We Are Still Here (2015)
Další dům s temnou minulostí. Tentokrát však mnohem lépe a mnohem zajímavěji. Dovedu si představit, že když vám zemře syn, člověk se chce po nějaké době pokusit začít nanovo. Paula a Annie taková tragédie potkala. Rozhodnou se přestěhovat do domu na samotě v blízkosti malého městečka. Ještě než se pořádně stačí vybalit, poctí je návštěvou sousedé. Vše probíhá standardně (akorát nepřinesli flašku). Až při loučení u dveří zamumlá stará sousedka něco ve stylu: „Okamžitě vypadněte. Nemáte nejmenší tušení, kam jste se to přestěhovali“.

Vzpomínáte si, jak sem v prvním hororovém článku velebil Dům ďábla natočený hororovým bohem Ti Westem? Teď tu máme podobný případ. Okultismem posedlá Amerika sedmdesátých let točila podobné filmy jedna radost a člověk musí smeknout klobouk, když se dočte, že film byl natočen v roce 2015. Parádní retro styl přináší 84 minut dlouhý snímek (kéž by i ostatní režiséři měli dostatek rozumu a své filmy zbytečně neprotahovali), který má nejeden trumf v rukávu. Tak za prvé parádní atmosféra. Za druhé sklep, který se okamžitě zařazuje k legendárním hororovým sklepům. No a na závěr dějový veletoč, který bude zkušenějším hororo-žroutům jasný už od půlky, ale stejně potěší. Parádní stylová práce.

Frame (2014)
Do minulého článku jsem propašoval sci-fi Coherence, do nového článku propašuju sci-fi Frame. Jak už jste si jistě všimli, první odstavec u každého doporučovaného filmu je věnovaný nastínění příběhu. Tady to bude hodně složité, protože Frame vážně není jednoduchý. Řekněme, že Frame je o Alexovi, který už nějaký ten rok pracuje pro nechvalně proslulý drogový gang. Práce ho logicky neuspokojuje a tak hledá cestu ven. Ta cesta by mohla vést přes poslední prácičku, která se ale samozřejmě zvrtne. Jednoho večera se v jeho holobytě zjeví Samantha. Tedy zjeví… Zničehonic se mu zapne televize a tam je nic netušící Sam, která se ho lekne. Protože se jí v bytě zjevila tvář nic netušícího Alexe, který se lekne…

Mindfuck přátelé. MINDFUCK! Půvabné anglické slovíčko, které přesně vystihuje, o čem je zmiňované filmové zjevení. Prakticky s nulovým rozpočtem se režisérovi, scénáristovi, producentovi, hudebnímu skladateli a otcovi Jaminu Wynansovi povedl husarský kousek. Natočil mysteriózní thriller, ze kterého by měl takový Denis Villeneuve (jeho Nepřítele doporučuji tak trochu mimo) vyloženě radost. Cesta do hloubi duše filmového fanouška, která naprosto bezskrupulózně roztrhá všechny bariéry mezi divákem a prezentovaným příběhem, je prostě úžasná. Není dost dobře možné napsat nic dalšího, tohle se musí vidět. Posledních 30 minut vám zavaří mozek na hodně dlouhou dobu. Velmi silná a složitá záležitost, která vám zavaří mozek.