Před pár měsíci jsme tenhle formát vyzkoušeli na Spectre a podle reakcí se vám zamlouval. Nyní tedy vyrazíme na tenčí led a podíváme se, jak by měly vypadat Star Wars, aby byly dobré. To už bude trochu kontroverznější, protože James Bond lidi baví, nebo ne, ale málokdy jsou kvůli němu flamy. Naopak flamy okolo Hvězdných válek, tedy konkrétně ty věnované nové trilogii, byly tak intenzivní, že je Lucas uvedl jako jeden z důvodů, proč už chce být od dalších dílů úplně odstřižený a značku prodává Disneymu.

Protože v tomhle ještě nejsme zajetí, připomínám, že tu nic netesám do kamene a tenhle nutně subjektivní text berte především jako pobídku k diskuzi.

U Star Wars musíme začít tím, že si řekneme, kde udělaly doposud chybu. Pokud si pro sebe odpovídáte, že nikde, tak vám musím pogratulovat, asi budete spokojení. Za sebe musím napsat, že co se týče nové trilogie tak na až příliš mnoha místech. Jistě v ní byly povedené fragmenty, jako celek ale bylo až moc očividné, že se byznysmen Lucas chce vetřít každému cílovému publiku od dětí zajíkajících se smíchy u Jar Jarových vylomenin přes intoše žeroucí parafráze na appeasement až po teenagery užívající si škvaření masa na lávovém poli. Ano, v nové trilogii si každý najde něco pro sebe, ale zároveň je v ní tolik věcí, co pro něj nejsou, že ty tři filmy stěží může někdo vnímat „osobně“.

Přitom kouzlo staré trilogie (tedy dvou a půl dílu staré trilogie, protože ruku na srdce – v Návratu jediho už s ewoky vystrkují růžky budoucí problémy) spočívalo právě v její osobitosti a její schopnosti zasáhnout srdce. Skvělé obsazení s fungující chemií a hmatatelná podstata jednoduchého archetypálního příběhu utáhla jak upřímnou pohádku jedničky, tak i přece jenom mainstreamověji poladěnější následný dvojdíl. Šlapalo to.

Takže tu máme první podmínku: Komunikovat s publikem jako s celkem, ne pojmout každou scénu jako úlitbu někomu jinému s tím, že budu vyžadovat, aby každý divák dvě třetiny stopáže trpělivě čekal, až přijde na řadu. Dá se předpokládat, že tahle podmínka bude naplněna, protože pokud dnešní blockbusteroví scenáristé pod neustálým produkčním dohledem něco zvládají, tak právě konstruovat spektákly skrze poplatnost demografickým skupinám tak, aby výsledek vypadal přirozeně. Lucas tohle nikdy neovládal – neměl se vodění za nos kde naučit. A ve chvíli, kdy přestal točit srdcem za začal produkčně kalkulovat (a k tomu došlo, smiřte se s tím), už jeho schopnosti nestačily. Protože psát vypočítavě je paradoxně těžší než psát upřímně.

I nové Star Wars budou vykonstruovaný produkt (s tím se smiřte taky), ale je zásadní, abychom na to nemuseli myslet, aby nás Kasdan s Abramsem správně obelhali. A protože už to oba v minulosti zvládli, byl bych optimista.

Jedeme dál. Ve spojitosti s mainstreamovým kalkulováním si opět pomůžeme posunem od staré k nové trilogii. Objevila se posedlost vlastními trademarky – od světelných mečů po postavy a citace. Příběh svazovalo, že musel neustále pracovat s dřívějšími prvky a nemohl objevovat nic nového. Možná vám to u prequelové trilogie přijde logické, tady ale nemluvíme o pouhé dějové návaznosti. Ve skutečnosti bylo samotné návaznosti a logice ledacos obětováno, aby se mohlo znovu objevit co nejvíc rekvizit (třeba jak byli do děje naroubování C-3PO a R2-D2).

Zde už bych se bál víc, protože trademarky vydělávají a dobře se na nich zakládá merchandising. Posedlost popkulturními odkazy už navíc zabila spoustu filmů jen proto, aby mohl v kině nadšený teenager nahlas hýkat, že „tenhle odkaz pochopil“ a doma o tom rychle hodit facebookový status. Tady si poprvé rýpnu do něčeho konkrétního. Znáte ten záběr z konce teaseru, v němž se objeví Han Solo a Žvejkal? Jasně, že znáte. A jakkoliv chápu, že z něj fanoušci šílí, já z něj mám divný pocit.

Ford tam se Žvejkem stojí prakticky ve stejném oblečení, v jakém prošel starou trilogií, má ten samý výraz, prakticky tu samou pózu – působí to na mě jako neživotná návštěva muzea voskových figurín. Upřímně řečeno pro mě bude hrozně tísnivé, jestli budou v novém Abramsově pojetí uvězněné tyhle strnulé a nehybné relikvie vyhlížející jako laciné imitace. Takže za mě by byla další podmínka (ale tady už se asi tolik neshodneme), aby Abrams šel co nejvíc vlastní cestou. A i když musí (resp. musí vzhledem k realitě v Hollywoodu a přáním diváků) zahrnout hodně z předchozích filmů, měl by to rozhodně udělat životně a smysluplně. Ne jako nucené pomrkávání tak snaživé, že z něj vypadávají oči z důlků.

Optimismus ohledně tohohle už by měl být opatrnější, protože zatímco Super 8 bylo do jisté míry přirozenou poctou Spielbergovi, třeba Star Trek: Do temnoty na bezradné citování zašel. Může se to tedy zvrtnout oběma směry.

No a nakonec to nejočividnější: Je potřeba se trochu zhmotnit a opustit království zelených pláten. Že se o tohle snad nemusíme bát, naznačuje každý videoblog a každé prohlášení každého, kdo má s filmem něco společného. Tohle minule nevyšlo a už to je nejspíš jasné všem krom Lucase.

Jenže nejde jen o rozhodnutí víc využívat kulisy a rekvizity: musí se mezi nimi i správně rozestavět kamery a tak. Lucas, když zrovna nevymýšlel revoluční trikové exhibice, byl vždycky poměrně rutinní režisér – prakticky vše, co není akce, je vždy natočeno úplně stejně. Především u dialogů může stejná sekvence úhlů a pohledů až iritovat (zvlášť při dialozích o písku, co vleze všude). Krom staromilských prolínaček tu Abrams nemá moc na co navázat, a ačkoliv umí točit hezky a dynamicky, v akci se s vlastními trademarky často topí. Možná paradoxně pomůže, že aby na Lucasův režijní styl (nebo spíš nestyl) navázal, tak vlastní vylomeniny jednoduše utlumí a třeba právě to zafunguje – bude pořád lepší než Lucas, a přitom překoná sám sebe utrženého ze řetězu.

A to jsou asi tak tři body, které bych podtrhl. Není těžké odhalit, že jsou založené především na premise, že je stará trilogie je dobrá nová špatná, s čímž určitě nesouhlasí každý a nejspíš se od toho bude hodně odvíjet, co od Síly se probouzí a Star Wars obecně očekáváte vy.

Na závěr pak ještě nemůžu nezmínit obavu, aby se ze Star Wars nestala podobná mašina jako Marvel. Ne že by se komiksovému gigantovi nedařilo dávat nám dostatečnou zábavu, už ale začíná být poněkud monotónní. Když se nyní o něco podobného pokouší DC (které navíc, probůh, svěřilo tři své nejzásadnější projekty jednomu režisérovi), bylo by tu po už rozjetí třetí továrny v jednom údolí poněkud nedýchatelno. Na druhou stranu Star Wars jsou z této trojice nejucelenější, tudíž všem těm naplánovaným projektům půjde jen stěží vytknout, že udržují kontinuitu a jednolitost. A rozhodně bude zajímavé vidět,  kudy se po Marvelu a DC vydají v předaleké galaxii.

Čeho se bojíte vy? Co tam chcete a co ne? Však víte... v diskuzi...