4. Let číslo 93
Devět z deseti filmů z naší topky bychom si kdykoliv pustili znovu. Let číslo 93 ne. Já, a z toho, co jsem pochopil, tak minimálně ani KarelR, si ho možná nepustíme už nikdy. Tenhle skoro až dokumentární kousek Paula Greengrasse totiž dokonale ukazuje, že film k tomu, aby byl dobrý, nemusí být prvoplánově zábavný. Naopak může být nepříjemný, zlý, mrazivý a může vás rozložit na malé kousky.

Nevím, kolik filmů a seriálů jsem v životě viděl, ale na CSFD jich mám ohodnoceno přes čtyři a půl tisíce. A nikdy jsem neviděl nic, co by mě zasáhlo tak strašně jako Greengrassova rekonstrukce toho, co se pravděpodobně stalo 11. září na palubě letadla, které nakonec díky odvaze cestujících nezasáhlo svůj cíl. Režisér nedává nic divákům zadarmo a dobře si vzpomínám na děsivý pocit bezmoci, strachu a zoufalství, který jsem v kině cítil. A taky na to, že když začaly závěrečné titulky, byl jsem rozhodnutý jít rozbít držku komukoliv, kdo by v sále vypustil cynickou poznámku. Ale vzhledem k tomu, že půlka diváků bulela a ta druhá se klepala, nebylo to nutné. Bez přehánění mám strach vidět ten film podruhé. Ale ten pocit, když skončil, jsem v kině nikdy před tím ani potom nezažil. A nejspíš na něj nikdy nezapomenu. (Mr. Hlad)

3. Warrior
Nejintenzivější filmový zážitek, co v poslední dekádě minul česká kina. A pak jsme pro jistotu dostali zmršené blůčko, protože kdo si zaslouží potrápit víc než chudák Warrior? Příběh dvou odcizených bratrů, kteří si musejí dávné křivdy vyříkat v ringu, ale tohle všechno překonal. A postupně rozsekal celou redakci, protože po průměrném traileru nikdo netipoval takovou bombu.

Jak se v jádru obyčejné sociální drama proměnilo v absolutně nezapomenutelnou podívanou? Asi nejviditelněji za to může herecký trojlístek Hardy-Nolte-Edgerton, který ze sebe vyždímal totální maximum. Zdejším hrdinům prostě věříte každou ránu i každou emoci. A když už si myslíte, že se nedá přitvrdit, každý z nich jde ještě o krok dál. Doteď se divíme, že je tyhle luxusní výkony nedovedly k nějakým cenám. To ale vem čert, mnohem důležitější je, že z rukou Gavina O´Connora vypadnul drtivý zápasnický opus, proti kterému je Rocky taková milá oťukávačka. Warrior se nám zkrátka zaryl hluboko do paměti. Takže není divu, že v tomhle žebříčku rozbil daleko známější konkurenci. (KarelR)