Vary jsou za námi a je čas bilancovat. Tentokrát se na festivalu potkala skoro celá redakce, takže jsme toho viděli docela dost, většinu názorů ale hodláme rozpustit do recenzí. V příštích dnech a týdnech se tedy dozvíte, jak přesně dopadly ty nejsledovanější filmy (a zda je ulovíte i v klasické české distribuci), teď ale ještě doháníme Comic-Con, takže jsme o první dojmy z Varů poprosili Martina. Tady máte jeho TOP 11 filmů z festivalu a vězte, že tím vzpomínání na kvalitní bijáky zdaleka nekončí. (KarelR)

11) Mediterranea
Sugestivní drama o cestě afrického utečence za prací do Itálie pořádně vyčerpá. Ono hledat práci, aby se těch pár vydělaných Eur dalo poslat rodině na druhém konci světa, není žádná sranda. A tenhle film vás do pocitu, jaké to je, namočí až po uši.

10) Berani
Islandské drama o bratrské nenávisti, kterou rozdmýchají i utiší jedině všudypřítomné ovce, jejichž chovem vyobrazené údolí žije. Berani byli všude prezentovaní jako komedie, což je rozhodně omyl i na severské poměry. Tohle drama je dost tíživé a těch pár cynicky humorných momentů na náladě nepřidá. Přesto jde o povedený kousek.

9) Partyzán
Alegorie otcovské autority, křečovité snahy ji udržet i nevyhnutelný důkaz, že ji každý jednu ztratí. Vincent Cassel předvádí skvělý výkon v tomhle sic ne zvlášť složitém, ale přesto chytrém dramatu.

8) Zlaté pobřeží
Nevděčná role hrdiny, který se pouští do úkolu vymýtit otrokářství v dánské kolonii. Není to sice tak halucinogenní film, jak byl režisérem prezentován, určitou sílu ale nepochybně má. Někdy na hraně kýče, nikdy ale za ní. Někteří mají problém s tím, že bílý hrdina zachraňuje pasivní černochy. Proč by ovšem nemohl bílý hrdina zachraňovat černochy, kteří byli skutečně dost dlouho pasivní? Zlaté pobřeží negeneralizuje, setřepal bych tedy hyperkorektnost.

7) Hladová srdce
Neplánované rodičovství jako záporák v hororu? Záměrná přepjatost všeho posunuje Hladová srdce od komentáře reality k zpodobnění strachu z něčeho, co by jeho zdrojem být nemělo, ale všichni víme, že tak nějak je. Ještě že se to stihlo natočit, než bude z Adama Drivera velká hvězda.

6) Tělo
Oproti výraznějšímu Červenému pavoukovi, který se pokusil vystavět psychologické drama bez psychologie, je tahle tíživě odlehčená a komediálně dramatická polská podívaná jasným vítězem z letošní nabídky našich severních sousedů. Hubne se tu na kost, chlastá a mluví s mrtvými - co chtít víc.

5) Čarodějnice
Silný horor s důrazem na krásně archaickou angličtinu připomíná doby, kdy v lesích číhalo zlo silné jako lidská fantazie sama. Vykázaná rodina hledá ve vlastním středu čarodějku a netuší, že se tím žene do záhuby. Jednoduché, ale povedené.

4) Nenasytná Tiffany
Nepochybně největší překvapení Varů. Důmyslný film tematizující buranství, spodinu a touhu po zázračných řešeních. V českém prostředí nepochybně ojedinělý úkaz hodný maximální pozornosti.

3) Úpal
Přesně ta jiskra života, co chybí Kusturicovi, je přítomna v tomhle tak trochu povídkovém (a tak trochu nepovídkovém) filmu, v němž se střetává osudovost a intimita. Traumata historie i osobních selhání. Balkánská kinematografie opět nabývá na relevanci nad rámec podivného bizáru.

2) Humr
Kdyby to ke konci neztratilo dech, šlo by o vítěze letošních Varů. Mrazivě vtipné, nenuceně chytré, odvážně doslovné i nekonkrétní. Zábavný film v nejlepším slova smyslu, který baví číst.

1) Tokijský klan
Dlouho jsem neviděl tak intenzivní film, kde se mi ani nechce číst titulky, abych nemusel spustit oči z plátna. Vtipné a drsné zároveň a především skvěle nasnímané. Hiphopový muzikál je poctou všem, co jím žijí, a výsměchem těm, co si jím léčí komplexy. Není to zdaleka pro každého, ale tím líp pro ty, kteří se nechají vtáhnout.

Co se ve Varech nejvíc líbilo vám?