Příběh Mauglího zná snad každý, přesto se u Disneyho rozhodli natočit Knihu džunglí znovu. Nejde o klasickou adaptaci, ale o předělávku slavného animáku, který je starý skoro padesát let. Vloni tenhle přístup slavil úspěch s Popelkou, teď je tedy čas zkusit to se zvířátky. A jak se to povedlo? 

Jak to vidí Mr. Hlad
Favreau mě nikdy jako režisér extra nebral. Iron Man je zpětně slabší marvelovka, která stojí a padá hlavně na Downeym (o dvojce nebudu ani začínat), Kovbojové a vetřelci jsou mizérie a Zathura celkem fajn. Nic víc. Když si tedy vyšlápl na Knihu džunglí, kterou zná snad každý, nějak extra mě to nezajímalo. O to příjemnější je výsledek. Ne že by šlo o dokonalou podívanou, občas to příběhově dost drhne (opičáci mohli být kratší), ale jako film s ambicemi pobavit malé i velké diváky zkrátka tahle výprava mezi digitální zvířátka funguje. Favreau zvládá akční scény, napínavé momenty i humor a navíc si pohlídal i vizuál. Kniha džunglí je nádherná a filmová divočina snese srovnání i s avatarovskou Pandorou. Pořád je na co koukat a dovedu si představit, že prckové budou na plátno čumět s naprostým nadšením, ať už tam bude hláškovat Balú, děsit Šér Chán nebo syčet Scarlett Johansson. Nejde o filmovou revoluci nebo film, který se zapíše do dějin, ale o tu nejpoctivější žánrovku, kde téměř všechno funguje tak, jak by mělo. Dobře odvedená práce. A nebude mi vadit vidět ji podruhé. 

Jak to vidí KarelR
Kniha džunglí je podobně jako Popelka velkou disneyovskou výhrou. Jon Favreau vzal klasický příběh a natočil ho na míru nové generaci, osobně jsem ale čekal o maličko víc. Rozhodně je třeba pochválit hodně solidní (digi)vizuál, parádní rozjezd a skvěle vybraného Mauglího. Povedla se i veškerá zvířata v čele s neselhávajícím Murrayho Balúem, jenže samotný příběh zas takové terno není. Jistě, na nečekané zvraty u takových projektů nebývá místo. Ve dvou třetinách ale Knize džunglí dojde dech, protože do ní úplně nesedí odbočka s opicemi, a ve finále není zužitkována spousta motivů, které se tu pozvolna budují. Zejména Elbův Šer Chán vytasí pár velice zajímavých myšlenek. Finále ale hraje na bezpečnou strunu a celé je až příliš krotké, jelikož musí jít na ruku nižším ročníkům. Osobně bych prostě ocenil něco trochu drásavějšího. Na druhou stranu ale chápu, proč se Favreau vydal zrovna tudy, takže to moc neřešte a klidně vezměte ratolesti do kina. Zásadní zklamání vám určitě nehrozí.

Recenzi čekejte v nejbližších dnech.