Nová noční můra (1994)
Když poslední Noční můru v Elm Street zprasila Rachel Talalay (co byste taky chtěli od pozdější režisérky Tank Girl), musel si fandy Wes usmířit sám. A zvládl to na výbornou. Celá série už byla víceméně vyčerpaná, a tak se rozhodl, že je čas trošku si s ní pohrát. A právě v Nové noční můře jsou vidět zárodky toho, co předvedl o pár let později ve Vřískotu. Svět filmu a reality, nebo chcete-li svět filmu a filmu ve filmu se tu začínají prolínat. Herečka Heather Langenkamp zjišťuje, že jí po krku jde dobře známý kotelník. A je z toho dost vyřízená. Nejen proto, že by jí šlo o život, ale že právě ona si v první Noční můře zahrála Nancy, dívku, která Kruegera nakonec porazí. A Heather není blbá a moc dobře ví, že to byl jen film. Jak je tedy možné, že zabiják se smrtící rukavicí útočí i v jejím a vlastně i našem světě? A co na to Wes Craven, který jí zrovna nabídl návrat ke slavné roli v dalším dílu Noční můry v Elm Street? Hranice mezi realitou a filmem se ztrácí. A Freddymu je jedno, komu zrovna podřízne krk. Pro fanoušky hororů a celé téhle série naprosto geniální závěr celé ságy, který v historii hororů do té doby neměl obdoby. Věčná škoda, že zůstává malinko ve stínu Vřískotu.

Noční můra v Elm Street (1984)
I lidé, kteří naposledy viděli horor v době, kdy si Jason Voorhees teprve brousili mačetu, o tomhle alespoň slyšeli. Noční můra v Elm Street je kult, legenda, klasika, naprostá špička. I třicet let po premiéře. Proč? Jednoduše proto, že Craven byl tehdy na vrcholu svých sil co se nápadů týče. Do ohrané slasherové šablony, v níž partu středoškoláků nahání zabiják s vidlemi, srpem, nožem, mačetou či kotoučovou pilou totiž přidal hromadu fantazie a hrdinu, který si s ní umí pohrát. Kotelník Freddy Krueger nechtěl své oběti jen rozsekat na kusy, rád si s nimi pohrál a díky tomu, že jim uměl vlézt do snů, si mohl dělat všechno, co chtěl. S nápaditostí a hravostí Jokera, efektivitou Ramba a stylovou a extrémně ostrou rukavicí se nikdo nemohl divit, že se z něj po jediném filmu stala ikona, která může se vztyčenou hlavou existovat vedle nejděsivějších filmových monster. Robert Englund má díky Feddymu dodnes armády fanoušků po celém světě a série měla navíc velkou kliku v tom, že v Cravenových stopách šli šikovní režiséři jako Renny Harlin (Cliffhanger), Chuck Russell (Likvidátor) nebo Stephen Hopkins (Predátor 2). I díky tomu se mu povedlo přežít i mizerný remake a v televizi má čas od času pořád co říct.