to zakladatel scieontologie, a pokud jste si před nějakými šestnácti lety nedávali pozor, tak je to zároveň scenárista hollywoodského filmu. Někdy v osmdesátých letech přistáli na naší (na první pohled opuštěné) planetě, mimozemšťané. Kromě toho, že komunitě lidí okolo Toma Cruise přinesli poznatky o tom, jak se vyhnout placení daní, měli v ruce scénář k Bojišti země. Ten napsal jejich pozemský prorok. Tedy nikdo jiný než L. Ron Hubbard. Emzáci scénář opravili a nechali ho na prahu dveří Johna Travolty. John nelenil, a začal hledat investory. Problém byl, že v druhé polovině osmdesátých let byl jeho komerční potenciál podobný jako charisma současného mluvčího prezidenta republiky Ovčáčka. Záporný.

John to však nevzdal. Ve snu dostal nápad. Na slavném Hollywoodském bulváru by měl stát obří nafouklý mimozemšťan a vybírat prachy k natočení filmu. Nekecám, to jakože fakt. Bohužel to nedopadlo a tento nadějný nápad nevedl k získání potřebných financí. Travolta se odmlčel. Jeho vyhasínající hvězdu rozsvítil až Quentin Tarantino v roce 1994 díky bijáku Pulp Fiction. John byl najednou obletovaný a vycítil, že je pravý čas oprášit jeho vysněný projekt. Travolta věnoval celý rok 1995 tomu, aby zúročil svůj nově nabytý hvězdný prach. Věci nabraly rychlý spád. Netrvalo to ani pět let a v roce 2000 jdou do kin Star Wars podle Johna Travolty. Produkuje společnost Franchise Pictures, vlastněná známou hollywoodskou bordelmámou. Dobrá, to přeháním. Člověk produkující film byl jenom vlastníkem místních nočních klubů.

Ve své době se film bohužel dočkal zoufalého nepochopení. Nic nepomohl vyloženě oskarový výkon Foresta Whitakera. Marná byla také snaha kameramana o revoluční úhel snímání strhujících bojových scén. Snímek s rozpočtem přes 70 milionů dolarů v kinech propadl a po zhruba 15 letech snahy Johna Travolty o natočení filmu, bylo jasné následující. Film byl zoufale nepochopen a Travolta musí zbytek života strávit tím, aby ho vysvětlil jednoduchým a neosvíceným divákům. Osobně mu fandím a na pokračování bych ve správném stavu mysli do kina rozhodně šel.

1. Stanley Kubrick. Osvícení.

Článek zakončíme optimisticky. Dámy a pánové, který jiný film mohl uzurpovat první místo? Ptám se zbytečně. Miluju horory a Carpenterova Věc to následné filmové klábosení prostě prohrála. Budeme si povídat o Osvícení. Vše začalo u Stephena Kinga. Ten napsal fajn knížku. Měla jedinou chybu. Budoucí režisér filmu Stanley Kubrick jí neměl rád. Respektive ji nečetl. Legendární je telefonát, kterým počastoval režisér jeden den v sedm ráno autora knihy: „Stephene, mám pocit že tyhle knižní duchařiny jsou vlastně strašně optimistické. Vždyť to znamená, že pokud existují duchové, existuje i život po životě?“. Když se ho měl King zeptat, jak to sakra souvisí s knížkou, Kubrick jenom odpověděl: „Nevěřím, že existuje peklo“. Samotný začátek natáčení značil, že tady se nepojede podle vyjetého hollywoodského mustru. Vzpomínáte si na ty nádherné záběry přírody na začátku? Ty vyloženě chlubivé záběry americké Montany nenatočil sám maestro. Ten odmítal opustit Anglii a místo něj to natočil někdo jiný. Natáčení následně oficiálně začalo a kromě toho, že Kubrick zaměstnal fakticky celou rodinu na filmu, na kterém mu (alespoň zezačátku) nezáleželo, tu máme mnoho dalších zajímavostí. Tak třeba.

Vzpomínáte si na větu „All work and no play makes Jack a dull boy“? Ano, to je ta věta, kterou objevila zděšená žena hlavního protagonisty ve filmu. Pravděpodobně pochází z pera Jamese Joyce a objevila se předtím například ve filmu Most přes řeku Kwai. Zpátky k samotnému filmu. Divné to celé začíná být, když vám řeknu, že ve scénáři byla ta věta napsaná na 500 stránkách a na stejném počtu stránek byla opravdu napsaná i ve filmu. Jo, na plátně. Podívejte se na ten film znovu. Ještě divnější to začne být, když vám řeknu, že Kubrick tuto práci nezadal žádnému asistentovi a sám to měl na těch 500 stran napsat. Dobrá, psací stroje v té době měly už nějakou zabudovanou paměť a mohly reprodukovat. Nejdivnější to tedy začne být, když vám řeknu, že v těch 500 stránkách se nepravidelně objevovaly chyby a to už v té době opravdu nikdo nedovedl naprogramovat.

Zbývá nám plno divných malicherností. Hlavní ženská hrdinka Shelley Duval byla počas natáčení utlačovaná režisérem. Sama k tomu později řekla: „Bylo to rozhodně nejtěžší natáčení, jaké jsem v životě absolvovala. Byla jsem kvůli tomu stresu pořád nemocná a Stanley na to nebral ohled. Pořád na mě jenom tlačil.“ Ptáte se, jak legendární režisér vycházel s Jackem Nicholsonem? Prý výborně, a to je prostě divné. Do rovnice si přidejte, že za vyloženě podivných okolností jedné noci shořely kulisy za 2.5 milionů dolarů a hlavně to, že Kubrick byl dlouho viněn z toho, že natočil  záběry z přistání Američanů na Měsíci. Celý film, počínaje pokojem 237 (pracuju v hotelu a nejvíc podezřelé je, že takové číslo pokoje tam opravdu nemáme), a konče desítkami filmových náznaků, má prý naznačovat Kubrickovo velké přiznání k tomu, že Američané na Měsíci nikdy nepřistáli.

--------------------

Vytáhni v hospodě: Pravda o falešném přistání na Měsíci? Chcete slyšet můj „střízlivý“ názor? Dobrá. Američané tam samozřejmě přistáli. Rusové byli v té době schopní odposlechnout každý pšouk a rozhodně by s radostí poslali do kopru americký pokus je obalamutit. Nemluvě o těch desítkách tisíc lidí, co na projektu pracovali. Pravda je prozaičtější. Američané si nebyli jistí, že se to podaří. Takže se pojistili. Kubrick podle mě vážně točil a tímto se s vámi rozloučím. Diskuze je otevřená. Jo, a díky za pozornost.