Nezapomenutelné prázdniny (2013)
Sam Rockwell je bůh. Přečtěte si předchozí větu znovu. Nahlas. Ve dva roky starých Nezapomenutelných prázdninách alias The Way Way Back hraje bohémského plavčíka v letním středisku. Lidé na léto přijíždějí a odjíždějí, on zůstává. Jedno léto potká čtrnáctiletého Duncana, který je v řiti. Matka je rozvedená a randí s ďábelským Stevenem Carellem. Vypadá to na další útrpné prázdniny v kruhu rodinném. Jenomže Duncanovi do života zasáhne síla v podobě již zmiňovaného Rockwella. Jste připraveni přepsat žebříček svých nejoblíbenějších herců?

On by ten film vlastně nebyl nijak extra výjimečný nebýt Sama. Roli líného plavčíka majícího naprosto vše na háku si zahrál s takovou chutí, že vám z toho poklesne brada. Jistě je tu hrstka čtenářů, co už film viděli a ti vám to v diskuzi potvrdí. Všechny ostatní postavy jsou ve filmu tak trochu do počtu. Příběh není nijak objevný a patří ke klasickým rodinným dramatům, které nezávislé americké léto servíruje každý rok. Pokud bych ale měl vybrat film, který nejvíc naplňuje titulek tohoto článku, tak to bude tento. Rockwella budete po zhlédnutí chtít za bráchu. Howgh.

Téměř dokonalý (2012)
Co by to bylo za článek, kdyby tu nebyl zástupce pohodovek z Evropy. Podzimnímu doporučování vládla Láska na první boj, jarní článek zabydlí dánský Téměř dokonalý. Ženy po třicítce, které řeší jenom to, kdo už je konečně zbouchne, nemám rád. Samotná synopse snímku tedy nezněla dvakrát lákavě. Televizní moderátorka Anne nemá chlapa a chce dítě. Nechá se uměle oplodnit. Po nějaké době v ní začne hlodat červíček pochybnosti a začne hledat otce svého nenarozeného potomka. V hlavě má vysněného prince krasoně, realita ale překoná její nejčernější můry.

Herec, který film povýšil do těch nejvyšších pater romantických komedií je Nikolaj Lie Kaas. Hraje tu hovado, které vám nedá vydechnout. Jeho nedobrovolný tatínek, který se po třicítce chová jako osmnáctileté prase, je prostě výborný. Stejně jako v bijáku Fakjů pane učiteli se tu nehraje na politickou korektnost a naprosto nekompromisně se tu kaká na očekávání diváků. Kaas je prostě všechno, jenom ne hrdina romantického filmu. Budete za to rádi. Film se totiž díky tomu pyšní faktorem překvapení, který profituje právě na tom, že tu nejsou fakticky žádné mantinely. Pokud vás pohoršuje člověk, který seřve seniora s bolavými klouby snažícího si sednout na vaše místo v tramvaji, jděte o dům dál. Všichni ostatní se budou skvěle bavit.

P.S Za doporučení děkuji MovieZone uživateli TonyClifton.

Charlie Bartlett (2007)
Což takhle zamířit znovu na střední? Charlie je problémový od kosti. Pochází z milionářské rodiny. Mamka je na práškách, taťka ve vězení a Charlie sám putuje ze školy na školu. Poslední zastávkou je státní střední, kde řediteluje bývalý učitel dějepisu Robert Downey Jr. Zezačátku je Charlie šikanován. Nevzdá to, na škole si otevře underground psychologickou poradnu, začne prodávat drogy a zamiluje se do ředitelovy dcery. Jenomže jak dlouho je možné žít svůj americký sen a nedostat přes pusu? Už jsem říkal, že si Downeyho dceru zahrála Kat Dennings?

Nechte mě hádat, tuhle pecku jste ještě neviděli, že? Chyba přátelé, chyba. Charlie Bartlett je pro mě spolu s legendárním Breakfast Clubem nejpovedenějším zástupcem amerických středoškolských feel good filmů s přesahem. Základem je výborný scénář, který sice občas připomíná pohádku, ale to vůbec nevadí. Anton „Keptn on the bridž“ Yelchin si s chutí vystřihl postavu problémy stíhaného teenagera, který objeví smysl života v tom, že bude pomáhat vrstevníkům. Co na tom, že to znamená i prodej drog. Jednoznačným trumfem je pak obsazení Iron Mana. Robert Downey Jr. si zahrál životem zlomeného ředitele, kterému se připlete do cesty spratek balící jeho květinku. Právě konflikt Yelchina a Downeyho je tím, co film povyšuje do roviny nezapomenutelných.