O tom, že v Marvelu sedí samí škrti, kteří vládnou rozpočtům a honorářům železnou rukou, už jsem psal několikrát. O tom, jak musel Downey Jr. u druhých Avengers zasáhnout, aby jeho kolegové dostali odpovídající honorář (poté co si on sám vydupal plat přímo královský), o nepoměru mezi honorováním herců a hereček apod. Nikdy jsem se ale nedostal k samotnému jádru pudla - tj. k tomu, kdo je vlastně za tohle skrblíkovství zodpovědný. Ještě než začneme házet hnůj správným směrem a rozkrývat aktuální kauzu, nutno dodat, že utahováním účetních šroubů se Marvel dostal tam, kde právě je... jeho filmy stojí stovky milionů a vydělávají miliardy. Jeho značku a s ní související hrdiny znají lidé ze všech koutů světa. Marvel je na neuvěřitelné vlně, na kterou všichni ostatní koukají z úctyhodné dálky (možná s letošní výjimkou Universalu, kterému tak nějak všechno klaplo). Tahle komerční tsunami má ovšem i své temné stránky. A právě aktuální zákulisní zemětřesení je pěkně odkopalo.

Pokud byste se mimochodem o historii Marvelu chtěli dozvědět i odjinud než jen z aktuálních palcových titulků, vřele doporučuji kontroverzní knihu Marvel Universe: The Untold Story. Nebude v ní asi všechno úplně na sto procent, ale obrázek si uděláte. Třeba i o tom sympatickém staříkovi jménem Stan Lee, který nikdy nebyl bůhvíjaký svatoušek. A taky o tajemné postavě v pozadí jménem Ike Perlmutter. Právě ta bude hlavním hrdinou, resp. hlavním záporákem našeho dnešního povídání.

Možná to jméno neznáte, ale vězte, že Ike Perlmutter je druhým největším akcionářem Disneyho, a tím pádem má ve správní radě zatraceně silné slovo. Jak se k tomu dostal? Jednoduše, byl to právě on, kdo za čtyři miliardy (v akciích) prodal v roce 2009 celý Marvel Disneymu. A samozřejmě si vymínil, že na bezproblémovou integraci komiksové značky do filmového studia osobně dohlédne.

Marvel tak možná má svého posterboye v podobě Kevina Feigeho, který objíždí fandovské srazy, dává rozhovory a deleguje veškeré novinky o chystaných projektech a eventech, ale Feige se musí se vším zodpovídat Perlmutterovi, který by si pro dolar nechal koleno vrtat. Svoje miliardy vydělal neustálým odříkáním a tvrdým dohledem nad rozpočty. Komiksovou větev Marvelu doslova zvednul z popela, a tak mu Bob Iger, CEO Disneyho, dal volnou ruku k tomu, aby na marvelácký filmový atak dohlédnul. Abyste si udělali lepší představu o Perlmutterově šetření, jako by snad nestačily naše časté náhledy pod pokličku marvelácké honorářové taktiky (Hemsworth a Evans by mohli vyprávět), na premiéře Iron Mana se kdysi dávno na Perlmutterův rozkaz servírovaly jen chipsy - to aby se v případě kasovního propadáku neutratilo příliš peněz na reprezentaci.

Iron Man byl samozřejmě tím filmem, který odstartoval vlnu megaúspěšných blockbusterů a vystřelil vzhůru nejen celou frančízu, ale i samotného Kevina Feigeho. Ten přitom stále musel v pozadí bojovat s tzv. newyorskou klikou. Skoro to připomíná sportovní zápolení východní a západní konference. Zatímco v Los Angeles se točily filmy, které studiu vydělávaly stovky milionů dolarů ročně, v New Yorku seděla odborná komise vedená Perlmutterem, která měla oficiálně dohlížet na účetnictví, kontinuitu (seděli v ní třeba Joe Quesada nebo Dan Buckley) a schvalování všeho, co s filmovou produkcí souviselo.

Ike Perlmutter je byznysman původem z Izraele (podobně jako další marvelácký hlavoun Avi Arad) a jeho utahování opasků je v branži proslulé. On sám je ovšem skutečnou šedou eminencí. Neexistují žádné jeho fotky, neposkytuje rozhovory, v oficiálních materiálech Marvelu a Disneyho o něm není ani zmínka. Existují jen historky. Poté co se Marvel přestěhoval do Los Angeles, poslal tam Perlmutter starý nábytek z newyorských kanceláří, místo aby koupil nový. V tužkách se prý po vypsání vyměňují náplně, místo aby se koupily nové. Šetřit se musí každý cent.

Byl to ostatně právě Perlmutter, který zařídil bleskové přeobsazení Terrence Howarda za Dona Cheadleho, poté co si Howard při vyjednávání o druhém Iron Manovi řekl o vyšší honorář. Perlmutter tehdy do později zveřejněného mailu napsal "černoši jsou jako vejce vejci, téhle změny si publikum vůbec nevšimne". Letos nebo loni už by za podobné prohlášení nejspíš musel odstoupit, ale po premiéře Iron Mana, kdy byli všichni omámeni stamilionovými zisky, mu tenhle přešlap nakonec prošel. Ikeova upjatost se ale projevuje i jinde. Třeba ve zveřejněném mailu z května letošního roku, kdy vysvětloval, proč Marvel neplánuje žádnou sólovku s ženskou superhrdinkou. Podobné filmy totiž podle Ikea nevydělávají. A jeho argumentace? Supergirl (film z roku 1984), Elektra a Catwoman.

Ano, s tímhle rozhledem se opravdu celovečerní Černé vdovy nedočkáme. Ale co byste čekali od člověka, který filmům a Hollywoodů vlastně nerozumí a je prostě jen kovaný cifršpión? Bohužel má vliv na zásadní rozhodnutí, což se odráží i na tom, že prakticky všechny marvelácké filmy odsouvají ženské postavy, ať už jsou super či nikoliv, do pozadí a dělají z marvelovek vyloženě chlapský spolek, ve kterém je něžnější pohlaví degradováno na křoví, případně rovnou hrdinům svým chováním znepříjemňuje konání dobra. Je skoro až směšné, jakým kontrastem působí televizní frakce Marvelu (Agents of SHIELD, Agent Carter, Daredevil), která je plná silných ženských hrdinek, oproti nevyužité Vdově, pečlivě vyautované Marii Hill, otravné Jane Foster nebo nerudné a skoro až nesympatické Hope Van Dyne. O marveláckém problému se záporáky už jsme psali, problém s ženskými postavami je ale podobně alarmující. A zdá se, že i tahle cestička vede k Ikeu Perlmutterovi.

Dlouho se o marvelovkách mluvilo jako o manufaktuře. Lidé z Hollywoodu však o nich často škodolibě mluví jako o animácích. I v těch se prý dá celý film nejen zachránit, ale také změnit v postprodukci. Režisér je jenom loutka, která musí plnit rozkazy, jeho moc a kreativní vliv je oproti jiným filmům značně omezen. A komu se to nelíbí, ten musí jít o dům dál. O rozkmotření Marvelu s Jonem Favreauem všichni víme (viz jeho otevřený dopis jménem Chef), o odejití Edgara Wrighta taktéž, ale vzpomíná si někdo na Patty Jenkins, která měla točit druhého Thora? Tam byly "tvůrčí nesrovnalosti" na pořadu dne už během příprav. A pak je tu samozřejmě Joss Whedon, který se po premiéře Avengers: Age of Ultron omezil jen na drobné reptání o tom, že natáčení bylo náročné, ale po pár měsících přiznal, že by rád udělal režisérskou verzi a že není s výsledkem tak úplně spokojený.

Na rozdíl od jedničky ale Whedon dostal dobře zaplaceno. Za první Avengers prý dostal méně než za webový projekt Dr. Horrible, což není žádné překvapení, protože Marvel volbu režisérů často plánuje tak, aby za ně musel zaplatit co nejméně. Bratři Russoové tak dostali za libovolnou sezónu Community zaplaceno víc než za režírování druhého Kapitána Ameriky. Dá se ale očekávat, že v případě Civil War a dalších Avengers si polepší. O Perlmutterovi ale nemluvil nikdy nikdo. Pokud totiž ještě někdy chcete v Hollywoodu zavadit o práci, Voldemortovo jméno si raději necháte pro sebe.

Teď to ale vypadá, že po dlouhých letech a sedmi vydělaných miliardách černokněžníkova moc konečně slábne. A vítězem není Harry Potter, ale Kevin Feige. Ten totiž po nerovných bojích o rozpočet třetího Kapitána Ameriky prohlásil, že je možná na čase hledat štěstí jinde. Feige bránil nafukující se rozpočet zřejmě nejambicióznější marvelovky před Perlmutterovými cifršpiony, ale zjevně tahal za kratší konec provazu. Naznačil tedy Bobu Igerovi, největšímu šéfovi Disneyho, že už na to psychicky nemá. A Iger se rozhodl, že tohle zlaté tele rozhodně nepřenechá komukoliv od konkurence. Ne poté, co mu Feige za posledních sedm let vydělal tak obrovské peníze a hrdinně čelil všem zlým jazykům.

A tak Iger ze své pozice převelel Feigeho do jiné škatulky, ve které bude podléhat jinému vedení a získá podstatně větší autonomii. Perlmutter samozřejmě se svým podílem akcií zůstává jednou z hlavních postav dozorčí rady a bude mít vliv na všechny aktivity Marvelu, kromě těch filmových. Newyorská kreativní komise bude mít stále možnost se ke scénářům, castingům a dalším věcem vyjádřit, ale jejich hlas bude pouze poradní.

Pro marvelovky by to do budoucna mohlo znamenat poměrně zásadní změny. Je však předčasné se radovat, nebo dokonce spekulovat, co všechno se posune tím "správným" směrem. Musíte vzít také v úvahu, že spousta rozhodnutí už padla a bude tu jistá setrvačnost - Marvel má přece jenom rozplánované filmy na pět let dopředu. Feige ovšem slaví vítězství a teprve teď se ukáže, kolik těch povídaček o Perlmutterovi bylo skutečně pravdivých. Pokud většina, pak můžeme opravdu v následujících letech čekat oživení, které už marvelovky potřebují jako prase drbání. Tak si držme palce.