Středa

Kde jsme: Ve Francii. To byl ale mizerný fór, co?
Co pijeme: Toskánské Chianto Governo. Bylo ve slevě a koupili jsme zásobu minulý večer.
Pustíme si: 30 dní dlouhá noc
Cival se vyjadřuje ke kvalitám filmu: Nepustil jsem si nikdy podruhý.
Vytáhni v hospodě: Kdo z vás věděl, že měl film původně režírovat Sam Raimi? Ten nakonec pouze produkoval.

Ráno: Toto je už deset let jeden z nejlepších (ne-li nejlepší) filmový web na českém internetu. Je pravda, že má svá specifika, ale autoři si zakládají na jisté úrovni a kvalitě obsahu na něm vydávané. Nebudeme tu trpět odporné, trpké a trapné výkřiky redaktorů, kteří už půl roku mají podmínku a dostatečně si necení příležitosti, která je jim poskytnuta. Pokud by snad měl TedGeorge podobné choutky i budoucnosti, tak to může zkusit u konkurence. Nezajímá mě autentičnost, nezajímá mě „tematičnost“. Zvratky tvého kamaráda Jiřího Ilčíka a podobné tu prostě trpět nebudeme. (KarelR... v mojí hlavě)

David Slade pro mě představuje jeden z nejsmutnějších hollywoodských příběhů všech dob. Po filmu V Pasti, celovečerní bibli všech lesbiček a šovinistů, natočil parádní horor 30 dní dlouhá noc. Byl jsem okouzlený, hypeoval jsem film a režiséra všude. Byť byl nadšený každý druhý filmový fanoušek, kariéra očividně extrémně talentovaného režiséra se ne a ne hnout z místa. Vše vyvrcholilo rokem 2010, kdy můj milovaný muž za kamerou natočil druhé pokračování teenagerovského Stmívání. Byť z toho byl nejkvalitnější film mizerné a jednoduché série, režisér se nedostal do té vytoužené první hollywoodské ligy. Místo toho točil epizody seriálových Hannibalů, Procitnutí a Johna Malkoviche jako Černovouse.

Já Sladeovi pořád věřím a pevně doufám, že tu smůlu jednou zlomí. 30 dní dlouhá noc je totiž v mojí top desítce nejenom hororů, ale i filmů jako takových. Nejlepší role Joshe Hartnetta, kongeniální atmosféra zapadlého aljašského městečka, na měsíc odcházející sluníčko, nádherná Mellisa George a nekompromisní scénář doslova zabíjející všechny přítomné charaktery. Pokud jste tento klenot snad dodnes neviděli, utíkejte do nejbližší prodejny filmů a podpořte skomírajícího režiséra.

Čtvrtek

Kde jsme: Jsme v Itálii.
Co pijeme: Krušovice
Pustíme si: Pozemšťan (Možná znáte spíš jako The Man from Earth)
Cival se vyjadřuje ke kvalitám filmu: Nevím, že existuje.
Vytáhni v hospodě: Podle TedGeorge se jedná o jeden z nejlepších sci-fi filmů všech dob, přestože v něm není ani jeden trikový záběr.

Ráno svítí sluníčko. Účastníci zájezdu jsou na sebe hodní. Na místě probíhá demýtizace ponorkové nemoci. V reálu jinak smrdící muži voní jako čerstvě rozkvetlá louka se vzácnými bylinkami na Vysočině. Italští vlekaři pomáhají ženám do sedaček. Všichni si uvědomují, že se naše italské rendezvous blíží ke konci a závěrečné dojmy většinou přehluší všechny ostatní. Zhruba v 15:30 mi všichni děkují, jaký skvělý kulturní program jsem jim celý týden připravoval. Prý si nechtějí kazit skvělé zážitky a večer už nemám nic pouštět. Nejlepšímu kamarádovi navrhuji, že si pustíme skvělý film, který určitě nezná. Zná ale mě, tak neprotestuje.

Vážně tento konverzační klenot ještě nebyl zmíněn v žádném doporučujícím eMZáckém článku? Snad každý čtenář, který mě dosud neopustil a pořád čte, měl někdy menší fantazii o tom, že by si natočil svůj vlastní film. Ta moje fantasmagorie má podobu Pozemšťana. Televizně vypadající film s nulovým rozpočtem rve koule scénářem, který někdo musel vyhrát v té nejluxusnější tombole. Tohle prostě člověk napíše jednou za život a potlesk ve stoje tentokrát rozhodně nepůsobí nepřístojně.

Profesor má chatu. Pozve do ní své kolegy. Loučí se tu s nimi. Rozhodl se, že změní působiště a bude učit jinde. A víc vám z příběhu neřeknu. Chci totiž, aby si tento klenot každý užil tak jako kdysi já. Snad bude kombinace slovíček „mindfuck“ a „sci-fi“ stačit a vy mě poslechnete. Takových filmů je totiž jako šafránu a moje oblíbené: „Nic si nezjišťujte a shánějte“ tu platí víc než kdy předtím.

Pátek

Kde jsme: Poslední den lyžování v Itálii
Co pijeme: Zbytky
Pustíme si: Máme za sebou 7 filmů. Na nic dalšího není poslední večer nálada.
Cival se vyjadřuje ke kvalitám článku: Nepochopil jsem :)
Vytáhni v hospodě: Během týdne na horách se dozvídám různé perličky. Skoro nikdo neviděl takovou pecku, jako je Star Trek, ale přítomní lyžaři mají za sebou takové těžké filmy jako Blue Valentine, Saló aneb 120 dnů Sodomy, Hodiny, Felliniho Silnici nebo Dědictví aneb Kurvahošigutntág.

A přece to s těmi filmy stojí na horách za to. Málokdo má tu možnost pronajmout si pěknou chatu s krbem v obýváku, ale atmosféra plná odpočívajících svalů a vína vládne i v tom klasickém a levném apartmánu pro pět lidí 800 metrů od nejbližší sjezdovky. Doufám, že ještě někam tuto zimu vyjedete, zničíte se na sjezdovce a večer si ve společnosti kamarádů do nepohody budete užívat atmosférické filmy, které chutnají nejlépe právě dva kiláky nad mořem. na viděnou u dalších tržeb. Jo a nepijte tolik!