2) Co k tomu Orson?
Nakonec není nic lepšího než si připomenout pár Orsonových výroků:

„Jestli chcete šťastný konec, musíte včas zastavit příběh.“
„Všechno v mém životě si protiřečí, ale tak je to u všech, Žijeme v protikladech.“
„Nebýt žen, pořád bychom žili v jeskyních a jedli syrové maso. Civilizaci tvoříme, abychom zapůsobili na naše přítelkyně.“
„Neptej se, co můžeš udělat pro svou zem, ptej se, co je dnes k obědu.“
„Film není dost dobrý, dokud není pohledem do hlavy básníka.“
„Nepřítel umění je absence limitací.“
„Dobrý večer, dámy a pánové, jmenuji se Orson Welles. Jsem herec. Jsem spisovatel. Jsem producent. Jsem režisér. Jsem kouzelník. Objevil jsem se na pódiu i v rádiu. Proč je tu tak hodně mě a tak málo vás?“
„Doktor mi řekl, abych už nepořádal intimní večeře pro čtyři, dokud u sebe nemám alespoň tři další lidi.“
„Není spravedlnost, jenom štěstí a smůla.“
„Neříkám, že bychom se měli všichni chovat špatně, ale měli bychom se tvářit, že klidně můžeme.“
„Nemodlím se, protože nechci nudit boha.“
„Základní je vzrušit publikum. Pokud to znamená hrát Hamleta na kládě zavěšené nad akváriem, udělejte právě to.“
„Nesnáším televizi. Nesnáším ji, jako nesnáším buráky. Jenže já nedokážu přestat jíst buráky.“
„Začal jsem na vrcholu a propracoval se na dno.“
„Nepřítel společnosti je střední třída a nepřítel života je střední věk.“
„Dnes už sedíme u Shakespeara, jenom abychom rozeznali slavné hlášky.“ (Hodí se vědět, že Orson tyto hlášky občas ze svých adaptací záměrně vypouštěl, takže nějaké „Být či nebýt“ byste v jeho Hamletovi neslyšeli.)
„Všichni mi neustále vysvětlují, proč nejsem génius: Ale kdo mě za něj prohlásil?“
„Nikdo, kdo se chopí něčeho velkého a obtížného, si nemůže dovolit být skromný.“
„Vždycky mě víc zajímalo něco vyzkoušet než něčeho dosáhnout.“
„Fyzicky nesnáším Woodyho Allena a jeho typ lidí.“
„Kmotr je glorifikace lidí, kteří nikdy ani neexistovali.“
„Nikdy jsem nechápal kult Hitchcocka. Především ty pozdější americké filmy. Egoismus a lenost. Navíc vypadají jako televizní produkce.“

1) Byl génius
Vše výše zmíněné by samozřejmě nebylo k ničemu, kdyby v první řadě neuměl točit a neuměl najít další schopné lidi, s nimiž dal vzniknout tolika skvělým filmům. Ať už kolegové z Mercury Theatre, nebo kameraman Gregg Toland, od nějž se hodně naučil. Wellesova režie je zcela neuvěřitelná a absolutně strhující množstvím myšlenek a nápadů. U děje bývá problém kvůli studiovým zásahům, čím méně jich bylo, dím lepší je samozřejmě i scénář. Nesmyslné by bylo tvrdit, že Welles je dnes překonán a uznání si zaslouží leda v dobovém kontextu – Sledovat dnes dlouhé záběry Doteku zla a vnímat vychytralý scénář, nebo se propadat do avantgardní nočí můry v Procesu ukazuje, že Welles pořád ční vysoko nad nadprůměrem a ještě minimálně dalších sto let bude, to se vsaďte.